Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. Dnes v Poslanecké sněmovně proběhlo třetí, tedy závěrečné, čtení návrhu MPSV. Reforma byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.

 

„Důchodová reforma, na níž pracovala řada odborníků, představuje nevyhnutelnou změnu, na kterou nikdo před námi neměl dlouhá léta odvahu. Díky reformě zajistíme důstojné a férové důchody nejen dnešním seniorům, ale i jejich potomkům. Zároveň platí, že současných důchodců se reforma nijak nedotkne a její náběh bude postupný. Každý rok v lednu se budou důchody i nadále zvyšovat o inflaci a třetinu růstu reálné mzdy,“ zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Níže přinášíme přehled konkrétních prvků, které důchodová reforma přináší. Pro více přehledných informací také můžete navštívit web Pojďme si to říct.

   

Věk odchodu do důchodu bude předvídatelný

Důchodový věk bude lépe odrážet postupný očekávaný nárůst věku dožití, který je transparentním a nezpochybnitelným demografickým ukazatelem. Podle aktuálních prognóz ČSÚ se věk dožití bude ještě více prodlužovat, a to mimo jiné díky rozvoji medicíny nebo zlepšování pracovního prostředí. Ostatně tento pozitivní trend je pozorovatelný již přibližně 30 let a důchodový věk se postupně zvyšuje již od roku 1996.

Důchodový věk bude zastropován na 67 letech. Této hranice se dosáhne nicméně až v roce 2056 u osob narozených v roce 1989. Reforma navíc reflektuje návrh České demografické společnosti, podle kterého důchodový věk poroste o jeden měsíc ročně.

Původně se počítalo se dvěma měsíci.

„Nejaktuálnější prognózy ve spojitosti se všemi opatřeními, která přináší důchodová reforma i předchozí přijatá opatření, ukazují, že je tato úprava možná. Posouvat věk odchodu do důchodu je nutné. I po reformě to ale budeme dělat pomaleji než dosud, kdy u mužů roste důchodový věk již od roku 1996 o 2 měsíce ročně a u žen až o 6 měsíců ročně,“ řekl ministr Jurečka.

Rodinný vyměřovací základ ocení výchovu dětí a péči o závislé osoby

Další novinku představuje rodinný vyměřovací základ. Ten ocení výchovu dětí a péči obecně, čímž přímo řeší příčinu nízkých penzí u pečujících. Na takovou osobu se pro potřeby výpočtu důchodu bude po dobu péče nahlížet tak, jako by pobírala průměrnou mzdu. Pokud bude pečující také pracovat, jeho skutečný výdělek se k rodinnému vyměřovacímu základu přičte.

Tento systém postupně nahradí výchovné. Stále ale platí, že výchovné zůstane každému, komu již bylo přiznáno a také ženám, které vychovají tři a více dětí.

Lidé pracující v nejnáročnějších profesích půjdou dříve do důchodu

Důchodová reforma nezapomíná na ty, kteří trávili velkou část profesního života rizikovou prací. Všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4 podle zákona o ochraně veřejného zdraví budou zvýhodněni formou snížení důchodového věku. Bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až o 30 měsíců bude možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce.

Návrh pamatuje také na osoby na pracovištích s přítomností rizik kategorie 3, tito lidé budou mít nárok na příspěvek zaměstnavatele do třetího pilíře.

Pracující senioři budou více zvýhodněni

Důchodová reforma obsahuje řadu motivačních prvků. Návrh si váží těch, kteří chtějí pracovat déle. Proto stát pracujícím důchodcům odpustí zaměstnanecké sociální pojištění. „Reforma myslí na zvýšení motivace lidí, kteří chtějí a mohou pracovat v seniorním věku. Právě na vrcholu své kariéry mají lidé trhu práce stále co nabídnout, zejména pak své bohaté celoživotní zkušenosti a expertízu. Profitovat pak mohou nejen oni sami v podobě dalšího příjmu, ale také třeba samotné firmy,“ uvedl ministr Jurečka. Důchodová reforma předpokládá nahrazení trvalého zvyšování důchodů o malé částky snížením sazby pojistného o 6,5 % pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. V případě OSVČ bude sníženo pojistné také o 6,5 %. Sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane zachována. Minimální výše důchodu dvojnásobně vzroste

Reformou dojde téměř ke zdvojnásobení minimální výše základní a procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na částku odpovídající 20 % průměrné mzdy.

Další úpravy směřující k udržitelnosti systému

Mezi další změny, které jsou součástí důchodové reformy, patří také zavedení polovičního krácení procentní výměry předčasného starobního důchodu u osob, které získaly aspoň 45 let doby pojištění. Dojde také k prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský či vdovecký důchod. Ta bude opět činit 5 let, což umožní většímu okruhu vdov a vdovců čerpat pozůstalostní důchod.

Od roku 2027 se také budou moci manželé nebo partneři dobrovolně rozhodnout, že si rozdělí dosažené vyměřovací základy napůl za období, kdy oba pracovali s účastí na pojištění. Při výpočtu důchodu se na ně bude v tomto období pohlížet tak, jako by měli stejný příjem. Opatření má za cíl zajistit vyšší důchod partnerovi, který měl nižší příjem v produktivním věku.

Do výpočtu důchodů se bude nově započítávat také úspěšně dokončené doktorské studium, pro které bude zaveden nový typ náhradní doby pojištění.

 

Reformou se důchody přizpůsobí postupnému stárnutí společnosti. Od roku 2026 až do 2035 se tak bude postupně snižovat zápočet osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice, a to na 90 % pro důchody přiznávané v roce 2035 a později. Také procento za rok pojištění se sníží z 1,5 % na 1,45 % pro důchody přiznané v roce 2035 a později. Průměrná výše nově přiznávaných důchodů i přes toto opatření stabilně poroste, za 10 let přibližně o 10 tisíc korun.