EU bude na konferenci COP29 podporovat pokračující globální opatření v oblasti klimatu a prosazovat ambiciózní
EU podpoří pokračující globální opatření v oblasti klimatu
Na konferenci OSN o změně klimatu COP29, která se bude konat ve dnech 11.–22. listopadu v Ázerbájdžánu, bude Evropská unie spolupracovat s mezinárodními partnery na dosažení cílů Pařížské dohody, tj. omezit nárůst průměrné globální teploty na úroveň co nejbližší 1,5 °C. Změna klimatu je i nadále problémem, který nezná hranic a stále více poškozuje životy a živobytí v celé Evropě a na celém světě. Na konferenci COP29 musí strany Pařížské dohody zajistit, aby globální finanční toky byly stále více sladěny s Pařížskou dohodou, čímž se uvolní investice, a to přijetím nového kolektivního kvantifikovaného cíle v oblasti financování opatření v oblasti klimatu. NCQG bude hlavní prioritou letošních jednání.
EU je v současné době největším poskytovatelem mezinárodního financování opatření v oblasti klimatu, přičemž v roce 2023 přispěla na veřejné financování opatření v oblasti klimatu částkou 28,6 miliardy EUR a mobilizovala dodatečnou částku soukromého financování ve výši 7,2 miliardy EUR na podporu rozvojových zemí při snižování jejich emisí skleníkových plynů a přizpůsobování se dopadům změny klimatu. Zatímco rozvinuté země by měly i nadále stát v čele úsilí o mobilizaci finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu, dosažení ambicí vyžaduje širší skupinu přispěvatelů, jakož i mobilizaci finančních prostředků ze soukromého sektoru, nových a inovativních zdrojů a práci na příznivých podmínkách na celosvětové i vnitrostátní úrovni. Skupina NCQG by měla přispět k tomu, aby finanční toky byly v souladu s Pařížskou dohodou, a změnit povahu mnohostranného diskurzu o financování opatření v oblasti klimatu. Měla by uznat potřebu celosvětového úsilí o mobilizaci finančních prostředků ve velkém měřítku z široké škály zdrojů, veřejných i soukromých, domácích i mezinárodních.
Dalším důležitým prvkem letošních rozhovorů bude opětovné potvrzení globálních energetických cílů dohodnutých v loňském roce v Dubaji s cílem odklonit se od fosilních paliv, ztrojnásobit investice do energie z obnovitelných zdrojů a do roku 2030 zdvojnásobit opatření v oblasti energetické účinnosti. Vyjednavači EU budou usilovat o stanovení ambiciózních očekávání, pokud jde o vnitrostátně stanovené příspěvky, které mají všechny strany předložit v příštím roce. EU zahájila přípravy na svůj nový vnitrostátně stanovený příspěvek zveřejněním sdělení Komise o evropském cíli v oblasti klimatu do roku 2040 začátkem tohoto roku. Komise má v úmyslu předložit legislativní návrh na začlenění cíle 90% snížení emisí do roku 2040 do evropského právního rámce pro klima. Tento cíl bude následně podkladem pro předložení nového vnitrostátně stanoveného příspěvku EU.
Vyjednávací tým EU bude rovněž pracovat na uzavření jednání o mezinárodních trzích s uhlíkem podle článku 6 Pařížské dohody. Vzhledem k rostoucímu celosvětovému zájmu o přísný systém kompenzací emisí uhlíku a o financování projektů v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně musíme zavést společné normy. Ty by měly být založeny na vysoké integritě, adicionalitě, trvanlivosti a odpovědnosti.
Komisař pro opatření v oblasti klimatu Wopke Hoekstra bude opět vést vyjednávací tým EU na konferenci COP29 a bude úzce spolupracovat s předsednictvím Rady a členskými státy na plnění mandátu k jednání přijatého minulý měsíc. Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová se zúčastní ve dnech 14. a 15. listopadu a zaměří se na plnění závazku odklonu od fosilních paliv, naši práci na snížení emisí metanu a rozvoj čistých technologií. Komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Iliana Ivanovová se dne 12. listopadu rovněž zúčastní v Baku akce na vysoké úrovni na téma „Budoucnost konkurenceschopnosti pro nulové čisté emise“.
Souvislosti
Podle Pařížské dohody z roku 2015 se 194 zemí dohodlo, že do konce století udrží průměrnou globální změnu teploty výrazně pod 2 °C a co nejblíže 1,5 °C. Za tímto účelem se dohodly, že předloží vnitrostátně stanovené příspěvky, které představují jejich individuální cíle v oblasti snižování emisí. Evropská unie je pevně odhodlána dodržovat Pařížskou dohodu a je světovým lídrem v oblasti klimatu, neboť již od roku 1990 snížila své emise skleníkových plynů o 37 % a zároveň zvýšila své hospodářství téměř o 70 %.
Prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu předložené v prosinci 2019 se EU zavázala dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Tento cíl se stal právně závazným přijetím a vstupem evropského právního rámce pro klima v platnost v červenci 2021. Právní rámec pro klima rovněž stanoví průběžný cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Tento cíl pro rok 2030 byl UNFCCC oznámen v prosinci 2020 jako vnitrostátně stanovený příspěvek EU podle Pařížské dohody. V roce 2021 předložila EU balíček legislativních návrhů, aby její politiky v oblasti klimatu, energetiky, využívání půdy, dopravy a zdanění byly vhodné pro snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 %.
EU nebude na letošní konferenci smluvních stran pořádat doprovodný program ve svém vlastním pavilonu, ale bude se účastnit široké škály akcí přímo na místě. Komise rovněž již třetím rokem spolupracuje s MOP na spolupořádání pavilonu pro spravedlivou transformaci, což je fórum pro diskusi a výměnu informací o aspektech transformace v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti, včetně kvalitních zelených pracovních míst, dovedností a sociálního dialogu.
Pro více informací
Mandát EU k jednání na konferenci COP29
EU na internetových stránkách COP29
Příspěvek týmu Evropa k celosvětovému financování opatření v oblasti klimatu na období 2013–2023
Poslední zprávy z rubriky Evropská unie:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?