Evropané mají obavy z extrémního počasí, Čechy nejvíce děsí kyberkriminalita, ukázal průzkum

Je Evropa připravená na krize? Na tuto otázku se snažil odpovědět nedávno zveřejněný průzkum Eurobarometru, který zjišťoval, jak by Evropané čelili různým typům mimořádných událostí a katastrof, a co jim činí největší obavy. Ukázalo se, že Češi mají v případě nečekaných událostí mimořádnou důvěru v národní bezpečnostní a záchranné složky. V případě katastrofy by krizové informace čerpali z národních médií, ale i sociálních sítí.

Evropané se bojí extrémního počasí i rizika pandemie

Respondenti z celé Evropy mají v osobní rovině nejčastěji největší obavy z extrémních projevů počasí. Uvedlo to 38 % účastníků průzkumu. Dalších 26 % respondentů má strach z mimořádných událostí ovlivňujících lidské zdraví (například pandemie) a 26 % účastníků průzkumu se obává povodní.

Čechům však na rozdíl od zbytku Evropy dělají největší vrásky hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti. Kybernetické útoky a online kriminalita jsou největším strašákem celé třetiny české populace. Obavu mají Češi také z extrémního počasí a narušení kritické infrastruktury, kde se řadí například výpadky elektřiny či přerušení dodávek plynu nebo pitné vody.

Obava z povodní je ve výčtu možných krizí a katastrof, které na Čechy nejvíce doléhají, až na pátém místě po strachu z možné krize s dopadem na jejich zdraví. Zde je ale nutné podotknout, že průzkum probíhal již v únoru, tedy před podzimními ničivými záplavami, které zasáhly velkou část střední a západní Evropy.

Krizové informace Evropané čerpají z médií, ale i sociálních sítí

Téměř polovina Evropanů by v případě rizika mimořádné události hledala potřebné informace ve vnitrostátních médiích. Více než třetina pak zejména v těch místních a regionálních. Každý třetí Evropan by čerpal krizové informace také přímo u místní policie, hasičů nebo příslušníků civilní ochrany.

Přibližně 31 % respondentů by hledalo informace u rodiny či přátel, 29 % účastníků průzkumu by se informovalo i na sociálních sítích. Více než desetina respondentů (11 %) však uvedla, že vůbec nemá zájem informace tohoto typu vyhledávat.

Téměř polovina respondentů (48 %) v průzkumu uvedla, že se cítí být dobře informována o rizicích katastrof, které by je mohly postihnout, zároveň přibližně stejné množství lidí (49 %) však uvedlo přesný opak.

Češi jsou často připravení dopředu

V případě již nastalé mimořádné události by se Evropané v prvních dnech nejčastěji obrátili s žádosti o pomoc na svou rodinu nebo přátele (89 %). Více než osm z deseti dotázaných (81 %) také uvedlo, že by se spoléhalo na záchranné služby, tedy policii, hasiče, zdravotníky nebo příslušníky civilní ochrany. Přibližně 69 % respondentů také na neziskové organizace, jako je například Červený kříž.

Přibližně 86 % Čechů by v případě krize spoléhalo na integrované záchranné složky, přičemž plnou důvěru v ně má 91 % populace. To je o 6 % více, než je evropský průměr.

Co se týče připravenosti domácností na různé typy mimořádných událostí, jsou na tom Češi rovněž o něco lépe, než je evropský průměr. Například v případě výpadku proudu má doma více než 63 % Čechů k dispozici svítilnu, baterku nebo svíčky. Ve zbytku Evropy má tyto věci ve své domácnosti běžně jen 47 % obyvatel. Každý druhý Čech má také domácí lékárničku, přičemž dle průzkumu ji má doma průměrně jen 36 % Evropanů. Větší zásoby trvanlivých potravin a balených tekutin má doma přibližně 29 % Čechů, v čemž se shodujeme s evropským průměrem.

Zdroj: Eurobarometr
Foto: Unsplash