Brazílie dynamická a čekající: země budoucnosti hodlá naplnit svůj potenciál

Rakouský spisovatel Stefan Zweig shrnul své dojmy z brazilské reality, ovlivněn jistě i dramatickou situací v Evropě čtyřicátých let, v titulu své knihy – Brazílie, země budoucnosti. Výstižné heslo evokuje zemi kontinentálního rozměru s obrovským nerostným bohatstvím, díky němuž by mohla být v principu soběstačná, úrodné klima a značně diverzifikované obyvatelstvo. S obdobnou představou se zde stále a znovu setkáváme, což vede k závěru, že ještě nebyl naplněn potenciál, který si země nese ve svém rodném listu.

Značku Tatra v Brazílii proslavil také závodník André de Azevedo. Foto: Shutterstock

Shrňme, že Brazílie se profiluje jako regionální velmoc s globálními ambicemi, její ekonomika je největší v Latinské Americe a zaujímá 8. místo na světě z hlediska hrubého domácího produktu. Není od věci zmínit, že se jedná o pátou největší zemi se sedmou největší světovou populací, která má výrazně stratifikovanou sociální základnu. Během prvních dvou let mandátu současné vlády se ekonomika vyvíjí vcelku příznivě, je zaznamenán pokles inflace i nezaměstnanosti.

Navzdory předchozím ekonomickým prognózám by růst HDP dle aktuálního vývoje mohl dosáhnout 3 %, což je nad světovým průměrem. Ratingové agentury reflektují situaci pozvolně a kladně se vyvíjejícím hodnocením. Zásadní podmínkou zvýšení konkurenceschopnosti, produktivity i důvěry zahraničních investorů však zůstává úspěšné provedení strukturálních reforem, které si vláda vytkla jako své priority (daňová reforma, sociální zabezpečení apod.).

UDAVATEL TRENDŮ?

V tomto kontextu a s ohledem na geografickou vzdálenost, která zemi odděluje od současných hlavních válečných konfliktů, může Brazílie představovat vhodný trh pro rozvíjení obchodu a umístění investic, které v roce 2023 dosáhly 66 miliard USD a učinily zemi pátým největším příjemcem přímých zahraničních investic. Při bližším pohledu vystupují některé oblasti ekonomiky jako výrazně perspektivní a strategické pro udávání trendů v regionálním a globálním měřítku. V mnoha ohledech je země udavatelem trendů už nyní: jsou to zejména témata spojená s potravinovou bezpečností, energetickou transformací, reindustrializací a zaváděním nových technologií, která se jeví ve světle aktuálních výzev jako perspektivní pro české společnosti.

V Brazílii působí 13 000 startupů a pochází odsud 24 z celkem 45 latinskoamerických jednorožců. Země je proto často označovaná za největší inovační hub Latinské Ameriky. Historicky je inovacím nejvíce otevřen finanční sektor, kde se nachází největší koncentrace startupů, ale silný potenciál existuje také ve zdravotnictví, zemědělství a smart cities. Země není pouze producentem, ale také exkluzivním a vděčným konzumentem inovací – populace je digitálně gramotná, díky své velikosti a kladnému přístupu k technologiím může být pro startupy vhodným prostředím k testování a následné inovaci produktů. Takto získané know-how může být leckdy cenné pro aplikaci na jiných trzích.

AGRÁRNÍ VELMOC

Pro brazilskou ekonomiku je zcela klíčovým sektor zemědělství. Přispívá jednou čtvrtinou k jejímu celkovému HDP a současně se podílí 47 procenty na exportu země (v posledních deseti letech zemědělský export vzrostl o 66 %). To činí z Brazílie největšího vývozce rostlinných a živočišných komodit, jehož pozice by se měla upevňovat v souvislosti s celosvětovým nárůstem obyvatelstva a diskutovanou potravinovou bezpečností.

Nedávná globální krize spojená s nedostatkem hnojiv přiměla vládu k efektivnímu naplňování Národního plánu na podporu výroby hnojiv, který má do roku 2050 snížit závislost na importu z 85 % na 50 %. Očekává se proto, že trh s hnojivy se v zemi téměř zdvojnásobí a v dlouhodobém výhledu bude Brazílie usilovat také o zásobování ostatních latinskoamerických sousedů.

Další příležitosti se rýsují v oblastech, jako je precizní a regenerativní zemědělství a další chytrá řešení. Některé zemědělské oblasti již dosáhly svého maxima, co se týče rozlohy, a jedinou cestou ke zvyšování produkce je zvýšení výnosnosti, případně omezení energetických ztrát. Zastaralá zemědělská technika musí být postupně modernizována. Strmě narůstající rozvoj brazilského zemědělství navíc v posledních šedesáti letech vytvořil zásadní problémy v uskladňování zemědělských komodit a jejich následné logistice, což výrazně ovlivňuje výkupní cenu v období sklizně v neprospěch farmářů. V neposlední řadě se země potýká také s fenoménem odlivu mladých lidí z venkovských oblastí do měst, a proto se široce diskutuje, jak lépe využít lidský potenciál a změnit status práce v zemědělství za pomocí nejmodernějších technologií.

Češi se podíleli subdodávkami na projektu letounu KC-390 Embraer, o čem svědčí i česká vlaječka u dveří. Foto: Shutterstock

NÁSKOK V ZELENÉ TRANSFORMACI

Brazílie se profiluje jako významný hráč také v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a využívání obnovitelné energie, která je již nyní zastoupena téměř 88 procenty v energetickém mixu země. Vysoké je zastoupení zejména vodní energie, ale perspektivní je také solární, větrná energie a zpracování biomasy. To Brazílii dává výrazný náskok oproti většině jiných zemí při naplňování závazků zelené transformace. Uhlíkové neutrality by měla dosáhnout do roku 2050. S ohledem na rostoucí domácí spotřebu elektřiny (ročně až 3,4 %) se očekává modernizace a investice do instalované sítě s důrazem na další diverzifikaci portfolia a masivnější podporu solární energie.

Aktuálním tématem, které přitahuje pozornost domácích i zahraničních investorů, je výroba zeleného vodíku v přímořských oblastech. Místní produkce by měla zemi přiblížit k cílům zelené transformace a současně se z větší části stát exportním artiklem. Dle odhadů může země potenciálně vyprodukovat až 1,8 gigatun vodíku ročně, což ji zařazuje mezi významné globální producenty. Mezi aktuálními projekty vyniká první hub zeleného vodíku v exportně-industriální zóně severovýchodního státu Ceará, který má ideální polohu pro vývoz do dalších zemí, ale také stabilní přísun větrné energie i dostatek slunečního záření během dne. V rámci tohoto odvětví je prostor pro výzkum a vývoj technologických řešení, spolupráci v rámci nových dodavatelských řetězců a vytváření trhu pro spotřebu zeleného vodíku.

AERO, TATRA A TI DALŠÍ

Aktuální přítomnost českých firem v zemi je značně oborově diverzifikovaná. Z hlediska bilaterální relace není možné nezmínit účast společnosti Aero Vodochody na strategickém projektu výroby transportního letounu Embraer C-390, který bude mít brzy ve své flotile i Armáda ČR, nebo dodávky unikátního chassis kopřivnické Tatry pro stavbu mobilního raketového obranného systému Astros. Samotné tatrovky předvedly plné možnosti svého nasazení při nedávných drastických povodních, které postihly stát Rio Grande do Sul na jihu Brazílie. Obecně je český import obranného materiálu do Brazílie dlouhodobě stabilní a zahrnuje jak samotné zbraně, tak i bezpečnostní techniku.

Velvyslanectví ČR v Brasílii aktivně koordinuje brazilské účasti na českých veletrzích nebo v cílených obchodních misích, včetně květnové cesty zástupců společnosti Embraer do Česka, která umožnila dialog brazilského gigantu se čtyřmi desítkami českých firem. Na duben 2025 se plánuje oficiální česká účast na největším veletrhu obranné a bezpečnostní techniky LAAD, který se bude konat v Rio de Janeiru a bude podpořen v rámci projektu ekonomické diplomacie PROPED českým stánkem.

Strategicky postavené odvětví energetiky se v Brazílii dlouhodobě profiluje jako ekonomicky i regulačně stabilní, nejčistší na světě s ohledem na podíl obnovitelných zdrojů a otevřené novým investicím. Společnost Energo-Pro, největší český investor ve vodní energetice, v nedávné době oznámila akvizici portfolia sedmi již existujících vodních elektráren v Brazílii, jejichž instalovaný výkon dosahuje 90 megawattů.

Z dalších významných investic jmenujme založení pobočky společnosti Seko v roce 2007 v Itatibě. Jde o joint-venture s brazilskou společností Manuita a zaměřuje se na produkty pro energetiku, zejména parní turbíny, s případným rozšířením portfolia směrem k leteckému průmyslu. Jiný druh investice představuje záměr brněnské technologické firmy Roi Hunter, která vyvíjí stejnojmennou softwarovou SaaS platformu pro tvorbu a správu reklamních kampaní na Facebooku. Společnost Roi Hunter založila jednu ze svých čtyř zahraničních poboček v roce 2020 právě v Sao Paulu.

Zemědělství zůstává klíčovým sektorem. A káva sehrála klíčovou roli v historii brazilské ekonomiky. Foto: Shutterstock

ČESKÉ STOPY VE ZDRAVOTNICTVÍ

V oblasti zdravotnictví drží prvenství výrobce nemocničních lůžek Linet, který je na trhu přítomný od roku 2007. Rostoucí objem poptávek a zájem dalších zemí Latinské Ameriky vedly společnost k otevření saopaulské pobočky v roce 2012 a vytvoření sítě místních agentů ve většině státech federace. Od té doby se společnost nejen etablovala svými produkty, ale rozvíjí také výzkumnou činnost s excelentními zdravotnickými pracovišti. Podporuje i rozvojové projekty českých zastupitelských úřadů.

Společnost Advanced Medical Solutions, která dodává přístroje pro prevenci výskytu cukrovky, nedávno uvedla své produkty na brazilský trh. Reflektuje to skutečnost, že tato nemoc postihující nižší vrstvy brazilské populace je chronickým problémem zejména ekonomicky chudších regionů. Současně stojí zdravotnický systém zhruba 43 miliard USD na léčebných výdajích. České řešení nevyžaduje fyzickou přítomnost specialisty, a proto je vhodné i pro těžko přístupné oblasti.

OD CUKROVÉ HOMOLE K PIVOVARU

Nepřehlédnutelné referenční projekty má jiná česká firma, která díky usilovné práci a kvalitě výrobků pronikla jak do soukromého, tak zejména do státního sektoru. Pozorného cestovatele může při návštěvě riodejaneirské Cukrové homole, vycházce po pobřeží v Salvadoru nebo po slávou zašlém Recife zaujmout jeden společný prvek – veřejné prostory jsou tu osazeny stylově sjednoceným designovým mobiliářem. Při důkladnějším pohledu je možné rozpoznat produkci české společnosti mmcité, která je v Brazílii aktivní od roku 2013. Specifika místního trhu a geografická vzdálenost vedly společnost k rozhodnutí založit závod v Sao Bento do Sul a přenést tak výrobu do Brazílie. Díky využití kvalitních místních surovin, například odolného dřeva jatobá, dnes společnost dokonce vyváží své produkty z Brazílie do Česka.

Dalším příkladem úspěšné české společnosti na brazilském trhu je strojírenská firma Cheops, která má v portfoliu technologické celky pro zajištění stabilizace piva, technologie čištění, mytí a plnění obalů. Společnost nedávno dokončila pilotní projekt pro nejvýznamnější brazilský pivovar Ambev (součást belgické skupiny Anheuser-Busch InBev) v závodech v Guarulhos a Piraí.

Obchodní aktivity českých firem se však neomezují na tento stručný výčet. Do Brazílie se dovážejí elektronická zařízení, stroje, spotřební zboží, řada komponent pro automobilový průmysl nebo suroviny pro pivovarnictví. Na příkladu výše uvedených success stories lze ilustrovat Brazílii jako atraktivní zemi, v níž se objevuje celá řada příležitostí. Odborníci nicméně firmám se zájmem o tento trh doporučují rozvíjet aktivity v dlouhodobém časovém horizontu, kterým předchází důkladná analýza trhu a místních specifik.

Mezi ně patří zejména propojení rozvinutého tržního prostředí se silným protekcionismem. Ochrana trhu rozhodně není záležitostí několika posledních středolevicových vlád. Její kořeny se váží k prvnímu desetiletí dvacátého století, kdy se země potýkala s extrémně zranitelnou ekonomikou, orientovanou na vývoz komodit – především kávy. Povaha brazilského protekcionismu je strukturální a proniká do řady oblastí. Pokud ale české společnosti budou při vstupu na trh brát v úvahu místní podmínky a skloubí je s příležitostmi, nebo dokonce najdou nové šance právě díky relativní uzavřenosti takto nastaveného systému, může pro ně brazilský trh mít budoucnost.

FILIP VAVŘÍNEK, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Brasílii