Průmyslová inflace nehrozí, naopak zemědělská poskočila

Ceny tuzemských průmyslových výrobců vykázaly v průběhu října meziměsíční nárůst o 0,1 %, což odpovídá meziročnímu zvýšení o 0,8 %. Výsledek tak mírně zaostal za očekáváním trhu, který vyhlížel hodnotu 1,0 %. V zemědělství dosáhla výrobní inflace 6,9 % meziměsíčně a 2,4 % meziročně, ve stavebnictví 0,3 % meziměsíčně a 2,3 % meziročně a u tržních služeb pro podniky 0,5 % meziměsíčně a 3,6 % meziročně.

Meziměsíčně rostly ceny nejsvižněji v odvětví počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (1,1 %), nápojů (1,0 %) a ostatní těžby a dobývání nerostných surovin (0,9 %), naopak největší pokles hlásí sektor ropy a zemního plynu (-2,8 %), tiskařských a nahrávacích služeb (-1,9 %) či chemických látek a přípravků (-0,9 %).

Meziročně byla inflace nejsilnější u vody (9,2 %), ostatní těžby a dobývání nerostných surovin (5,0 %) a elektřiny, plynu a páry (4,7 %), na opačném konci nalezneme ropu a zemní plyn (-25,9 %), černé a hnědé uhlí (-4,3 %) či chemické látky a přípravky (-3,1 %). S přihlédnutím k vahám jednotlivých odvětví byla průmyslová inflace tažena hlavně odvětvím elektřiny, plynu a páry (příspěvek 0,9 procentního bodu), snižoval ji naopak sektor černého a hnědého uhlí (-0,1pb).

Průmyslová inflace zůstává velmi umírněná, což potvrzuje dosavadní předpoklad, že ani spotřebitelská inflace zboží by neměla vážněji zahrozit. Výjimku ovšem představují potraviny, kde se patrně k dalšímu zdražování schyluje. Potravinářský sektor jako celek sice prozatím výraznějším růstem nákladů netrpí, ovšem skokové zvýšení cen v zemědělství naznačuje, že v nadcházejících měsících zde inflační tlaky budou narůstat. Podobně jako ve spotřebitelském sektoru pak i v tom firemním zůstávají problematické služby, kde se inflace pohybuje nad 3 procenty a nevykazuje výraznější tendenci k uklidňování. Roste tedy pravděpodobnost, že se i na začátku roku 2025 bude tuzemská spotřebitelská inflace pohybovat v horní polovině tolerančního pásma České národní banky, která tak bude na svém prosincovém zasedání velmi zvažovat, zda přikročit k dalšímu snížení úrokových sazeb.

Vít Hradil
hlavní ekonom