Přehledně a stručně: Co chce s americkou ekonomikou udělat Trump a co Harrisová. A co by to znamenalo

Ekonomika zůstává pro Američany klíčovým tématem. Kamala Harrisová i Donald Trump ve svých kampaních proklamují společný cíl – snížit životní náklady. Způsoby, jakými chtějí tohoto cíle dosáhnout, se však výrazně liší. Harrisová se zaměřuje na posílení sociální sítě a spravedlivější daňové zatížení, zatímco Trump prosazuje trvalé daňové úlevy a snižování korporátních daní. Odhady Výboru pro zodpovědný federální rozpočet (CRFB) ukazují (zde), že Harrisová by mohla zvýšit zadlužení USA o 3,5 bilionu dolarů, zatímco Trumpův plán by mohl přispět k nárůstu až o 7,5 bilionu dolarů během jedné dekády.

Vzhledem k tomu, že platnost zákona o snížení daní a pracovních místech (TCJA) z roku 2017, který přinesl zásadní reformy do amerického daňového systému, vyprší v roce 2025, stávají se daně prioritou pro nadcházející prezidentskou administrativu. Pokud nový prezident do té doby nepodepíše nová daňová pravidla, většina Američanů se může připravit na výrazné zvýšení daní z příjmů.

Trump se zasazuje o trvalé prodloužení TCJA a plánuje rozšíření o plné odepisování investic do vybavení a výzkumu pro firmy vyrábějící v USA. Odhady CRFB ukazují, že tato opatření by mohla zvýšit výdaje až o 5,35 bilionu dolarů, což představuje téměř 50 % plánovaných výdajů jeho programu. Navrhl také ukončení zdanění příjmů ze spropitného, příplatků za přesčasy a dávek sociálního zabezpečení. Zároveň plánuje snížení sazby daně z příjmu právnických osob z 21 % na 15 % pro domácí výrobce, což by mělo posílit konkurenceschopnost USA na globálním trhu. Snížení korporátních daní v USA by však mohlo vyvolat odliv firem z Evropy, která si nemůže dovolit závody o nejnižší zdanění.

Trumpova kampaň slibuje také posílení a modernizaci armády prostřednictvím vyšších výdajů na obranu a zaměřuje se na zabezpečení hranic a na deportaci neoprávněných přistěhovalců. Plánuje učinit bydlení dostupnějším a podporuje vlastnictví domů prostřednictvím daňových pobídek. Jeho program zahrnuje zvýšení podpory pro zdravotní péči, dlouhodobou péči a péči o seniory.

Největší obavy vzbuzuje Trumpův slib zavést cla ve výši 60 % na čínské zboží a obecná cla ve výši 10 % až 20 % na všechny dovozy do USA. Podle agentury Bloomberg (zde) by tato opatření mohla vyvolat nejzásadnější obchodní šok od Smoot-Hawleyho zákona, jehož důsledky prohloubily Velkou hospodářskou krizi ve 30. letech minulého století a mohly by mít dokonce závažnější dopady než během Trumpova působení v letech 2017–2021. Zavedení univerzálního cla by pravděpodobně vedlo k odvetným opatřením obchodních partnerů a mohlo by vyústit v obchodní válku, což by mělo negativní dopad na ekonomiky obou stran Atlantiku. Spotřebitelé by se potýkali se zvýšením cen v důsledku přenesení nákladů ze strany dovozců. Evropa by mohla čelit riziku, že čínské zboží určené pro USA by se přesunulo na evropské trhy, což by vyžadovalo nová ochranná opatření. Ekonomové odhadují, že 10% clo by mohlo snížit roční vývoz do USA o téměř jednu třetinu a způsobit pokles evropské produkce o 1,5 p. b. během tří let, což by mělo dopad srovnatelný s nedávnou energetickou krizí.

Trumpův recept na snížení inflace zahrnuje zvýšení produkce energie v USA. Hodlá razantně omezit regulace v energetickém sektoru a podpořit těžbu ropy a zemního plynu, včetně zrušení daňových úlev na zelenou energii vyplývajících ze zákona IRA. Ačkoli by podpora fosilních paliv mohla dočasně snížit ceny ropy a plynu, v dlouhodobém horizontu by mohla oslabit konkurenceschopnost Evropy vůči USA. Nižší ceny energie v USA by snižovaly výrobní náklady amerických firem, zatímco evropské podniky by mohly čelit vyšším nákladům kvůli přísnějším regulacím a ekologickým cílům EU.

Program se dále zaměřuje na snížení plýtvání a podvodů ve vládních výdajích, přičemž plánuje zřídit komisi pro efektivitu vlády, v jejímž čele bude stát druhý nejbohatší člověk světa a šéf Tesly Elon Musk. Dále navrhuje uzavření Ministerstva školství, což by umožnilo přesměrovat jeho rozpočet na školní poukázky, a tím podpořit volbu školy, která rodičům usnadní výběr mezi veřejnými a soukromými školami.

Harrisová rovněž usiluje o trvalé prodloužení TCJA, avšak s odlišným zaměřením. Zavázala se, že jednotlivci s příjmy pod 400 tisíc dolarů nebudou čelit zvýšení daní a chce zrušit daňové úlevy pro nejbohatší Američany. Odhady CRFB naznačují, že prodloužení těchto daňových úlev by mohlo během deseti let stát přibližně 3 biliony dolarů, což představuje 42 % předpokládaných výdajů.

Kampaň Harrisové se soustředí na rozšíření daňového odpočtu na dítě, což se stalo klíčovým prvkem její strategie. Cílem je vytvořit robustnější sociální síť, která by poskytovala finanční podporu milionům rodičů s nízkými příjmy nebo bez zaměstnání. Harrisová také plánuje trvale zavést vylepšené daňové kredity na pojistné podle zákona o dostupné zdravotní péči (ACA). Její ambice zahrnují i snížení nákladů na péči o děti na maximálně 7 % příjmu. Další součástí jejího programu je podpora dostupného bydlení, která zahrnuje pomoc ve výši 25 000 dolarů na akontaci pro první kupce. V rámci své agendy na snížení nákladů pro americké rodiny klade důraz na zlevnění léků na předpis.

Dále navrhuje zvýšení minimální mzdy a zrušení daně ze spropitného. Zároveň chce vytvořit daňové úlevy tzv. America Forward pro určité typy obchodních aktivit, včetně umělé inteligence a biotechnologií. Na poli migrace plánuje obnovit zákon o bezpečnosti hranic, který by měl zahrnovat opatření na posílení kontrol na hranicích a zefektivnění zpracování žádostí o azyl. Také se zavazuje bojovat za placenou rodinnou a zdravotní dovolenou a zpřístupnění vysokoškolského vzdělání.

V oblasti daňových příjmů její plán zahrnuje zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob na 28 %, což by zvrátilo část snížení daně z 35 % na 21 %, jež bylo přijato v roce 2017. Dále navrhuje zvýšení sazby daně z kapitálových zisků a dividend na 28 % pro domácnosti s příjmy nad 1 milion dolarů. Kampaň zahrnuje i zdanění nerealizovaných kapitálových zisků pro miliardáře a zrušení daňových úlev, které by mohly přispět k posílení rozpočtu pro programy Social Security a Medicare. Harrisová se také zaměřuje na reformu mezinárodního daňového systému, aby zabránila firmám v přesouvání pracovních míst a zisků do zahraničí.

Zasazení daňových plánů Harrisové a Trumpa do historického kontextu

Oba kandidáti na prezidenta plánují významné reformy v daňovém systému. Organizace Tax Foundation (zde) porovnala očekávané změny příjmů z jejich daňových návrhů s historickými změnami od roku 1940, přičemž zprůměrovala roční změnu příjmů každého zákona nebo návrhu jako podíl na HDP. Harrisový daňový plán by se umístil na 15. místě mezi největšími zvýšeními daní od roku 1940 a na 6. místě mezi těmito zvýšeními mimo válečné období. Trumpova kombinace cel a daňových změn by byla na 6. místě mezi největšími daňovými škrty od roku 1940. Trump však naznačil, že by mohl zvýšit tarify bez schválení Kongresu. Pokud by se cla zvýšila bez současného snížení daní, umístila by se na 7. místo mezi největšími daňovými zvýšeními od roku 1940 a na 1. místo mezi těmito změnami mimo válečné období.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank