ČNB i Fed budou pokračovat v uvolňování měnové politiky o 25 bb (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní den bude ve znamení zasedání centrálních bank, investoři ale budou také nadále vstřebávat dopady vítězství D. Trumpa a pravděpodobného ovládnutí Kongresu republikány. ČNB dnes bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb o 25 bb. Tuzemská data maloobchodních tržeb za září by měla ukázat na pokračující pozvolné oživování spotřebitelské poptávky. Americký Fed podle nás na dnešním zasedání zařadí nižší stupeň uvolňování měnové politiky a sníží sazby o standardních 25 bb po zářijovém cutu o 50 bb. Dnes bude zasedat i Bank of England, od které rovněž čekáme snížení sazeb o 25 bb.

Trio centrálních bank z ČR, VB a USA sníží sazby o 25 bb.

Česká národní banka podle nás dnes bude pokračovat se snižováním sazeb o 25 bb na pozadí slabé tuzemské ekonomiky. Bankovní rada zůstává opatrná s ohledem na stále rychlý růst cen služeb. Bilance rizik oproti poslední (srpnové) prognóze ČNB, která bude na tomto zasedání aktualizována, je mírně protiinflační zejména s ohledem na slabší růst HDP v Q3 (0,3 % q/q vs oček. 0,8 %) a slabší růst mezd v Q2 (6,5 % vs oček. ČNB 7,2 %). Inflace byla sice lehce vyšší, než ČNB předpokládala, ovšem primárně vlivem regulovaných cen a cen potravin, zatímco jádrová inflace se vyvíjela zhruba dle očekávání. Srpnová prognóza nicméně předpokládala daleko vyšší trajektorii sazeb, když by se podle ní repo sazba měla pohybovat na konci letošního roku poblíž 4,5 %. Celkově čekáme, že s ohledem na slabou ekonomiku bude ČNB ve snižování úrokových sazeb po 25 bb pokračovat i na dalších zasedání až do května 2025, kdy dosáhne klíčová úroková sazba neutrální úrovně na 3,0 %. Nicméně vzhledem k pokračující opatrnosti bankovní rady a zvýšené jádrové inflaci v příštím roce, byť zejména kvůli cenám nemovitostí, jsou rizika vychýlená směrem k vyšší trajektorii vlivem pozastavení uvolňování měnové politiky. Více k našemu výhledu pro ČNB najdete v Ekonomických výhledech zde: https://bit.ly/CEO_4Q24_CZ.

Tuzemská data maloobchodních tržeb by měla dokreslit obrázek české ekonomiky v Q3, která mezičtvrtletně rostla díky domácí poptávce. Podílet by se na tom měla i spotřeba domácností. V souvislosti s tím čekáme, že maloobchodní tržby bez prodejů aut v září vzrostly o 0,4 % m/m. Přesto ale oživení spotřebitelské poptávky zůstává umírněné. Objem maloobchodních tržeb bez aut byl v srpnu nižší o 0,7 % oproti průměru roku 2019, tržby v oblasti služeb sice tuto úroveň převyšují o 3 %, v poslední době ale dále nerostou.

Od zářijového zasedání amerického Fedu, kdy zahájil proces uvolňování měnové politiky hned 50bodovým cutem, došlo vlivem příchozích dat ke zmírnění obav o tamní ekonomiku. Přispěly k tomu nad očekávání lepší data z trhu práce, byť říjnový NFP report překvapil výrazně negativně vlivem stávek a efektu hurikánů. Data dále ukázala na silný růst tamní ekonomiky. Zároveň i inflace překvapila směrem nahoru. Investoři tak zmírnili svá očekávání ohledně dalšího snižování úrokových sazeb. Na dnešním zasedání podle nás Fed sníží sazby o 25 bb, což je v souladu s tržním zaceněním. Do konce roku dále očekáváme snížení o 25 bb v prosinci a v příštím roce v úhrnu o 100 bb. Prosincové snížení by ale vlivem příchozích dat mohlo být posunuto do roku 2025. Finanční trh s ohledem na výsledek amerických voleb snížil sázky na míru uvolnění měnové politiky, a to především v příštím roce. Nyní je tak v souladu s naším očekáváním.

Trhy vstřebávají Trumpovo vítězství a riziko ovládnutí Kongresu.

Makroekonomický kalendář byl včera upozaděn. Ústřední roli totiž sehrály americké prezidentské volby. Z nich vyšel vítězně D. Trump, přičemž Republikánská strana má rovněž nakročeno k ovládnutí obou komor Kongresu. Senát podle všeho již ovládla a ve Sněmovně reprezentantů republikánům jí podle předběžných výsledků patří více křesel se značným náskokem. To by tak vedlo k tzv. červené vlně, což by Trumpovi významně usnadnilo prosadit svůj volební program. Ten je spojen s rizikem vyšší inflace, hlubších deficitů veřejných financí a zvýšené geopolitické nejistoty, zároveň ale také pravděpodobně USA přinese vyšší ekonomický růst na pozadí nižší daňové zátěže. Více jsme se dopadům amerických prezidentských voleb věnovali ve speciálním Boxu Ekonomických výhledů zde: https://bit.ly/CEO_4Q24_CZ. Otázkou ale je, do jaké míry se volební program nakonec stane skutečností. Investoři tak po počáteční reakci zůstanou v napětí v závislosti na dalších krocích D. Trumpa po převzetí prezidentského úřadu.

Riziko vyšších deficitů veřejných financí a inflace se podepsalo na tržní reakci, když výnosy dolarových dluhopisů vzrostly již během asijské seance o 10-20 bb dle splatnosti, přičemž více rostly ty s delší splatností. S tím jak D. Trump ale v posledních týdnech získával náskok ve volebních průzkumech a sázkách, tak část jeho vítězství již byla zaceněna. Vývoj dolarových sazeb ale nezrcadlil eurový trh, což může reflektovat vyšší averzi k riziku ve spojení s pravděpodobným negativním dopadem plánovaných kroků Trumpovy administrativy na růstové vyhlídky v Evropě (např. zavedení cel), a to hlavně v kontrastu se silnou americkou ekonomikou. Eurové sazby klesly o 5-15 bb, zejména na kratším konci.

Na poli globálních měn to bylo právě euro, které nejvíce trpělo a vůči dolaru včera ztratilo téměř 2 %. Dolar výrazně posílil i vůči ostatním globálním měnám. Na pozadí silnějšího dolaru středoevropské měny vůči euru nejdříve ztrácely, aby v průběhu včerejšího dne korigovaly. Česká koruna a polský zlotý skončily poblíž otevíracích úrovní, zatímco maďarský forint oslabil o 0,4 %. S ohledem na to, že korunové sazby včera příliš nereagovaly, tak došlo k dalšímu rozevření úrokového diferenciálu. Ten tak nadále nahrává české koruně, která ale zatím zůstává v zajetí nepříznivého tržního sentimentu.

Tuzemská data ukázala na slabý výkon výrobních sektorů v září. V průmyslu došlo ke korekci silného srpnového nárůstu, s čímž souvisela i meziměsíčně nižší výroba aut. Pokles ve zpracovatelských odvětvích byl ale poměrně plošný. Ve stavebnictví se negativně podepsaly zářijové povodně a početné srážky obecně, které vedly k výraznému meziměsíčnímu poklesu stavební výroby o 5,5 %. Bilance zahraničního obchodu v září ale zůstala zvýšená na 21,3 mld. CZK, když reflektovala silný vývoz aut. Více jsme psali zde: https://bit.ly/3YTYFPY.