Růst produktivity v EU zaostává za USA. Neúprosná demografie, ale možnosti tu jsou

Můžeme mluvit o byrokracii, regulaci, prostředí pro podnikání, neexistujících jednotných trzích (kapitál, služby), VC, greendealu, efektivitě rozhodování v EU... a spoustě dalších faktorů.



Ale klíčovým trend, který musíme vzít do úvahy, je demografie, respektive stárnutí obyvatel.

Na začátku 90. let měly USA a EU podobný podíl lidí ve věku 65+ na celkové populaci: kolem 13 %. Podobně na tom bylo i Česko.



Nicméně Evropa stárne výrazně rychleji než USA. Na konci roku 2023 už byl podíl lidí v EU ve věku 65+ na celkové populaci na 22 %. V USA 18%. Tento podíl v EU je tak o pětinu vyšší než v USA. V roce 2050 bude podle demografických projekcí vyšší o více než třetinu ve srovnání s USA.

Struktura populace, respektive stárnutí obyvatel, má přitom negativní dopad na růst. Jednak díky poklesu míry participace (méně lidí pracuje), ale i díky nižšímu růstu produktivity.

Analýza ukazuje, že zvýšení podílu populace 60+ o 10% je spojeno s nižším růstem HDP o 5-6%. Takže už jen demografie, respektive fakt, že EU stárne rychleji (a bude stárnout rychleji než USA), se podepisuje na zaostávání EU za USA.



Draghiho report ukazuje, že zhruba čtvrtina zaostávání EU za USA v HDP na obyvatele souvisí v rozdílu, kolik hodin průměrný obyvatel EU a USA pracuje. Logicky - vyšší podíl starších lidí znamená, že méně celkových hodin je odpracováno. Nicméně výše uvedená studie ukazuje, že vyšší podíl starších lidí má dopad i na produktivitu. A ten dopad je dvakrát vyšší, než vliv míry participace na trhu práce. Takže řešit demografii se vyplatí. Respektive sama o sobě má obrovský dopad a ostatní opatření se budou tento obrovský dopad snažit přetlačit. Co s tím?



Politiky, které si kladou za cíl zvýšit porodnosti, neslaví velké úspěchy. Porodnost klesá všude. Navíc výsledek se dostaví (mladí na trh práce) za 20 a (raději) více let. Něco jiného je hledat cestu, jak zvyšovat míru participace pracovní populace. V našem případě se bavíme především o ženách = dostupnost jeslí, školek, lépe nastaveném daňovém režimu apod. 

Můžeme také očekávat vyšší podíl lidí, kteří pracují i ve věku 65+. V USA je to už teď pětina 65+. Například v Německu méně než 10%, u nás ještě méně.



Dále, podpora imigrace talentů. V tom jsou USA velmi dobré a výrazně to ovlivňuje jejich růst produktivity: "v letech 1976- 2012 vynálezci z řad přistěhovalců vytvořili zhruba 23% všech patentů, což je o více než 40% více než jejich podíl na populaci vynálezců v USA."

K tomu dodejme zabránění odchodu talentů. Evropa je například schopna generovat téměř stejné množství top expertů na AI jako USA. To je dobrá zpráva, která nabourává představu, že Evropa není schopna generovat experty = spousta talentů a špičkový vzdělávací systém. Problém je, že cca polovina z nich zůstane pracovat v Evropě. To souvisí mimo jiné i se sílou kapitálového trhu, podnikatelským prostředím a flexibilitou... A jsme na začátku tohoto textu.



Možností, co udělat je hodně. Je potřeba si vybrat priority, strategii a udělat to.

Alternativa? Pokud se v EU nezmění demografický trend a ani současný trend v růstu produktivity, tak EU čeká stagnace ekonomické úrovně. A stagnace je smrt.

David Navrátil