Poslanecká sněmovna projednala státní rozpočet pro rok 2025 ve druhém čtení

Poslanecká sněmovna dnes projednala návrh státního rozpočtu na rok 2025 ve druhém čtení, načteno bylo celkem 113 pozměňovacích návrhů, které nyní směřují k projednání do sněmovních výborů. O finálním znění rozpočtu budou zákonodárci hlasovat při třetím, závěrečném čtení, pravděpodobně 4. prosince.

Navržené příjmy, výdaje a rozpočtový schodek 241 mld. Kč jsou již pevně dané prvním čtením. Případné změny tak mohou být pouze uvnitř jednotlivých kapitol nebo prostřednictvím přesunů výdajů mezi kapitolami.

Sněmovní tisk 805 – Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2025 včetně rozpočtové dokumentace v PSP ČR

Rozpočet pro rok 2025 počítá s rekordními investicemi do dopravní infrastruktury, navyšuje peníze na vzdělávání, vědu i obranu a zahrnuje i výdaje na krytí následků zářijových povodní.

„Původní návrh státního rozpočtu měl pět základních priorit, kvůli povodním k nim bohužel přibyla priorita šestá. Státní rozpočet pokračuje v konsolidaci veřejných financí, což potvrdil svými včerejšími výsledky Eurostat, podle kterého má Česká republika pod kontrolou jak deficit veřejných financí, tak celkovou míru zadlužení. Tento trend ovšem musí pokračovat i v následujících letech, ještě není hotovo,“ uvedl při představování návrhu ve sněmovně ministr Zbyněk Stanjura a dodal: „Novou prioritou, která se odráží v návrhu rozpočtu, jsou rekordní kapitálové výdaje s rekordním podílem národních investic. Velký důraz jsme kladli na posun ke znalostní ekonomice, kdy došlo k výraznému navýšení rozpočtu na vědu výzkum a inovace, a zároveň počítáme i s našimi spojeneckými závazky vyplývajícími ze členství v NATO zajistit výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. Zabezpečili jsme prostředky k řešení dopadů povodní ve výši 10 mld. Kč, které budou vázány na tento jediný možný účel. Pokud bude celkový rozsah škod nižší, bude nižší i celkový deficit. Když se podíváte na sociální výdaje, tento návrh rozpočtu bezesporu přispěje k udržení sociálního smíru v České republice.“

Mimořádné povodňové výdaje by neměly vstupovat do strukturálního schodku. Jeho snižování by tak v roce 2025 mělo pokračovat tempem 0,5 % HDP. Střednědobý rozpočtový výhled počítá na rok 2026 s deficitem státního rozpočtu 225 mld. Kč a v roce 2027 se schodkem 180 mld. Kč.

Detailní přehled návrhu státního rozpočtu na rok 2025 a novelizovaného rozpočtu 2024 včetně peněz z EU a finančních mechanismů
	SR 2024	SR 2024 novela	SR 2025
Příjmy státního rozpočtu	1 940,0	1 940,0	2 086,1
Výdaje státního rozpočtu	2 192,0	2 222,0	2 327,1
Saldo státního rozpočtu	-252,0	-282,0	-241,0

Pozn.: Bez peněz z EU a finančních mechanismů počítá návrh státního rozpočtu s příjmy 1931,8 mld. Kč (vs. 1811,4 mld. Kč v roce 2024), výdaji 2172,8 mld. Kč (vs. 2063,4 mld. Kč) a deficitem 241,0 mld. Kč (vs. -252,0 mld. Kč).

Z celkových výdajů 2327,1 mld. Kč tvoří největší objem mandatorní a kvazimandatorní výdaje (platy a odvody do EU) ve výši 1796,9 mld. Kč (meziroční nárůst o 62,7 mld. Kč). Z toho samotné mandatorní, tedy zákonem dané výdaje dosáhnou 1369,1 mld. Kč (+35,2 mld. Kč). Rekordní budou v příštím roce investice z národních zdrojů 153,5 mld. Kč (meziroční nárůst o 35,6 mld. Kč), resp. 249,6 mld. Kč po započtení fondů EU (meziroční nárůst o 65,0 mld. Kč), běžné výdaje státu vzrostou o 70,0 mld. Kč, tedy o 3,5 %.

Struktura výdajů odráží priority vlády. Finance určené na školství byly v kapitole Ministerstva školství navýšeny o 21,9 mld. Kč včetně zdrojů z EU, což zahrnuje i posílení výdajů na vysoké školy meziročně o 4,0 mld. Kč z národních zdrojů. Do vysokého školství tak bude oproti srpnovému návrhu rozpočtu směřovat ještě o 1,0 mld. Kč více. Vláda tak využila 1,0 mld. Kč, kterou měla k dispozici jako rezervu do maximálního povoleného rozpočtového deficitu podle výdajových rámců. Celkové výdaje na vědu, výzkum a inovace meziročně vzrostou o 3,7 mld. Kč na 51,6 mld. Kč včetně peněz z EU. Největší podíl připadne MŠMT (22,9 mld. Kč, nárůst o 2,4 mld. Kč). Posíleny budou i rozpočty kapitol AV ČR, TAČR, GAČR nebo Ministerstva zdravotnictví.

Investice státu budou směřovat především do dopravní infrastruktury, kapitálové výdaje Ministerstva dopravy dosáhnou celkové výše 93,3 mld. Kč včetně zdrojů z EU (nárůst o 51 mld. Kč). „Rozestavěno je v tuto chvíli 42 úseků dálnic a v příštím roce se zahájí výstavba dalších více než 100 km, například Pražského okruhu v úseku z Běchovic k D1, další část dálnice D35 do Lipníka n. Bečvou nebo obchvat Břeclavi. Rozšiřovat se budou také železniční koridory,“ uvádí ministr Stanjura.

V mandatorních výdajích (1796,9 mld. Kč) představují sociální transfery a dotace (sociální dávky včetně důchodů) objem 936,8 mld. Kč (nárůst o 26,6 mld. Kč), z toho připadá na důchody 717,2 mld. Kč (nárůst o 11,0 mld. Kč). Výdaje na dluhovou službu mají v příštím roce dosáhnout 100 mld. Kč (nárůst o 5 mld. Kč). Zákonem daný každoroční objem výdajů na obranu 2 % HDP (v roce 2025 se jedná o sumu 160,8 mld. Kč) je rozprostřen do více rozpočtových kapitol – kromě 154,4 mld. Kč v kapitole Ministerstva obrany jsou výdaje na obranu také např. v kapitolách SSHR, NÚKIB, NBÚ a MZV.

Pro učitele, kteří mají zákonem garantováno 130 % průměrné mzdy, bylo vyčleněno na platy o 7 % více než loni (celkem 103,5 mld. Kč, nárůst o 6,6 mld. Kč), pro ostatní státní zaměstnance počítá rozpočet s nárůstem objemu peněz na platy o 5 % (celkem 286 mld. Kč, nárůst o 19,4 mld. Kč). V jejich případě však vláda ještě musí rozhodnout, zda navýšení půjde výhradně do tarifní složky, nebo i do té nadtarifní a v jakém poměru.

Největšími rozpočtovými kapitolami (se zahrnutím peněz EU) nadále zůstávají Ministerstvo práce a sociálních věcí s objemem rozpočtových peněz ve výši 968,8 mld. Kč (meziroční nárůst o 42,2 mld. Kč vzhledem ke zvýšení povinných výdajů ze zákona), Ministerstvo školství s rozpočtem 290,8 mld. Kč (meziročně +21,9 mld. Kč), Všeobecná pokladní správa s 269,1 mld. Kč (pokles o 4,5 mld. Kč), Ministerstvo obrany s rozpočtem 154,4 mld. Kč (navýšení o 3,2 mld. Kč) a Ministerstvo dopravy s rozpočtem 139,5 mld. Kč (navýšení o 35,8 mld. Kč).

Celkové příjmy státního rozpočtu by měly v roce 2025 dosáhnout 2086,1 mld. Kč, z toho inkaso z pojistného na sociální zabezpečení představuje částku 809,4 mld. Kč (meziročně o 53,2 mld. Kč více), výběr DPH se očekává ve výši 414,0 mld. Kč (+27,2 mld. Kč), výběr spotřebních daní ve výši 157,0 mld. Kč (-1,7 mld. Kč), inkaso daně z příjmu právnických osob ve výši 244,3 mld. Kč (+29,1 mld. Kč) a výběr daně z příjmu fyzických osob ve výši 184,7 mld. Kč (+29,2 mld. Kč). Rozpočet také zahrnuje příjem 153,6 mld. Kč z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů.

Celkové výdaje státního rozpočtu podle kapitol - včetně peněz z EU a FM (v Kč)
Kapitola	Státní rozpočet 2024	Státní rozpočet 2025	Index 2025/2024
Kancelář prezidenta republiky	424 890 297	503 314 592	118,5
Poslanecká sněmovna Parlamentu	1 501 576 393	1 716 056 800	114,3
Senát Parlamentu	662 206 891	719 043 218	108,6
Úřad vlády České republiky	1 223 353 700	1 572 628 161	128,6
Bezpečnostní informační služba	2 149 787 270	2 368 429 858	110,2
Ministerstvo zahraničních věcí	9 984 584 185	9 902 703 080	99,2
Ministerstvo obrany	151 181 002 791	154 395 235 248	102,1
Národní bezpečnostní úřad	313 067 665	422 121 486	134,8
Kancelář veřejného ochránce práv	153 400 504	173 427 562	113,1
Ministerstvo financí	23 469 044 512	24 935 828 741	106,2
Ministerstvo práce a sociálních věcí	926 539 123 911	968 754 450 337	104,6
Ministerstvo vnitra	97 446 613 586	107 766 228 906	110,6
Ministerstvo životního prostředí	20 912 456 666	21 336 258 234	102
Ministerstvo pro místní rozvoj	15 246 136 906	13 302 974 115	87,3
Grantová agentura České republiky	4 600 000 000	4 813 000 000	104,6
Ministerstvo průmyslu a obchodu	39 696 835 293	35 789 767 062	90,2
Ministerstvo dopravy	103 673 185 639	139 486 810 924	134,5
Český telekomunikační úřad	2 433 439 405	2 179 811 178	89,6
Ministerstvo zemědělství	53 707 002 714	58 957 180 062	109,8
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy	268 980 969 809	290 848 567 544	108,1
Ministerstvo kultury	16 592 671 049	21 522 588 121	129,7
Ministerstvo zdravotnictví	11 450 526 881	17 628 041 707	153,9
Ministerstvo spravedlnosti	35 761 515 449	39 411 039 899	110,2
Úřad pro ochranu osobních údajů	186 277 988	209 085 181	112,2
Úřad průmyslového vlastnictví	209 310 508	238 707 009	114
Český statistický úřad	1 168 359 292	1 368 553 299	117,1
Český úřad zeměměřický a katastrální	3 742 789 405	4 253 606 104	113,6
Český báňský úřad	176 621 670	192 291 977	108,9
Energetický regulační úřad	305 560 991	360 595 836	118
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže	259 966 340	325 877 462	125,4
Ústav pro studium totalitních režimů	187 422 525	221 963 868	118,4
Ústavní soud	242 300 618	244 174 723	100,8
Úřad Národní rozpočtové rady	25 688 149	27 194 002	105,9
Akademie věd České republiky	7 642 481 529	7 952 432 643	104,1
Národní sportovní agentura	6 904 453 648	7 908 995 743	114,5
Digitální a informační agentura	1 997 225 525	2 866 913 683	143,5
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí	33 354 153	35 406 388	106,2
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání	72 045 731	81 771 808	113,5
Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře	22 354 064	0	0
Správa státních hmotných rezerv	3 672 734 868	4 072 270 018	110,9
Státní úřad pro jadernou bezpečnost	486 157 965	544 862 594	112,1
Generální inspekce bezpečnostních sborů	518 471 853	575 278 942	111
Technologická agentura České republiky	6 282 134 018	6 656 635 225	106
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost	610 947 413	678 826 085	111,1
Nejvyšší kontrolní úřad	590 376 060	648 573 450	109,9
Státní dluh	94 966 880 286	99 966 880 286	105,3
Operace státních finančních aktiv	10 000 000	10 000 000	100
Všeobecná pokladní správa	273 618 679 558	269 136 582 305	98,4
Celkem	2 192 035 985 673	2 327 082 985 466	106,2