Vyšší inflace v eurozóně a stále silná data z USA (Komentář)

Inflace v eurozóně zrychlila ze zářijových 1,7 % na 2,0 % y/y v říjnu. Skončila tak o desetinu nad tržním konsensem. Riziko oproti očekávání mírně vyššího růstu spotřebitelských cen v eurozóně indikovala dříve zveřejněná data z jednotlivých členských států, především pak z Německa. Tam harmonizovaná inflace v říjnu vzrostla z 1,8 % na 2,4 % y/y oproti očekávaným 2,1 %. Na vyšší meziroční inflaci v eurozóně působil hlavně postupně odeznívající vliv vyšší srovnávací základny loňského roku, který ji v září dočasně stlačil pod cíl ECB. K vyšší dynamice energetické složky inflace pak přispěl také meziměsíční nárůst cen pohonných hmot. Svou rychlostí navíc překvapil růst cen potravin, který mohl zahrnovat vliv nepříznivého počasí na úrodu zemědělských komodit, včetně zářijových povodní ve střední Evropě. Globálně nižší úroda v důsledku změny klimatu může zvyšovat ceny i v dalších měsících. O desetinu vyšším údajem trhy překvapila rovněž jádrová inflace, která v říjnu stagnovala na 2,7 % y/y. Na zvýšených úrovních ji nadále držel růst cen služeb. Ten setrval na 3,9 % y/y. V listopadu by mělo dojít k úplnému odeznění výše zmíněného efektu základy u cen energií a celková inflace v eurozóně tak podle našeho odhadu zrychlí do blízkosti 2,5 % y/y, kde zůstane do konce roku. Pro většinu příštího roku ovšem očekáváme návrat inflace pod dvouprocentní cíl ECB, ke kterému by měly pomoci nižší ceny ropy na světových trzích. Pro ECB důležitý růst cen služeb ve zbytku letošního roku vlivem nižší srovnávací základny nejspíše znovu zrychlí mírně nad 4 % y/y, pro příští rok ale očekáváme postupný návrat ke 2 %. Pomoci by k tomu mělo předchozí zpřísnění měnové politiky a relativně utlumená evropská ekonomika.

Data z USA opět potvrdila přetrvávající odolnost tamní ekonomiky. Meziměsíční růst osobních příjmů v září v souladu s očekáváními zrychlil z 0,2 % na 0,3 %. Nad odhady se naproti tomu nacházel vývoj osobních výdajů, který zrychlil z 0,3 % na 0,5 % m/m, zatímco konsensus činil 0,4 %. Dynamickému vývoji příjmů a výdajů domácností přispívá stále robustní americký trh práce. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v minulém týdnu klesl na 216 tis., což bylo o 14 tis. méně, než předpokládal tržní konsensus.

Euro dnes vůči americkému dolaru zprvu mírně posilovalo, zřejmě vlivem již zmíněné vyšší inflace v eurozóně, ke konci evropského obchodování však došlo ke korekci. Po zveřejnění říjnové inflace v eurozóně měly tendenci zpevňovat také měny středoevropského regionu. Nejlépe z toho vyšla česká koruna, která vůči společné evropské měně posílala o přibližně 0,3 % a její kurz se posunul k hranici 25,30 CZK/EUR. Pomoci tuzemské měně ale mohly také vyjádření viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové pro agenturu Bloomberg. Ta totiž uvedla, že na blížícím se zasedání centrální banky, které je na programu příští čtvrtek, bude zvažovat možnost ponechání úrokových sazeb beze změny.