Finance obcí v prvním pololetí 2024 byly rekordně v plusu – je to dobře?

Rozpočtové hospodaření obcí skončilo v prvním pololetí letošního roku přebytkem ve výši 42 miliard korun. To je o 16 % více než za leden až červen roku 2023. Podíl na kladném saldu rozpočtu mají především daňové příjmy, které se meziročně zvýšily o 11 mld. Kč. V rámci financování provozu obce ušetřily téměř třetinu běžných příjmů, o rok dříve to bylo 29 %. Provozní přebytek tak meziročně vzrostl o téměř 10 mld. Kč. Jak ukázala nedávná analýza společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, krajské hospodaření v nedávno skončeném volebním období vykázalo rovněž značný přebytek rozpočtu, který se promítl do růstu jejich úspor.

„S určitou mírou nadsázky lze říci, že kdyby obce nedostaly letos ani korunu, mohly by uskutečnit stejný objem výdajů, a přitom by plně nevyčerpaly veškeré své úspory,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. „Určitě to neplatí pro všechny obce a velký vliv na tento výsledek má Praha. Do konce roku se relace mezi příjmy a úsporami obcí určitě změní. To však nic nemění na skutečnosti, že již delší dobu úspory obcí rostou rychleji než příjmy.“

Příjmy rostly rychleji než výdaje

Celkové příjmy obcí dosáhly na konci pololetí výše 252,2 mld. Kč, výdaje pak 210,1 mld. Kč. Příjmy přitom rostly rychleji než výdaje. Výsledný přebytek dosáhl hodnoty 42,1 miliard Kč. V prvním pololetí roku 2023 byl o 6 miliard korun nižší. K růstu příjmů nejvíce přispěly daňové příjmy částkou 10,7 mld. Kč (meziročně plus 6,7 %) a nedaňové příjmy 5,2 mld. Kč (meziročně plus dokonce 19,2 %). Jedinou položkou, která se meziročně snížila, byly neinvestiční dotace, a to o 2 mld. Kč.

V rámci sdílených daní (daně z příjmů právnických a fyzických osob a daně z přidané hodnoty), které tvoří naprostou většinu daňových příjmů, se nejrychleji zvedla daň z příjmů fyzických osob (o 10 %), dále daň z příjmů právnických osob (o 3 %) a na posledním místě skončila daň z přidané hodnoty (o 1 %). I tak je vývoj daně z přidané hodnoty pro objem sdílených daní nejdůležitější, představuje polovinu objemu sdílených daní. O čtvrtinu se meziročně zvedl objem ostatních daňových příjmů, a to zásluhou vyšší daně z nemovitých věcí.

Celkové výdaje meziročně vzrostly ze 199,3 mld. Kč na 210,1 mld. Na přírůstku 10,8 mld. Kč se nejvíce podílel růst kapitálových výdajů, a to o 6,7 mld. Kč, meziročně o 17 %. Zbytek tvořily běžné výdaje. Investice se na příjmech letos zatím podílely 18 %, do konce roku bude jejich podíl vyšší. Investiční dotace letos financovaly 19 % kapitálových výdajů, což je o 2procentní body více než před rokem. Takže zvýšení objemu investičních dotací čili pomoci zejména ze strany státu podnítilo vyšší kapitálové výdaje obcí.

Obce však mohly bez rizika financovat i větší objem investic. Vezmeme-li souhrn provozního přebytku, investičních dotací a příjmů z prodeje majetku za první pololetí, dostaneme částku 88 mld. Kč. Kapitálové výdaje přitom dosáhly jen 46 mld. Kč. Rozdíl mezi nimi, tedy 42 mld. Kč představuje peníze, které měly obce k dispozici, ale na investice je nevyužily. Objem nevyužitých peněz je navíc o 15 mld. Kč vyšší než před rokem. Na druhou stranu se nedá říct, že by obce investovaly málo. V posledních deseti letech to bylo v průměru 26 % jejich celkových příjmů ročně, bez započtení Prahy dokonce 29 %. A to není málo.

Graf: Příjmy a výdaje obcí v prvním pololetí [mld. Kč]

Zdroj: Data MFČR, analýza CRIF – Czech Credit Bureau

Úspory za 10 let vzrostly o 248 %

Značný přebytek rozpočtu obcí se promítnul do dalšího posílení úspor. Od konce roku 2023 do konce letošního prvního pololetí se jejich objem, měřený stavem peněz na bankovních účtech obcí, zvýšil o 8 %, resp. 30,9 mld. Kč. Celkově dosáhl částky 417,7 mld. Kč. Z toho ovšem 3,8 mld. Kč představovaly peníze, které Praha dostala od Ministerstva školství a do konce pololetí ještě nepřevedla na školy. I tak je to značný růst, které navazuje na vývoj v předchozích letech.

Rychlý růst úspor obcí navíc není novinkou posledních let. Mezi rokem 2013 a 2023 se příjmy obcí zvýšily o 92 %, jejich úspory rostly nepoměrně rychleji, a to o 248 %. Příjmy se zvyšovaly v průměru ročně o 7 %, oproti tomu úspory vykázaly dvojnásobnou dynamiku. Dluh se za posledních 10 let naopak snížil, a to o 31 %. V průměru ročně to bylo „umazání“ dluhu o 1,5 mld. Kč, resp. o 2 %. Obce při financování investic tak ve stále klesající míře využívají nejen dluhové nástroje, ale i peníze nakumulované v minulých letech.

Růst úspor obcí není dán především tím, že by málo investovaly. Z celkových příjmů tvořily kapitálové výdaje v období let 2013 až 2023 v průměru 26 % ročně. Přitom obce bez Prahy věnovaly na investice v průměru ročně ještě větší díl, a to 29 %. Investice tak obce financovaly převážně z jiných zdrojů, než je úvěr nebo peníze ušetřené v minulých letech, protože se jejich dluh snížil a úspory zvýšily. Takže není jasné, na co vlastně obce šetří.

Hlavním zdrojem financování obecních investic byl provozní přebytek, tedy úspory, které obce dosahují v rámci financování provozu. To vede k otázce, zda obce jako celek nezískávají do rozpočtu více peněz, než dokáží utratit. Bezmála 60 % jejich příjmů obdržely obce z jejich podílu na sdílených daních, což představuje část příjmů, na jejichž výši nemají vliv.

Tabulka: Úspory a dluh obcí v prvním pololetí [mld. Kč]

Zdroj: Data MFČR, analýza CRIF – Czech Credit Bureau