Co k budoucí návratnosti akcií v USA říká současná vysoká koncentrace trhu?

Dnes se podíváme, co by o budoucí návratnosti amerických akcií mohla říkat koncentrace trhu. Už proto, že ta je již nějakou dobu extrémně vysoká. Odráží totiž velký podíl kapitalizace několika málo technologických společností na celkové kapitalizaci trhu.

Následující graf dává do souvislosti návratnost amerického akciového trhu během deseti let a jeho koncentraci v bodě nula (tj., jak moc je kapitalizace trhu vychýlena směrem k několika málo akciím). Jednotlivé body pak graf ještě rozděluje podle toho, zda v jednotlivých letech nastala recese, či ne. Goldman Sachs pak z celého obrázku vyvozuje, že mezi koncentrací a následnou desetiletou návratností je určitý vztah, ale jen v případech, kdy nenastala recese:


Zdroj: X

Ony šedé body týkající se recese skutečně žádný jasný příběh nevypráví, u modrých to je o trochu lepší. Ale rozptyl kolem proložené přímky je také dost velký. Ta by pak napovídala, že čím vyšší koncentrace trhu, o to nižší následná návratnost akcií. A jelikož nyní je koncentrace hodně extrémní, přímka by implikovala, že v následujících deseti letech toho americké akcie v indexu S&P moc nabízet nebudou.

Čtenář si možná vzpomene, že nedávno jsem tu psal o historické korelaci mezi valuacemi akcií na straně jedné a následnou desetiletou návratností na straně druhé. Současné poměry cen k ziskům jsou hodně vysoko. A podle historické korelace, či dokonce závislosti by to také napovídalo na poměrně dost nízkou budoucí návratnost trhu. Nejde ale věci, které jsou takříkajíc vytesány do kamene.

Jedním z důvodů, proč by se v tomto případě dalo uvažovat o „tentokrát jinak“, je podle mne to, že poměry cen k volnému toku hotovosti nejsou zdaleka tak našponované, jako zmíněné PE. Nejde o hledání argumentů za každou cenu – volný tok hotovosti je tím nejlepším ukazatelem, kolik toho firmy pro akcionáře generují. A nyní zjednodušeně řečeno akcie „reálně“ nejsou se svými valuacemi zase tak vysoko, protože firmy na jeden dolar zisků generují více volného cash flow než v minulosti. Možná, že tento faktor by mohl působit i u koncentrace trhu – ta se bude více či méně krýt s tím, jak ziskové firmy jsou.

Ještě zmíním, že koncentrace akciového trhu není to samé jako koncentrace firem v jednotlivých odvětvích. A s tím související tržní síla a možná monopolistická pozice, či tendence. Nicméně určitá vazba tu existovat může. Silná, či dominantně monopolistická pozice na trhu dává prostor pro vyšší ziskovost Ta spolu s růstem zisků zase vede k růstu kapitalizace v absolutním měřítku i relativně k jiným společnostem. Současná situace je pak hodně atypická směrem k technologickému cyklu. Jeho tahouny jsou totiž na počátku obvykle novější a menší firmy. Ty jsou schopny inovovat a vydávat se novými směry.

Nyní jsou tahouny AI a dalších technologií naopak velké zaběhnuté společnosti. Z velké části proto, že mají potřebné zdroje. A můžeme uvažovat i o tom, že vlastně nejde o nový cyklus, ale stále ten, který začal před pár desetiletími. Protože jde stále o věci a know how, které spolu „tematicky“ úzce souvisí. Nejde jen o hru se slovy, protože pokud jde stále o jeden cyklus, klesá podle mne pravděpodobnost toho, že by se koncentrace začala sama brzy organicky snižovat.