Inflace v eurozóně zůstala v říjnu pod 2 % (Ranní zpráva z finančního trhu)

Inflace v eurozóně za říjen zůstane podle předběžných dat pod cílem, jádrová složka se k němu ze shora ale blíží velmi pomalu. Obáváme se, že zářijová míra nezaměstnanosti v eurozóně mírně vzrostla. Data osobních výdajů v USA za září poukáží na stále robustní spotřebitelskou poptávku při stále silném tamním trhu práce, jak potvrdí Jobless Claims. Jádrový PCE cenový index sice proti předchozímu měsíci zrychlí, podle nás ale pomaleji, než s tím počítá trh.

Spotřebitelská poptávka v USA nijak výrazně neslábne

Říjnová inflace v eurozóně by se měla udržet těsně pod 2% cílem, i když včera zveřejněná německá inflace představuje riziko nakonec vyššího čísla. Zářijová inflace přitom v eurozóně činila 1,7 % y/y. Ve prospěch nižších inflačních tlaků hraje z meziročního pohledu vysoká statistická základna související s cenami energií, které letos klesají. Postupně ale tento efekt vyprchává a již za listopad se inflace zřejmě vrátí nad 2 %. Jádrová inflace zůstává poměrně vysoko nad cílem a přibližuje se k němu pouze velmi pozvolna; za říjen čekáme v souladu s tržním konsensem 2,6 % y/y po 2,7 % v září. Z pohledu meziměsíční dynamiky ale inflace zrychlí ze zářijových -0,1 % na +0,2 % v říjnu (NSA). Tady se projeví vyšší ceny pohonných hmot v souvislosti s geopolitickou eskalací na Blízkém východě, pozitivní příspěvek čekáme i od cen potravin. Nízká hospodářská dynamika se pak podle nás projeví v mírném zvýšení míry nezaměstnanosti za září o 0,1 p.b. na 6,4 %.

Po včerejším silném ADP reportu dnes očekáváme další solidní číslo z amerického trhu práce v podobě Jobless Claims. Právě stále robustní trh práce a relativně příznivé ekonomické podmínky budou podle nás stát za vyšší ochotou tamních domácností realizovat spotřební výdaje, což potvrdí zářijová statistika osobních výdajů Američanů. Zrychlení meziměsíční inflační dynamiky by měl přinést zářijový jádrový PCE cenový index, i když náš předpoklad je pod tržním konsensem.

Dnešní ekonomický kalendář tak pro obchodníky na trhu eura s dolarem jednoznačnou informaci nepřinese; trhy jsou navíc v očekávání blížících se prezidentských voleb v USA, které se uskuteční již příští týden. V této souvislosti se americký dolar drží poblíž silnějších úrovní, naopak měny rozvíjejících se trhů včetně těch středoevropských jsou spíše pod prodejním tlakem. Na tom se během dnešní seance asi nic zásadního nezmění. Samotná koruna vstoupí do dnešního dne s jestřábím vyjádřením vicveguvernérky E. Zamrazilové v zádech. I když vidí prostor pro další snižování sazeb, načasování je podle ní klíčové. Ekonomika čelí řadě potenciálních inflačních rizik, které ji vedou k otázce, zda na nadcházejících zasedání snížit sazby o dalších 25 bb, či zvážit pauzu.

Navzdory novým datům devizové trhy bez jasného trendu

Euro proti dolaru včera bylo jako na houpačce, když kurz osciloval v poměrně širokém pásmu 1,081 až 1,086 USD/EUR. Během prvních hodin včerejší evropské seance společná evropská měna posilovala díky zveřejnění celkem solidních dat HDP za Q3 24 z klíčových evropských ekonomik i za eurozónu jako celku. Zpět kurz srazila silná americká data, zejména pokud jde o spotřebu domácností a trh práce (ADP report), aby trend opět otočila nečekaně vyšší německá inflace zmírňující trajektorii očekávaného poklesu úrokových sazeb ze strany ECB. Meziroční dynamika německých spotřebitelských cen (HICP) nečekaně silně vystřelila ze zářijových 1,8 % nad dvouprocentní cíl, když dosáhla 2,4 %. Zároveň přišla horší data z tamního trhu práce, když počet nezaměstnaných Němců se zvýšil výrazněji, než čekal tržní konsensus. Na samotné zvýšení míry nezaměstnanosti ze stávajících 6,1 % to ale nestačilo.

Předběžná data ukázala na nadkonsensuální mezičtvrtletní růst HDP v eurozóně během Q3 24 o 0,4 %. Trh přitom čekal pouze +0,2 %. Silnou dynamiku vykázalo Španělsko (+0,8 %), pozitivně překvapila i Francie (+0,4 %), které pomohlo pořadatelství olympijských her. A ve finále potěšilo i Německo růstem o 0,2 % q/q, čímž se vyhnulo technické recesi. Tady je ale třeba upozornit na sestupnou revizi za Q2 24, a to z původních -0,1 % na -0,3 %. Zklamáním pak byla Itálie, která mezičtvrtletně stagnovala. Evropské indikátory důvěry z dílny Evropské komise za říjen ale příliš optimismu na trh nepřinesly, zejména při pohledu na složku nálady v průmyslu.

Ze Spojených států jsme se včera dočkali nepatrně nižšího růstu HDP za Q3 24, jeho struktura ale vyzněla proinflačně. Mezičtvrtletní anualizovaná dynamika HDP Spojených států zpomalila z 3,0 % v Q2 24 na 2,8 % v Q3 24, když trh čekal v průměru o desetinu vyšší číslo. Spotřeba amerických domácností ale konsensus výrazně překonala, když dosáhla silných 3,7 %. A nad tržními očekáváními vyšel i jádrový PCE index za Q3 24. V neposlední řadě je třeba zmínit velmi pozitivní výsledek ADP reportu indikující za říjen vysoký počet nově vytvořených pracovních míst v soukromém sektoru. Před pátečními statistikami z amerického trhu se tak jedná o významné povzbuzení.

I česká koruna se včera proti euru pohybovala víceméně bez trendu na relativně slabších úrovních, když oscilovala mezi 25,32 až 25,40 CZK/EUR. Z domova jsme se dočkali předběžného odhadu HDP za Q3 24. Ve srovnáni s maďarským mezičtvrtletním poklesem o 0,7 % znamenal zveřejněný růst o 0,3 % v podstatě skvělý výsledek, nicméně byl pod průměrným tržním očekáváním a představoval tedy pro trhy zklamání, jak jsme předpokládali. Vzhledem k rychlejší dynamice u eurozóny jako celku tak byla patrná divergence v ekonomické vývoji u nás a v měnové zóně. Podle komentáře ČSÚ mezičtvrtletní růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí podpořila rostoucí domácí poptávka, zatímco zahraniční poptávka stagnovala, což bylo v podstatě v souladu s naší prognózou. Ta očekává, že růst tuzemského hospodářství bude tažen právě hlavně domácí poptávkou. Zvyšovat by se nadále měla spotřeba domácností, která podle posledních dat za druhé čtvrtletí za svou předpandemickou úrovní zaostávala o stále výrazných 5,2 %. Důvodem je výrazně nižší kupní síla domácností v důsledku předchozího hlubokého poklesu reálných mezd. Ty sice mezičtvrtletně již více než rok setrvale rostou, avšak stále pouze umírněným tempem. Kupní síla domácností se tak obnovuje jen pozvolna, což bude ve výsledku pravděpodobně platit i pro spotřebitelskou poptávku. Výsledky konjunkturálního šetření ČSÚ pak indikují riziko zhoršených očekávání ohledně dalšího výkonu ekonomiky, a to u domácností i firem. Toto prostředí nemusí svědčit investicím.