Rada pro výzkum, vývoj a inovace má nového 1. místopředsedu, stal se jím biofyzik Tomáš Polívka

406. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 22. listopadu 2024.

V pátek 22. listopadu 2024 proběhlo na Úřadu vlády České republiky pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, jíž předsedá ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek. Mimo jiné byly schváleny materiály Aktualizace Metodiky 2017+ a Výzva k podávání návrhů na Cenu vlády nadanému studentovi. Tajnou volbou byli vybráni noví členové a členky předsednictva tohoto odborného a poradního orgánu vlády.

V úvodu jednání předal ministr Ženíšek jmenovací dekrety. Do druhého funkčního období byli usnesením vlády ze dne 13. listopadu 2024 jmenováni stávající členové Rady pro výzkum, vývoj a inovace (Rada) doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., a Ing. Jiří Holoubek, FEng. Novými členy Rady se dle stejného vládního usnesení s platností od 16. listopadu stali prof. Ing. Martin Fusek, CSc., prof. RNDr. František Vácha, Ph.D., a prof. PhDr. Jan Váně, Ph.D.

„Jsem rád, že vláda na můj návrh jmenovala do Rady tři nové členy. Profesor Fusek je uznávaným vědcem Akademie věd a ÚOCHB, je předním expertem na transfer výsledků výzkumu do praxe. Profesor Vácha s sebou přináší zkušenosti 30letého působení v Akademii věd a profesor Váně svou vědeckou zkušenost snoubí se zkušenostmi s řízením akademického prostředí. Všichni tři noví členové moc dobře rozumí tomu, jaké potřeby systém vědy a výzkumu vykazuje a jakým výzvám čelí,“ uvedl ke jmenování nových členů ministr Ženíšek.

„Za odvedenou práci bych rád vyjádřil poděkování profesoru Jiřímu Homolovi, doktorce Iloně Müllerové a inženýru Josefu Švejdovi, kteří Radu opouštějí a jejichž přínos jsem ocenil při osobním setkání. Těším se zároveň na pokračující spolupráci s inženýrem Švejdou v jeho nové roli poradce ministra pro oblast polovodičů,“ doplnil ministr.

V návaznosti na usnesení vlády ze dne 13. listopadu 2024 byla na zasedání tajnou volbou vybrána nová místopředsedkyně Rady, jíž se stala PhDr. Adéla Gjuričová, Ph.D. Následně proběhla volba 1. místopředsedy Rady, do této funkce byl zvolen dosavadní člen předsednictva prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D.

„Vítám, že Rada na můj návrh schválila jmenování profesora Polívky na post prvního místopředsedy Rady. Pan profesor má dlouhodobou zkušenost z výzkumu a dlouhodobě se věnuje systému hodnocení, což považuji za prioritní. Cením si jeho nadhledu a snahy o rozvoj systému jako celku. Těším se na spolupráci s paní doktorkou Gjuričovou z Akademie věd, která jej nahradila na postu řadového místopředsedy,“ sdělil ministr Marek Ženíšek.

Tajné volby proběhly i v souvislosti se jmenováním nového předsedy Bioetické komise, jímž se stal doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.

Na zasedání Rady byl projednán a schválen Program na podporu vytvoření a kultivace systémových podmínek pro rozvoj excelence, předložený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, jehož cílem je rozvinout institucionální zázemí veřejných vysokých škol pro posílení a další kultivaci excelence vědeckých týmů úspěšných v rámcových programech EU a obdobných mezinárodních programech na podporu výzkumu, vývoje a inovací.

Jedním z klíčových výstupů jednání bylo odsouhlasení aktualizovaného dokumentu Metodika hodnocení výzkumných organizací (Metodika 2025+), jenž nahradí doposud platnou Metodiku 2017+. Cílem předkládaného materiálu je ukotvit dosavadní progres, na vhodných místech detailněji a srozumitelněji popsat procesy a implementovat nové prvky hodnocení.

„Jsem přesvědčen, že Metodika 2025+ bude lépe motivovat výzkumné organizace k excelentním výsledkům a povzbudí také transfer znalostí, který nově výslovně zmiňuje. V tomto ohledu je také velmi důležité, že metodika hodnocení lépe zohledňuje specifika aplikovaného výzkumu. Nové nastavení metodiky zároveň posiluje transparenci na všech úrovních hodnocení a redukuje administrativní zátěž. Věřím, že schválená podoba metodiky odpovídá hlavním požadavkům systému a jsem rád za podněty všech stakeholderů, kteří se na ni podíleli. Na vládě ji chci předložit začátkem příštího roku," doplnil ministr Ženíšek.

Schválena byla také Výzva k podávání návrhů na udělení Ceny vlády nadanému studentovi za rok 2024, která bude zveřejněna na stránkách Rady https://vyzkum.gov.cz.

Závěrem jednání si radní vyslechli informaci ministra Ženíška o programu zaměstnaneckých akcií ESOP (Employee Stock Ownership Plan), který umožňuje zaměstnancům podílet se na zisku firmy a jejím růstu. Opční programy, tzv. ESOPy, jsou oblíbeným nástrojem především u technologických startupů a celkově přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti mladých inovativních českých firem na mezinárodním poli či k získání erudovaných pracovníků ze zahraničí.

Ministr Marek Ženíšek se chce aktivně zasadit o ukotvení programu zaměstnaneckých akcií v českém právním systému. Podpora transferu znalostí, startupových firem a inovačního prostředí patří k zásadním bodům agendy ministra pro vědu, výzkum a inovace i agendy Rady.

 

Prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D.

1. místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Tomáš Polívka je profesorem biofyziky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je vedoucím laboratoře ultrarychlé spektroskopie, kde vede výzkum zaměřený zejména na studium primárních fotochemických dějů ve fotosyntéze. Po doktorátu na MFF UK působil v letech 1997–2005 na Lund University ve Švédsku. Od roku 2005 je zaměstnán na Jihočeské univerzitě, kde v období 2011–2020 vykonával funkci prorektora pro vědu a výzkum. Téměř od počátku svého působení v České republice se také věnuje problematice hodnocení vědy a výzkumu. Byl členem expertních panelů a komisí v IPn Metodika, Metodika 2013–2016 a Metodika 2017+.

Od roku 2018 je členem Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů, v roce 2021 byl jmenován hlavním koordinátorem hodnocení podle Metodiky 2017+.

 

PhDr. Adéla Gjuričová, Ph.D.

Místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Adéla Gjuričová je absolventkou Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2023 působí jako ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, kde vedla řadu projektů zaměřených na politické a sociální dějiny pozdního státního socialismu a postkomunistické transformace. Externě přednáší v Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Adéla Gjuričová je členkou výkonného výboru a koordinátorkou The European Information and Research Network on Parliamentary History (EuParl.net), členkou kuratoria Collegia Carolina v Mnichově, redakčních rad časopisů a dalších odborných společností.