Sledujte živě: SpaceX uskuteční další test gigantické „Hvězdné lodi“

V americké testovací oblasti Boca Chica poblíž hranice s Mexikem dnes vrcholí přípravy společnosti SpaceX pro v pořadí šestý testovací let plně integrované lodi Starship. Tedy 50 metrů vysoké z nerezové oceli vyrobené „Hvězdné lodi“, kdy je k jejímu vynesení do vesmíru použito nosné rakety Super Heavy. Výška celého kolosu o průměru 9 metrů tak dosahuje 121 metrů, potažmo především díky palivu celkové hmotnosti okolo 5 000 tun. Pro porovnání tedy váhy 141 plně naložených nákladních vozů Tatra 815 v největší verzi. Předchozí letový test mj. uchvátil návratem nosné rakety zpět na místo startu, kdy došlo k jejímu zachycení pomocí mechanických rukou tzv. Mechazillou. Navíc celý let, včetně návratových sekvencí, šlo sledovat díky prakticky bezchybnému internetovému spojení lodí skrze firemní satelity Starlink. Kvůli již noci v Indickém oceánu však dosednutí samotné Starship na hladinu nebylo příliš viditelné. To by se však dnes mělo změnit.

SpaceX totiž naplánovala let na odpolední 16 hodinu místního času, tedy 23 hod. našeho. K dosednutí Starship na hladinu by mělo dojít po necelém obletu Země v Indickém oceánu poblíž Austrálie za asi 65 minut po startu, zatímco návrat nosné rakety je v plánu již po sotva 8,5 minutách. Dle meteorologických předpovědí počasí v místě startu ve "Starbase" přeje – predikuje se jasno, 26 st., spíše zazlobit by mohl vítr. Přímý přenos plánuje firma zahájit asi 40 minut před startem. Následně půjde průběh mise sledovat také ze záznamu. Na tomto místě plánujeme níže přinést přístup k vysílání v době spuštění přenosu.

Aby se Super Heavy nasměrovala zpět na místo startu, kvůli bezpečnosti budou muset obdobně jako při předchozí páté misi systémy vykazovat splněná nastavená kritéria. V opačném případě dojde k záložní variantě, kdy i automatické systémy rakety jsou naprogramovány navést nosnou raketu na přistání do oceánu do Mexického zálivu. Místní se každopádně dočkají zvýšeného ruchu, když i vracející se nosná raketa bude zpomalovat z nadzvukových rychlostí. To bude mít za následek slyšitelné sonické rázy v okolí přistávací zóny. Obecně platí, že jediný dopad sonického třesku na osoby v okolí je krátký hluk podobný hromu, přičemž o intenzitě, kterou pozorovatelé pocítí, rozhodují proměnné, jako je počasí a vzdálenost od místa návratu.

^{Plán mise; zdroj: SpaceX}

Na misi se dnes každopádně mají vydat nové dále vylepšené verze obou „raket“. Například Starship s přepracovanými řídícími klapkami, většími nádržemi a zejména se bude dále testovat její tepelný štít v kontextu také nejnovější verze ochranných dlaždic (destiček). V místech, kde mají být v budoucnu umístěny konstrukční systémy pro zachycení Starship (obdobně jako u Super Heavy) pak nově ani dlaždice nebudou. Doufejme, že fungující internetové spojení napomůže přinést vlastně stále ojedinělé záběry tvorby plasmy při návratu extrémně zahřívající se Starship. Ta také záměrně poletí pod vyšším úhlem náběhu v závěrečné fázi klesání. Dojde tak úmyslně k větší zátěži na ovládání klapek, SpaceX tak hodlá získat další údaje pro budoucí možnosti různého profilu přistání.

Starship jinak poletí po stejné suborbitální trajektorii jako při předchozím letovém testu, který jsme přiblížili v polovině září (více zde). Ve vesmíru by však pak mělo dojít k pokusu o zážeh jediného motoru Raptor, což má demonstrovat schopnosti potřebné k provedení zážehu lodi na oběžné dráze před orbitálními misemi. Připomenout v kontextu lze, že Starship má být v budoucnu schopna dopravovat náklad minimálně 100 tun na oběžnou dráhu Země, resp. zajišťovat právě také cesty na Měsíc, Mars či „jinam“.

Zmínit lze závěrem zatím poslední nedělní vesmírnou misi SpaceX. Za pomoci rakety Falcon 9 došlo k vynesení další várky 20 satelitů Starlink, z čehož bylo 13 pro rozebíhající se systém Direct to Cell (DTC). Tedy s technologií umožňující běžným mobilním telefonům s LTE přístup k internetu. Zmiňovaná poslední várka satelitů Starlink by dnes večer měla proletět nad Českou republikou. Dle aktuálně dostupných dat by tak zhruba od 17:17 hod. mohl být vidět na obloze tzv. Muskův satelitní vláček (ve středu 20.11. pak od 17:19 h.). Oblačnost však nejspíše přinejmenším dnes pozorování znemožní. O možnostech a dalších časech aktuálního pozorování oblohy více v sobotním článku „Podvečerní obloha nabídne k vidění Muskův vesmírný vláček, ISS i vesmírnou plachetnici“.

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, takže již 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.