Volby v USA tento týden určí tón globální politiky a ekonomiky na roky dopředu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Přestože ekonomický kalendář pro tento týden zahrnuje zasedání hned několika centrálních bank, tentokrát je svou důležitostí zastíní jiná, klíčová událost tohoto roku. Tou jsou americké volby v pořadí 47. prezidenta, a také představitelů tamního Kongresu. Nerozhoduje se tedy pouze o prezidentovi USA, ale také o tom, jak silnou protiváhu bude či nebude představovat Kongres.

Zatímco Kamala Harris nabízí kontinuitu, vítězství Donalda Trumpa by pravděpodobně vedlo k zásadnějším změnám nejen v hospodářské ale i zahraniční politice USA a mělo by tak vliv na celý svět. Volby se konají v úterý amerického času, s ohledem na vyrovnanost předvolebních průzkumů je ovšem těžké odhadovat, kdy bude znám jejich vítěz. S tím, jak budou přicházet dílčí výsledky, lze tudíž na finančních trzích očekávat vyšší volatilitu.

Zmíněné centrální banky zasedají vesměs ve čtvrtek. Snížení úrokových sazeb o 25 bb očekáváme od amerického Fedu, britské BoE i tuzemské ČNB. Naopak polská centrální banka ve středu pravděpodobně ponechá sazby beze změny. Na nová ekonomická data bude tento týden chudší. Nabídne hlavně indikátory průmyslové produkce a maloobchodních tržeb, včetně těch tuzemských.

Fed, BoE i ČNB ve čtvrtek sníží sazby o 25 bb

Zatímco tuzemská průmyslová produkce zůstala v září utlumená, maloobchodní tržby pokračovaly v pozvolném oživování. Průmyslová produkce podle našeho odhadu v září meziměsíčně klesla o 0,2 %. Vliv by na to měly mít rozsáhlé povodně, jejichž negativní dopady by mohly být na průmyslové produkci ještě více patrné v říjnu. Výroba automobilů podle předstihových indikátorů i přesto v září rostla solidním tempem. Celkově ale stále tuzemský průmysl čelí nižší poptávce, která souvisí i se slabou průmyslovou výrobou v Německu. Ta podle našeho odhadu v září meziměsíčně vzrostla o pouhých 0,2 % a meziročně byla nižší o 1,7 %. Nejde přitom pouze o cyklické příčiny. Řada problémů má strukturální charakter. Jejich vyřešení je zatím v nedohlednu a lze tak předpokládat, že i další měsíce budou ve znamení pokračujícího útlumu průmyslu, což může v tomto sektoru vést k postupné redukci pracovních míst. V případě tuzemských maloobchodních tržeb pro září očekáváme jejich meziměsíční nárůst o 0,4 % po srpnových +0,1 % (bez zahrnutí prodeje aut). Růst spotřebitelské poptávky by měl tedy pokračovat, nadále však pouze umírněným tempem. To je v souladu s jen pozvolným obnovováním kupní síly domácností. Jejich reálné mzdy totiž v letech 2022 a 2023 klesly v souhrnu o skoro 12 %, pro letošní rok sice odhadujeme již růst, avšak pouze o přibližně 4 %. Domácnosti navíc stále ve zvýšené míře spoří, k čemuž může přispívat vidina slabého hospodářského růstu. Po loňské stagnaci pro letošní rok očekáváme růst české ekonomiky o 0,8 % a příští rok jeho mírné zrychlení na 1,5 %.

Česká národní banka bude podle nás pokračovat ve snižovaní úrokových sazeb, avšak nadále pouze opatrným tempem. To vysvětluje hlavně přetrvávajícím rychlým růstem cen služeb. Proti tomu ovšem silně působí slabý výkon ekonomiky. Na všech měnověpolitických zasedáních až do května příštího roku, tedy včetně toho čtvrtečního, očekáváme snížení úrokových sazeb o 25 bb. V květnu 2025 by repo sazba měla dosáhnout své terminální úrovně, kterou jsme v naší prognóze snížili z 3,5 % na 3,0 %. V tomto směru působí odhadovaný nižší potenciální růst tuzemské ekonomiky. Obnovený růst cen nemovitostí by neměl být překážkou dalšího snižování úrokových sazeb, spíše by mohl být podmětem pro zpřísnění makroobezřetnostních opatření týkajících se poskytování hypotečních úvěrů. Více píšeme v našich nedávno zveřejněných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_4Q24_CZ.

Ve snižování úrokových sazeb bude ve čtvrtek pravděpodobně pokračovat také americká centrální banka, nejspíše ale rovněž jen o standardních 25 bb. Cyklus uvolňování měnové politiky přitom Fed započal zářijovým snížením sazeb o 50 bb. Data však od té doby ukazují na přetrvávající odolnost americké ekonomiky, a to hlavně zásluhou robustní spotřebitelské poptávky. Snížení o 25 bb by bylo rovněž v souladu s tzv. dot-plotem ze září, tedy mediánem očekávání jednotlivých představitelů FOMC ohledně vývoje úrokových sazeb. Ten s dalším snížením sazeb o 25 bb počítá také v prosinci a v příštím roce by pak sazby měly klesnout v souhrnu o 100 bb. K další aktualizaci dot-plotu ale dojde až na prosincovém zasedání. Pro to my také nyní očekáváme snížení sazeb o dalších 25 bb, rizika jsou však vychýlena ve směru jejich stability v případě, že by americká ekonomika zůstala nadále silná a inflace by v souladu s tím odeznívala pomaleji.

Ekonomická data tentokrát pomohla euru a dolar tak ztrácel

Česká ekonomika v třetím letošním čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 % a její růstová dynamika tak mírně zpomalila. V prvním i druhém kvartále letošního roku totiž mezičtvrtletní růst dosáhl shodných 0,4 %. Výsledek za Q3 byl mírným zklamáním, když tržní konsensus očekával pokračující růst HDP o 0,4 % q/q. Podle komentáře ČSÚ mezičtvrtletní vzestup ekonomiky ve třetím čtvrtletí podpořila rostoucí domácí poptávka, zatímco ta zahraniční stagnovala. V letošním roce očekáváme růst české ekonomiky o skromných 0,8 % a příští rok jeho mírné zrychlení na 1,5 %. Brzdou ekonomiky ještě nějakou dobu pravděpodobně zůstane průmysl, který čelí především nižší poptávce po průmyslovém zboží. Přetrvávající pesimismus v tuzemském průmyslu potvrdil říjnový PMI, který navzdory nárůstu z 46,0 b. na 47,2 b. zůstal hluboko v pásmu kontrakce.

Ekonomika eurozóny překvapila vyšším růstem za Q3. Oproti očekávané stagnaci mezičtvrtletního růstu HDP v eurozóně na 0,2 % došlo k jeho urychlení na 0,4 %. Pozitivně v Q3 překvapila hlavně ekonomika Španělska (+0,8 % q/q oproti očekávaným +0,6 %) a Německa (+0,2 % q/q oproti očekávaným -0,1 %). V případě Německa bylo ale pozitivní překvapení kompenzováno revizí dat za Q2 z původních -0,1 % na -0,3 % q/q a v meziročním vyjádření tak tamní ekonomika klesla o 0,2 %. Za říjen navíc ve srovnání s odhady vykázala výraznější nárůst počtu nezaměstnaných, avšak při stagnující míře registrované nezaměstnanosti na 6,1 %. Mírně lepší oproti odhadům byl v Q3 i výkon francouzské ekonomiky (+0,4 % q/q), na který ale působil jednorázový efekt pořádání olympijských her. Italská ekonomika naopak za očekávání zaostala, když pouze mezičtvrtletně stagnovala. Z hlediska struktury byla hlavním zdrojem růstu ekonomiky eurozóny pravděpodobně zvyšující se spotřeba domácností. Spotřebitelský sentiment mírně vzrostl jak v Německu, tak i v samotné eurozóně. Zatímco ale důvěra v sektoru služeb stagnovala, mezi evropskými průmyslníky došlo k dalšímu prohloubení míry pesimismu.

Inflace v eurozóně zrychlila ze zářijových 1,7 % na 2,0 % y/y v říjnu. Skončila tak o desetinu nad tržním konsensem. Riziko oproti očekávání mírně vyššího růstu spotřebitelských cen v eurozóně indikovala dříve zveřejněná data z jednotlivých členských států, především pak z Německa. Tam harmonizovaná inflace v říjnu vzrostla z 1,8 % na 2,4 % y/y oproti očekávaným 2,1 %. Na vyšší meziroční inflaci v eurozóně působil hlavně postupně odeznívající vliv vyšší srovnávací základny loňského roku, který ji v září dočasně stlačil pod cíl ECB. O desetinu vyšším údajem trhy překvapila rovněž jádrová inflace, která v říjnu stagnovala na 2,7 % y/y. Na zvýšených úrovních ji nadále držel růst cen služeb. Ten setrval na 3,9 % y/y. V listopadu by mělo dojít k úplnému odeznění výše zmíněného efektu základny a celková inflace v eurozóně tak podle našeho odhadu zrychlí do blízkosti 2,5 % y/y, kde zůstane do konce roku. Pro většinu příštího roku ovšem očekáváme návrat inflace pod dvouprocentní cíl ECB.

Data z americké ekonomiky vyzněla vesměs pozitivně, výjimkou byl ale velmi nízký počet nově vytvořených pracovních míst za říjen. Ekonomika USA v Q3 rostla mezičtvrtletním anualizovaným tempem o 2,8 %. To bylo sice nepatrně méně, než se čekalo (2,9 %) a oproti předchozímu čtvrtletí (+3,0 %) se jednalo o zpomalení. Spotřeba domácností však na druhou stranu pozitivně překvapila, když vzrostla o 3,7 % mezičtvrtletně anualizovaně. To bylo výrazně více ve srovnání s tržním konsensem (+3,3 %) i předchozím údajem (+2,8 %). Důvěra amerických spotřebitelů se navíc v říjnu zvýšila z 99,2 b. na 108,7 b. oproti konsensu ve výši 99,5 b. To ukazuje na stále robustní poptávku amerických spotřebitelů. V kontrastu s tím byl ovšem říjnový vývoj počtu nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru. Ten dosáhl pouze 12 tis. po předchozích 223 tis. a navíc výrazně zaostal za očekáváními ve výši 100 tis. Významný vliv na to ale pravděpodobně měly hurikány, které ochromily část Spojených států, stejně tak i stávka ve společnosti Boeing. Lze tak předpokládat, že alespoň část zmíněného zpomalení růstu zaměstnanosti v USA je pouze dočasného charakteru. Na to může ukazovat i míra nezaměstnanosti, která zůstala beze změny na 4,1 %, stejně tak i robustní vývoj hodinových výdělků, jejichž meziroční růst v říjnu zrychlil z 3,9 % na 4,0 %. Podobně také počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se v předminulém týdnu v USA pohybovaly na nízkých 216 tis.

Americký dolar minulý týden ztrácel, když evropské sazby rostly, zatímco ty americké mírně klesaly. Vůči společné evropské měně dolar v průběhu týdne oslabil o zhruba 0,6 % a hlavní měnový pár se tak posunul k 1,086 USD/EUR. Tržní úrokové sazby v Evropě vzrostly v rozsahu 30-40 bb v závislosti na splatnosti. Přispěla k tomu především vyšší říjnová inflace a rychlejší růst ekonomiky eurozóny za Q3. Na ty americké pak naproti tomu pravděpodobně působil zejména nepatrně slabší růst HDP jako celku a výrazně nižší počet nově vytvořených pracovních míst. Dolarové sazby tak klesly o přibližně 5-10 bb. Pro následující zasedání Fedu, které je na programu tento čtvrtek, trhy nadále zaceňují snížení sazeb o zhruba 25 bb. Středoevropské měny v minulém týdnu oproti euru mírně oslabovaly. Tuzemská měna ztratila přibližně 0,1-0,2 % své hodnoty, když se její kurz posunul k úrovni 25,35 CZK/EUR. K částečné korekci slabších pozic koruny přispěla vyjádření viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové, která uvedla, že na zasedání v tomto týdnu bude zvažovat i možnost ponechání úrokových sazeb beze změny.

Přečtěte si také