Trumpovo vítězství jako impuls pro obranný průmysl NATO

Trumpovo vítězství v prezidentských volbách může být dalším impulsem pro probuzení obranného průmyslu členských států NATO. Trump během svého předchozího působení v úřadu často kritizoval nízké výdaje evropských spojenců na obranu a během své aktuální kampaně tuto rétoriku zopakoval. Na začátku roku prohlásil, že pokud členské státy NATO nedosáhnou minimálních výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, není jisté, že se budou moci spolehnout na vojenskou podporu USA.

Vzhledem k pokračujícím konfliktům na Ukrajině a Blízkém východě členské státy NATO výrazně zvýšily své obranné výdaje. V roce 2024 dosáhlo hranice 2 % HDP již 23 z celkových 32 členských států, což je nárůst oproti 10 státům v roce 2023. Z těchto 32 členských států investuje do obrany nejvíce Polsko (4,12 %), Estonsko (3,43 %) a USA (3,38 %). Naopak nejnižší výdaje mají Španělsko, Slovinsko a Lucembursko.

Česká republika také zareagovala – minulý rok přijala zákon, který ukládá povinnost vydávat na obranu alespoň 2 % HDP. Tento krok je významný; naposledy Česko dosáhlo této úrovně v roce 2005. V roce 2024 se Česká republika zavázala na obranu vynaložit 2,1 % HDP. Podobné závazky slíbily i sousední Slovensko (2 %) nebo Maďarsko (2,11 %). Je ale otázka, jestli jsou tyto závazky dosažitelné.

Členské státy vyjma USA zvýšily v poslední dekádě své kolektivní výdaje z 1,43 % HDP v roce 2014 na 2,02 % HDP v roce 2024, což představuje téměř 430 miliard dolarů. Přesto USA stále investují do obrany téměř dvojnásobek toho, co všechny ostatní členské státy dohromady. Tento cíl byl však stanoven v období míru. Je otázkou, jestli Trump nebude tlačit na navýšení nad tuto dvouprocentní hranici.

Kdo těží z růstu obranných výdajů?

Jednoduchý pohled na ceny akcií evropských zbrojařských firem ukazuje, že z těchto navýšených výdajů značně profitují. Tržní lídři dosáhli letos nárůstu cen akcií o 20 až 130 %. Letecký a obranný průmysl je letos dokonce druhým nejvýkonnějším odvětvím v Evropě, s meziročním nárůstem o více než 25 %. Na prvním místě se umístilo pojišťovnictví a na třetím bankovnictví.

Klíčovým faktorem je poptávka po munici, u níž se po začátku války na Ukrajině prokázaly nedostatečné zásoby i výrobní kapacity. Výrazně z toho těží německá společnost Rheinmetall, známá také výrobou obrněných vozidel. Akcie Rheinmetallu se letos zhodnotily o více než 95 %, což je podpořeno růstem fundamentálních ukazatelů – zisky společnosti ve třetím čtvrtletí vzrostly o více než 70 %, zatímco hodnota objednávek meziročně vzrostla o 41 % na téměř 52 miliard eur.

Na první příčce je ale norská firma Kongsberg, výrobce raketových systémů, která za poslední dva roky téměř zdvojnásobila objem objednávek. Její akcie se letos zvýšily o více než 120 %.

Menší efekt lze vidět na amerických zbrojařských společnostech Lockheed Martin, Raytheon a Northrop Grumman. Evropská poptávka u nich sice markantně vzrostla, i o více než 10 % meziročne, ale stále tvoří jen malou část jejich celkových tržeb. Pokud Trump dodrží své sliby o zavedení univerzálních tarifů, lze také očekávat, že evropské země upřednostní domácí výrobce.

Zároveň však ceny akcií již nyní odrážejí očekávání investorů, což ukazuje růst ukazatele P/E těchto firem v posledních letech. Výhledy evropského zbrojařského průmyslu jsou v současné geopoliticky nejisté situaci pozitivní, otázkou však zůstává, zda tyto růstové vyhlídky nejsou již plně započítány do ceny akcií. Dalším faktorem je vývoj konfliktu na Ukrajině – Trump opakovaně prohlašoval, že by ho ukončil během jednoho dne. Názory investorů na tento vývoj můžou mít zásadní dopad na ceny akcií zbrojařských firem v Evropě.

Jakub Rochlitz, investiční analytik eToro