V centru pozornosti finančních trhů dnes budou data z amerického trhu práce (Ranní zpráva z finančního trhu)

Očekáváme, že počet nově vytvořených pracovních míst se v americkém nezemědělském sektoru v říjnu snížil na 130 tis. ze zářijových 254 tis. Vliv na to však pravděpodobně měly hurikány i stávka ve společnosti Boeing, což ztíží interpretaci nových dat z trhu práce. Zveřejněn v USA bude rovněž říjnový ISM index ze zpracovatelského průmyslu, který by se měl sice nepatrně zvýšit, i tak by měl ale zůstat pod 50 b. Podobný by měl být vývoj v tuzemském průmyslu, kde očekáváme nárůst PMI ze 46,0 b. na 46,5 b. Oba dva indikátory drží v pásmu kontrakce přetrvávající slabá průmyslová produkce a globálně nižší poptávka po průmyslovém zboží. V ČR bude zveřejněna také bilance státního rozpočtu k říjnu.

Říjnový NFP report ovlivní hurikány a stávky

Říjnová data o počtu nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru v USA budou pravděpodobně nepříznivě ovlivněna hurikány a stávkami. V poslední době ostře sledovaná data z amerického trhu práce přispěla k zahájení cyklu uvolňování měnové politiky Fedu snížením úrokových sazeb hned o 50 bb. Následně zveřejněná data však překonala odhady, což očekávání trhů opět zchladilo. Dnešní NFP report by podle nás měl ukázat, že v říjnu bylo v nezemědělském sektoru vytvořeno 130 tis. nových pracovních míst. Na poklesu z 254 tis. v září se však pravděpodobně podílely hurikány i stávka ve společnosti Boeing, jejíž dopad odhadujeme mezi -35 a -40 tis. Tyto jednorázové vlivy tak zřejmě přispějí k ztížené interpretaci nově zveřejněných dat. Míra nezaměstnanosti by současně měla setrvat na 4,1 %.

Vyšší inflace v eurozóně a stále silná data z USA

Inflace v eurozóně zrychlila ze zářijových 1,7 % na 2,0 % y/y v říjnu. Skončila tak o desetinu nad tržním konsensem. Riziko oproti očekávání mírně vyššího růstu spotřebitelských cen v eurozóně indikovala dříve zveřejněná data z jednotlivých členských států, především pak z Německa. Tam harmonizovaná inflace v říjnu vzrostla z 1,8 % na 2,4 % y/y oproti očekávaným 2,1 %. Na vyšší meziroční inflaci v eurozóně působil hlavně postupně odeznívající vliv vyšší srovnávací základny loňského roku, který ji v září dočasně stlačil pod cíl ECB. K vyšší dynamice energetické složky inflace pak přispěl také meziměsíční nárůst cen pohonných hmot. Svou rychlostí navíc překvapil růst cen potravin, který mohl zahrnovat vliv nepříznivého počasí na úrodu zemědělských komodit, včetně zářijových povodní ve střední Evropě. Globálně nižší úroda v důsledku změny klimatu může zvyšovat ceny i v dalších měsících. O desetinu vyšším údajem trhy překvapila rovněž jádrová inflace, která v říjnu stagnovala na 2,7 % y/y. Na zvýšených úrovních ji nadále držel růst cen služeb. Ten setrval na 3,9 % y/y. V listopadu by mělo dojít k úplnému odeznění výše zmíněného efektu základy u cen energií a celková inflace v eurozóně tak podle našeho odhadu zrychlí do blízkosti 2,5 % y/y, kde zůstane do konce roku. Pro většinu příštího roku ovšem očekáváme návrat inflace pod dvouprocentní cíl ECB, ke kterému by měly pomoci nižší ceny ropy na světových trzích. Pro ECB důležitý růst cen služeb ve zbytku letošního roku vlivem nižší srovnávací základny nejspíše znovu zrychlí mírně nad 4 % y/y, pro příští rok ale očekáváme postupný návrat ke 2 %. Pomoci by k tomu mělo předchozí zpřísnění měnové politiky a relativně utlumená evropská ekonomika.

Data z USA opět potvrdila přetrvávající odolnost tamní ekonomiky. Meziměsíční růst osobních příjmů v září v souladu s očekáváními zrychlil z 0,2 % na 0,3 %. Nad odhady se naproti tomu nacházel vývoj osobních výdajů, který zrychlil z 0,3 % na 0,5 % m/m, zatímco konsensus činil 0,4 %. Dynamickému vývoji příjmů a výdajů domácností přispívá stále robustní americký trh práce. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v minulém týdnu klesl na 216 tis., což bylo o 14 tis. méně, než předpokládal tržní konsensus.

Euro včera vůči americkému dolaru zprvu mírně posilovalo, zřejmě vlivem již zmíněné vyšší inflace v eurozóně, ke konci evropského obchodování však došlo ke korekci. Po zveřejnění říjnové inflace v eurozóně měly tendenci zpevňovat také měny středoevropského regionu. Nejlépe z toho vyšla česká koruna, která vůči společné evropské měně posílala o přibližně 0,3 % a její kurz se posunul k hranici 25,30 CZK/EUR. Pomoci tuzemské měně ale mohly také vyjádření viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové pro agenturu Bloomberg. Ta totiž uvedla, že na blížícím se zasedání centrální banky, které je na programu příští čtvrtek, bude zvažovat možnost ponechání úrokových sazeb beze změny.