Tisíce investorů bereme jako závazek, říká po rekordním kvartále i půlroce šéf Colt CZ Group Jan Drahota a pracuje na vizi 2030

Skupina Colt CZ Group předstoupila v září před investory po rekordním kvartále i pololetí. „Když jsme si před třemi lety definovali, kam chceme dojít, tak jsme říkali, že chceme vyrůst jako skupina a zároveň, že naší prioritou je segment ozbrojených složek. V té době ještě nebyl konflikt na Ukrajině, svět si vybíral mírové dividendy. Přesto jsme byli přesvědčeni, že to dává smysl a dnešní čísla ukazují, že jsme měli pravdu,“ říká v rozhovoru pro Patria.cz předseda představenstva a CEO Jan Drahota. Za jak zlomové pro budoucí směřování skupiny považuje IPO, akvizici ikonického Coltu či čerstvé získání výrobce malorážové munice Sellier & Bellot? Jak toto vše proměňuje firmu a kam se ta chce pod vedením Jana Drahoty a v diskusích nad strategií 2030 dále rozvíjet? Co vše odhalila a změnila Ukrajina a proč bude západ muset úplně holisticky přehodnotit vše, co dělá a voják nesmí stát na konci potravinového řetězce po období, kdy jsme 30 let vybírali mírovou dividendu a byli přesvědčeni, že armády jsou dobré snad jen, když jsou povodně? Jaký je přístup Jana Drahoty jako zkušeného finančníka k investování a proč v každém dobrém portfoliu prostě nesmí chybět dobré podnikatelské příběhy podle receptu Warrena Buffeta? A také třeba akcie Colt CZ? I o tom hovoříme v rozhovoru pro Patria.cz. Ten byl pořizován ve středu 9. října. Z pohledu nových zpráv do okamžiku jeho vydání včera v pondělí 14. října večer skupina oznámila zrychlený úpis (ABB) až 3,9 mil. ks akcií, až 6,91 % celkového počtu vydaných akcií, do rukou vybraných kvalifikovaných investorů.

Patria.cz: Skupina Colt CZ Group představila v září výsledky za první polovinu roku 2024. Výsledek za 6 měsíců roku je nad horním okrajem indikovaného pásma, výsledek za druhé čtvrtletí roku pak rekordním v historii skupiny. Jak z pozice CEO hodnotíte dosažená čísla?

Rekordní byl pro nás půlrok, přičemž druhé čtvrtletí bylo pro naši skupinu historicky nejsilnější. Výrazně jsme se posunuli z hlediska finančního výkonu, ale je velmi důležité se zamyslet nad tím, co za těmi čísly stojí, co reprezentují a reflektují. Nejvíce je to vidět na poměru prodeje ozbrojeným složkám a prodeje na komerčním trhu, kde jsme se z čísel, která byla řádově 10, 20 procent tržeb ze segmentu ozbrojených složek v době IPO, posunuli na 50 ku 50. V letošním prvním pololetí je spolu s výrazným nárůstem celkového výkonu nepochybně výrazně rychlejší růst právě u zákazníků z řad ozbrojených složek. Když jsme si před třemi lety definovali, kam chceme dojít, tak jsme říkali, že chceme vyrůst jako skupina a zároveň, že naší prioritou je segment ozbrojených složek. V té době ještě nebyl konflikt na Ukrajině, svět si vybíral mírové dividendy. Přesto jsme byli přesvědčeni, že to dává smysl a dnešní čísla ukazují, že jsme měli pravdu a potenciál pro skupinu je ve všech segmentech, které dnes máme pod sebou. To vnímám jako nejpodstatnější.

Patria.cz: S ohledem na rekordní čísla část trhu očekávala, že dojde na posun celoročního cíle směrem výše. Jaká očekávání a fundamenty jsou tedy z Vašeho pohledu za „pouze“ potvrzením výhledu? Připomeňme zde, že hospodaření de facto již dosáhlo cíle 1 mld. EUR. O tomto čísle jste ještě dva tři roky zpět hovořili jako o ambici pro rok 2025.

Pro nás a pro mě osobně jako CEO je hrozně důležité, abychom v očích našich investorů i analytiků, kteří nás sledují, byli kredibilní. Za loňský rok jsme zůstali za mými očekáváními a myslím si, že i trh možná čekal, že ten celý loňský rok bude lepší. Je pro mne zásadní, abychom dodali, co slíbíme. Přestože to dnes může zvenčí vypadat tak trochu, že se byznys udělá sám, veškerá čísla jsou výsledkem opravdu tvrdé práce všech našich lidí a zásadní pro mne je, abychom dlouhodobě dodávali výsledky, rostli a dokázali uspokojovat zákazníky. Z tohoto důvodu pro mne nemá smysl naše výhledy měnit každý kvartál podle toho, jak se ten daný kvartál cítíme.

Faktem je, že hospodaření skupiny se v první polovině letošního roku vyvíjelo nad horním okrajem stanoveného pásma výhledu. Pro příjmy bylo cílem 8,4 – 8,6 mld. Kč bez akvizice Sellier & Bellot, 9,0 – 9,2 mld. Kč pak s ní. Realitou je 8,686 mld. Kč, respektive 9,69 mld. Kč. Podobně na úrovni EBITDA bylo cílem 1,45 – 1,6 mld. Kč bez akvizice Sellier & Bellot a 1,65 – 1,8 mld. Kč s ní, realitou je 1,641 mld. Kč, respektive 1,981 mld. Kč. Faktem ale také je, že výhled je postaven poměrně široce, na té pro-forma bázi 23 – 25 miliard korun na výnosech a 5,2 – 5,6 miliardy korun na EBITDA.

Tabulka: Výhled hospodaření Colt CZ Group pro rok 2024

Zdroj: Pololetní zpráva skupiny

Patria.cz: Z vyjádření kolem výsledků také vyplývá, že jedním z cílů pro skupinu teď bude snížit čistý dluh. Na jaký násobek EBITDA zisku cílíte pro konec roku 2025 či obecněji?

Nedávali jsme ještě žádné indikace pro rok 2025, tedy to číslo teď nemohu zmínit. Dlouhodobě mluvíme o tom, že nám vyhovuje zadluženost kolem 1 – 2krát EBITDA s tím, že si dovedeme představit, že například s akviziční příležitostí toto číslo může narůst. To je současná situace, kdy jsme akvírovali Sellier & Bellot.

I na konferenčním hovoru s analytiky jsem řekl, že považujeme za důležité mít v byznysu disciplínu a zaměřovat se na to, abychom tvořili hotovost. Přirozeným vedlejším účinkem je pak snižování zadluženosti. Cítíme se komfortně pod pravidly našeho dlouhodobého financování, ale na druhou stranu je jasné, že současná výše zadluženosti nám teď neumožňuje další podobnou akvizici, jako je Sellier & Bellot. Pokud bychom chtěli dělat další akvizici, tak to bude buď s nějakým zpožděním, nebo bychom museli přemýšlet, jak by naše kapitálová struktura vypadala. Jako zásadní a dobrou věc přitom vnímáme právě flexibilitu, průběžnou schopnost tyto kroky činit, dává nám to větší dravost, agilitu.

Patria.cz: Spadá tedy do tohoto tématu oznámení o emisi akcií, které jste vydali záhy po pololetních číslech? Jakým způsobem hodláte tyto prostředky využít?

Já bych to hned opravil. Oznámili jsme, že představenstvo dostalo mandát, že pokud by cítilo, že je příhodná doba, může do určité konkrétní míry akcie vydat. Je to právě o té flexibilitě, o tom mít tuto schopnost relativně při ruce a ve vhodnou chvíli něco udělat. Není to o tom, že dnes vidíme nějakou akviziční příležitost, kterou bychom chtěli zítra realizovat. Opět je dobře, že tuto flexibilitu potenciálně máme, protože současná výše těch kovenantů nám neumožňuje něco většího udělat.

Pozn. red.: Rozhovor byl pořizován ve středu 9. října. Z pohledu nových zpráv do okamžiku jeho vydání včera v pondělí 14. října 2024 večer skupina oznámila zrychlený úpis (ABB) až 3,9 mil. ks akcií, až 6,91 % celkového počtu vydaných akcií, do rukou vybraných kvalifikovaných investorů.

Chtěl bych dodat ještě jednu věc. Když jsme udělali IPO, tržní kapitalizace firmy byla řádově kolem 10 miliard korun. Dnes je kapitalizace výrazně přes 30 miliard korun, hodnota free floatu někde kolem 7 miliard korun. Denní objemy obchodování se od IPO výrazně zvýšily a likvidita je nepochybně jedním z kritérií pro potenciální investory. Případné navýšení free floatu by jistě dalšímu nárůstu likvidity pomohlo. I to jsou otázky, nad kterými přemýšlíme v interní diskusi i při diskusích s našimi investičními bankéři ohledně naší kapitálové struktury.

Patria.cz: Tím se plynule posouváme k tématu IPO, od kterého uplynuly již 4 roky. Řeknu-li trochu jinými slovy, co jste řekl i vy, na pražské burze dnes již patříte ke stěžejním titulům a i například kvartální statistiky Patria Finance jako čelního retailového brokera ukazují, že skupina patří mezi nejvyhledávanější tituly na domácím trhu. Zkuste prosím na úvod tématu kolem IPO shrnout, jaké důvody vás vedly k listingu na pražské burze a jak rozhodnutí zpětně hodnotíte. Co pro skupinu vstup na burzu znamenal a znamená?

V době prvních úvah nad IPO jsme mysleli zejména na dvě věci: za prvé jsme chtěli růst na trhu ozbrojených složek a chtěli jsme růst jako celek. Vsadili jsme na to, že jako veřejně obchodovaná společnost budeme více transparentní a tím atraktivnější pro vládní zákazníky.

Druhou věcí byly nepochybně úvahy nad tím, že se jednou může stát, že jako public firma budeme schopni použít naše akcie jako platidlo a tím zvýšíme naši “palebnou sílu” na případné akvizice.

Patria.cz: Naplňují se tato očekávání?

Již se tak stalo. Při nákupu Sellier & Bellot jsme de facto skoro polovinu kupní ceny platili našimi akciemi a CBC se stalo druhým největším akcionářem skupiny.

Tedy ano, transparentnost a potenciál rozvázání rukou či další možnost pro získávání kapitálu pro případný růst, který bude nejenom organický, ale také akviziční, byly dvěma hlavními důvody. Vždy jsme se na dluh dívali tak, že byl důležitým, ale nikoliv jediným potenciálním zdrojem externího kapitálu.

A pokud jde o moje hodnocení IPO s odstupem: Jednoznačně to splnilo naše očekávání. To, že jsme public, nepochybně mnoho přináší. Samozřejmě na druhé straně je i výrazně více povinností, jiný tlak. Přesto se nechceme chovat jako typická v uvozovkách stará public firma, kdy se firmy stávají tak trochu otroky čtvrtletních čísel. My se snažíme neustále vysvětlovat náš příběh, být transparentní a vysvětlovat investorům, jak cítíme, že se byznys bude vyvíjet. Například proč máme zrovna sezónnost větší, než byla historicky. Dnes máme již přes 15 tisíc investorů a bereme to s pokorou a jako závazek.

Patria.cz: Překvapilo Vás něco na cestě k public firmě? Změnilo se třeba někde něco tak, jak jste úplně nečekali?

Na jedné straně nic, na druhé všechno. Mám-li něco konkrétního vyzdvihnout, pak dopady na governance, které byly opravdu dalekosáhlé a které naši skupinu výrazně zprofesionalizovaly. Jde nepochybně o změny v tom, jak fungujeme z hlediska vykazování čísel, péče o investory, komunikace, ESG. To vše ale jde ruku v ruce s naší i mou osobní ambicí mít silnou governance a best practice, a na druhé straně neztratit agilitu, stále mít ten hlad firmy, která má ambici růst.

Patria.cz: Časově se bezesporu překrývaly dvě stěžejní rozhodnutí ohledně budoucnosti skupiny – IPO a akvizice ikonického amerického výrobce Colt. Jak přelomová akvizice Colt pro skupinu je? Jak náročné bylo manažersky celou akci uřídit?

Přelomová nepochybně je, zásadně jsme změnili rovnováhu celé skupiny. Do té doby jsme byli skupinou, která měla hlavní sídlo i váhu svého působení v České republice s prodejem v Americe. Dnes jsme vybalancovaní. Určitě to bylo zásadní i v tom, že jsme se dostali skokově k nejnáročnějším zákazníkům, americké i kanadské armádě a dalším. Hodně a rychle jsme se naučili. Druhou rovinou byla kultura, firma se zmezinárodnila.

A manažersky? Je to vždy souběh okolností a vlastností konkrétního případu a firmy. Paradoxně je někdy akvizice za 10 milionů eur stejně nebo i více náročná, než akvizice za 100 nebo 200 milionů eur. Protože mala firma je více závislá na jednotlivcích a často chybí robustní vnitřní procesy a governance.

Rád bych zdůraznil, že s managementem Coltu jsme si padli do noty a hodnotíme to dodnes pozitivně. Rozhodně to neznamená, že je vše hotové, naopak si myslím, že z pohledu využití potenciálu jsme stále spíše na začátku než na konci toho, kde bychom chtěli v USA i Kanadě být. Stále zde vidíme mnoho příležitostí ze vzájemných synergií.

Patria.cz: Pomohlo už u samotné akvizici Coltu pražské IPO a status veřejně obchodované firmy?

Už tuto transakci jsme platili částečně akciemi a byl to určitě faktor public firmy, který nám umožnil tento element zapojit. Šlo i o poměrně zajímavé možnosti vyjednávání o finální výši a struktuře kupní ceny.

Dále – přestože nám to nikdo neřekl do očí - jako regulovaná firma ze země, která je členem Evropské unie a NATO, a tedy spojencem Spojených států, respektive Kanady - pro nás bylo jednodušší vysvětlovat náš příběh, než kdybychom byli firma, kterou vlastní jedna, dvě, tři fyzické osoby. Na konci tedy není nějaký jeden ultimátní ovládající akcionář, ale firma prověřená jak americkým či kanadským procesem, ale i samotným IPO.

Patria.cz: Relativně rychle po akvizici Coltu jste se rozhodli přejmenovat celou skupinu. Pro minimálně část domácího trhu to bylo překvapení. Bylo to o mezinárodním vnímání brandu a síly značky Colt nebo i o něčem dalším?

Chtěli jsme zejména reflektovat to, že jsme se jako skupina rozrostli nad rámec České zbrojovky a těžiště se posunulo více z Česka mezi Evropu a severní Ameriku. To byl ten hlavní důvod. Zároveň jsme samozřejmě chtěli využít toho, že Colt je značka známá celosvětově, a to nejen v našem odvětví. Největší diskuze proběhla o tom, co bude v názvu napsáno jako první. Je to podle abecedy. Když se díváte na to logo, tak v něm vlastně obě ty firmy jsou jedničky. Obě značky jsou pro nás stejně důležité a stejně tak důležitou značkou je pro nás nyní i Sellier & Bellot, který jsme nedávno koupili.

Patria.cz: Jaké bylo v daném období vnímání české firmy, která si jde pro ikonickou americkou značku? Setkali jste se se faktory politizace nebo protekcionismu?

Z hlediska schvalovacího procesu musím říct, že proběhl hladce. A to přičítám faktorům, o kterých jsme se již bavili – transparentní firma atd. Nedovedli jsme si představit, že by tomu tak nebylo. Pravdou je, že přebíraná firma byla tehdy v nějaké situaci a americký zájemce o ni nebyl. Ten proces pro nás byl paradoxně mírně náročnější v Kanadě, kde šlo o unikátní pozici Colt Canada, jako výhradního dodavatele kanadské armády pro oblast small arms. Tam byl proces delší a složitější, je možné, že i proto, že zájemce o kanadskou část přebírané firmy byl. I tak celý ten proces hodnotím jako relativně hladký.

Patria.cz: Už opakovaně se rozhovoru dotýkáme rozkročení skupiny zhruba jedna ku jedné mezi komerční a vojenský sektor. Jak vidíte vývoj v tomto směru dále?

Naším cílem zůstává, aby prodeje byly 50 na 50. Myslím si, že organicky můžeme dál růst jak v prodeji ozbrojeným složkám, tak i v prodeji na komerčním trhu. Toto vyrovnání vnímáme jako silnou stránku, protože všechny trhy mívají výkyvy a může se stát, že komerční trh je v nějaký okamžik extrémně dobrý, a naopak trh ozbrojených složek je pomalejší třeba proto, že kontrakty nějakou dobu trvají, jsou tam povinnosti schvalování licencí a podobně.

Když říkám, že chceme růst, tak aktuálně diskutujeme, jaká je naše vize do roku 2030. Jestli to třeba bude snaha čísla zdvojnásobit nebo něco jiného. Na cíli prodejů jedna ku jedné na komerčním trhu a trhu ozbrojených složek se ale nic nezmění, protože vidíme prostor pro růst v obou segmentech.

Patria.cz: Vaší dosud nejčerstvější výraznou akvizicí je producent malorážové munice Sellier & Bellot. Otevře to skupině například přístup na nové trhy z pohledu teritoriálního i segmentového? Co pro skupinu tato akvizice znamená nad rámec finanční, nárůstu výnosů?

Dobrá otázka, myslím si ale, že hodnotit akvizici pár měsíců po jejím dokončení by bylo troufalé. Co však vnímáme zřetelně: mění nám to úhel diskuse s našimi zákazníky i v rovině R&D a naším hlavním úkolem je, abychom obě oblasti co nejlépe využili.

Pokud se bavíme o obchodní části, umožní nám to dodávat našim zákazníkům nejen „pouze“ CAPEX, tedy zbraň, ale i OPEX, tedy munici pro zbraň. Z naší strany to znamená schopnost komplexní dodávky, z pohledu zákazníka výhodu nákupu perfektně fungujícího systému.

Co se týče R&D, celý západní svět zvažuje, jaký je správný budoucí kalibr, jaká je budoucnost vojenské útočné pušky a podobně. Přestože to může znít banálně, jde o velký proces, například v oblasti rozsáhlého přebudování logistiky. Ve válce na Ukrajině vidíme, jak velkým úkolem je soulad mezi kalibry a obecně zbraňovými systémy. Ukrajina historicky nebyla přesunuta na NATO standard, zatímco kapacity NATO jsou ve standardu NATO. Harmonizace standardů je zásadně důležitá, a proto i změna standardů je velkým úkolem, znamenajícím změnu celého řetězce, ve kterém je logistika jedním z důležitých faktorů úspěchu.

V rovině nadcházejících debat vidíme velkou výhodu v tom, že máme ve skupině tak silnou a kvalitní firmu, jako je Sellier & Bellot. Bude ideální, pokud inovace přijdou od nás, našich týmů, našich zákazníků. I kdyby inovace nevzešly od nás, máme schopnost se rychle adaptovat, protože máme in-house schopnost výrobu munice i zbraní přizpůsobit případným změnám.

Patria.cz: Skupina je dnes vnímána zejména v rovině malorážové munice a zbraní. Je ve Vašich záměrech budoucí orientace třeba i na velkorážní zbraně a munici? Dotýkáme se strategie pro budoucí roky, vize 2030. Bude třeba i toto součástí záměrů?

To je dobrá otázka. My samozřejmě vnímáme, že pokud chceme růst, musíme přemýšlet o nových segmentech, které jsou co nejblíže tomu, co děláme, a na druhou stranu nechodit do věcí, kterým nerozumíme. Letos jsme například od General Dynamics koupili design granátometu MK47 (viz také foto). Je to výrobek, který je již zaveden do několika armád NATO a největší z nich je US Army.

V tomto automatickém granátometu, který je schopný pracovat s chytrou municí, vidíme velký budoucí potenciál s řadou doprovodných inovací. S tím, jak přemýšlíme nad naší dlouhodobou vizí z hlediska růstu a strategie, přemýšlíme také o tom, jaké příbuzné věci pro nás ještě dávají smysl a toto je příklad jedné z nich. S tím souvisí „domácí úkoly“ na našich stávajících zbraních – optika, chytré řízení palby a podobně.

Obecně bude logicky definice vize 2030 hodně podobná tomu, co jsme říkali v roce 2021, když jsme si definovali, kam chceme dojít v roce 2025. Ta logika je jednoduše taková, že náš budoucí růst musí mít dva základní pilíře v podobě organického růstu – dále rozvíjet naše značky a byznysy – a M&A. Takže se pro nás nic nemění, jen se zvětšilo naše hřiště. Chceme růst a stále vidíme prostor pro růst.

Patria.cz: Akvizic jsme se dotkli už spolu s oprávněním k emisi akcií. Jaký bude po těch realizovaných akvizicích další akviziční přístup skupiny?

Zájmové oblasti jsem naznačil. Optika, optoelektronika, návaznosti ve středních kalibrech na naši produkci. Nejde definovat jeden parametr, který hledáme u každé potenciální akvizice. Vždy musíme být přesvědčeni o tom, že byznys, který bychom kupovali, přidá hodnotu nám a zároveň my jemu. Zkrátka to musí vzájemně dávat smysl. Dělat akvizice pro akvizice není to, co chceme.

Patria.cz: Rozšiřujete spolupráci se zbrojním sektorem, jak jste řekl ke CAPEXu také OPEX, počet značek ve skupině. Jak vlastně dnes probíhá spolupráce mezi skupinou, Vašimi výrobními závody a vládními zákazníky? Jaký vidíte potenciál a budoucí posun v tomto směru?

Je to tak, že jednotlivé značky jsou samozřejmě zodpovědné za svůj obchodní úspěch a spolupracují se svými vládními zákazníky. Nicméně na úrovni skupiny máme člena představenstva zodpovědného za obchod, je to pan Jan Holeček, a samozřejmě existují situace a příležitosti, kdy naši zákazníci uvítají schopnost podívat se na portfolio ostatních firem ze skupiny a na kombinace možné dodávky.

V rovině vztahu s vládními zákazníky samozřejmě záleží na tom, jak hluboký vztah s danou vládou máme, i na tom, jakým zákazníkem ona sama je – zda nakupuje je pro svou vlastní spotřebu nebo i pro své spojence. To je případ USA i Kanady.

Ambicí je nepochybně prezentovat skupinu jako celek a ukazovat všechny naše možnosti. Je skvělé, že dnes máme například v puškách kompletní alternativu k nejrozšířenějšímu systému AR 15, kterou vyrábí mj. Colt, také platformu BREN České zbrojovky.

Patria.cz: Zastavme se jednou přímou otázkou u Ukrajiny. Jak silným faktorem pro skupinu byla a je válka na Ukrajině? Jak se konflikt projevil v rámci aktivit skupiny?

Za prvé, je to obrovská tragédie, obrovský šok. To je první věc. 800 kilometrů od našich hranic máme válku a to jsme asi nikdo před lety nečekali. Já ani Vy si již nepamatujeme největší evropský konflikt, pamatujeme si možná válku v Jugoslávii, kterou jsme v tehdejších dobách, kdy Evropa byla obecně ve větším pohybu, vnímali jinak a kdy někteří Češi do Jugoslávie i za války jezdili k moři. Toto je jiná válka, kterou myslím všichni bereme daleko vážněji. To je ta první věc.

Druhá věc. Válka na Ukrajině nepochybně změnila pohled společnosti na to, jestli je nebo není obrana důležitá. Myslím, že více vnímáme, že abychom mohli žít v míru, musíme mít silnou obranyschopnost. Že jedinou zárukou bezpečnosti je vyrovnanost či převaha sil.

Co se týče dopadu na byznys, nepochybně to pro nás má dopady okamžité obchodní, protože jsme součástí pomoci ze strany vlád ČR, Kanady, a Spojených států.

Z dlouhodobého pohledu si myslím, že je velkou výzvou pro celou Českou republiku i vládu, jak se česká společnost ke konfliktu postavila. Ukrajina se stala tak trošičku naším domácím trhem. Nepochybně jsme si ale výrazně blíž, než jsme si byli před třemi lety. Také Ukrajina nás vnímá jinak než před třemi lety. Myslím si také, že jsme dnes výrazně více připraveni tam hrát dlouhodobě nějakou roli jako celá společnost, třeba i investičně. My tam máme dva kontrakty s ukrajinskými státními podniky, jeden na úrovni České zbrojovky na pušky BREN 2, druhý na straně Sellier & Bellot na vybudování schopnosti výroby malorážového střeliva. Myslím, že je zodpovědností nás všech, ať ta válka dopadne jakkoliv a kdy skončí, se na Ukrajinu dívat jako na součást Evropy a součást našeho světa.

Patria.cz: V našich otázkách se dotýkáme dluhu, financování. Přinesla Ukrajina posun v ochotě financovat zbrojní průmysl? Pomohla roztávání ledů? A nejde mi jen o zkušenost českou, ale i globální.

Řekl jste to správně, ledy roztávají. Ale ještě neroztály. Obecně si myslím, že akceschopnost západního světa se v mnoha oblastech výrazně zpomalila. Naštěstí existují výjimky, a právě vojenská pomoc Ukrajině je jednou nich. To, co se podařilo zorganizovat na úrovni západního společenství, ale i České republiky v podobě několika iniciativ, si opravdu zaslouží uznání a ocenění.

Nemohu mluvit za všechny firmy z našeho odvětví, nepochybně byly banky, které se tomu odvětví věnovat nechtěly. Nás se problémy s financováním netýkaly, dokázali jsme si najít naši partnerskou bázi finančních institucí už před válkou. Některé banky svůj pohled už změnily nebo mění, ale některé stále náš sektor financovat nechtějí. Pokud jde o investování na kapitálových trzích, vnímáme to tak, že řada investorů, kteří mohou nebo mají mandát kupovat akcie obsahující defense segment, se rozšiřuje. Když se na to podívám z dlouhodobého hlediska, postupně si všichni uvědomují, že vlastně možná ta nejdůležitější věc pro schopnost naší civilizace se rozvíjet je bezpečnost. Když nemáte bezpečí, nejste schopni investovat, zkrátka nic nefunguje standardně. Očekávám, že přibude investorů, kteří mají chuť, možnost i schopnost koupit si firmy v našem odvětví. Pak se snad i valuace v něm budou blížit tomu, kde by měly být. Je to dlouhodobý proces. Z hlediska dluhového financování bude rychlejší, z hlediska investování na kapitálovém trhu postupnější.

Co mně osobně přijde paradoxní, je fakt, že Evropská investiční banka dodneška financuje pouze technologie dvojího užití. Zde vidím prostor pro evropské stakeholdery včetně EIB, aby vyslali jasný signál bankám, že oblast defense je důležitá a že je čas věci posunout či neblokovat tento segment co do nákupu do fondů, penzí a podobně.

Patria.cz: Zaujala mne formulace o posunu valuací tam, kde by měly být. Co by Vašima očima pomohlo nejvíce možnostem, které mají investoři, kteří by chtěli expozici na obranný sektor nebo například na růst vládních výdajů na obranu?

Když se nad tím zamýšlím, došlo k přehodnocení toho, jak svět vnímá bezpečnost. To dle mého znamená, že dlouhodobě se dá očekávat růst poptávky po bezpečnosti, což by mělo znamenat i růst investic do bezpečnosti. Aje otázkou, jaké segmenty jsou ty, který mají největší potenciál.

Osobně si myslím, že celý západní svět musí úplně holisticky přehodnotit to, jak věci dělá. Když přemýšlím nad oblastí, ve které se pohybujeme my, ambicí by dle mne mělo být, aby voják měl co nejsofistikovanější, nejefektivnější výstroj a výzbroj. V dosavadní praxi se často stávalo, že voják byl obrazně tím posledním v potravinovém řetězci, daleko za velkými systémy, které armády pořizují. Když se podíváte na jakýkoli jiný byznys, je to primárně o lidech. Když nebudou ve Vaší organizaci dobří lidé, nebude dobrá a úspěšná ta organizace. Myslím si, že naši vojáci a vojáci celého západního světa by měli mít absolutně maximální péči a pozornost a měli by mít možnost říct, jaká technika je do budoucna správná a sami posoudit, co pro ně dává smysl.

Podle aktuální zpětné vazby z války na Ukrajině například vidíme, že daleko efektivnější je mít velké množství malých systémů než malé množství velmi drahých systémů. Že relativně drahý výrobek lze zneškodnit velmi levnou věcí. Takže kdybych si měl dnes vsadit, jaká bude budoucnost boje, určitě tam bude větší důraz na decentralizaci. Hrozně těžko se bude bojovat s milionem dronů, které na vás někdo pustí a které budou nezávislé na obsluze, budou mít svoji umělou inteligenci přímo v sobě a i když vyrušíte všechny komunikační kanály, dokončí svůj úkol. S tím musí ruku v ruce jít sofistikovanější výbava vojáka. Když se nad tím zamyslím, tak paradoxně ve vybavení vojáka proběhla revoluce úplně nejméně. Největší sofistikovanost proběhla v optice, ale voják je vlastně stále nejvíce odkázán na celkem analogový systém.

Myslím si, že se musí také změnit paradigma toho, zda a jak jsme připraveni. Jako společnost si musíme dokázat říci, že větší výdaje na obranu znamenají i to, že je dostatek lidí připravených se potenciálně se do obrany zapojit. Z extrému studené války jsme se dostali k extrému druhému, kdy jsme si 30 let vybírali mírovou dividendu a byli přesvědčeni, že armády jsou dobré už jen k tomu, když jsou povodně nebo abychom poslali malou jednotku do Afghánistánu vyřešit teroristy. Dnes se ale ukazuje, že ten starý konflikt, ten velký konflikt není mrtvý. A že proto, aby tyto konflikty nevznikaly, je potřeba mít onu velkou sílu. Osobně si myslím, že v Evropě ona připravenost momentálně není dostačující, protože není moc armád, které by byly například silnější než v roce 1990. Možná s výjimkou finské armády, která má celospolečenskou připravenost, nebo pobaltských zemí a Polska – ale netroufám si soudit, nemám detailní statistiky. Soudím ale, že se nám k tématu bude nesnadno stavět čelem z pohledu celospolečenské shody, resp. politicky, jak se ukázalo například i po slovech generála Řehky, který téma připravenosti a alespoň minimální branné povinnosti zvedl.

Patria.cz: Než opustíme otázky, které se dotýkají veřejné reprezentace či vládních zákazníků, zastavme se ještě u tématu amerických prezidentských voleb. Z pohledu nejen zbraňové legislativy jde o zcela jiný svět a mne zajímá, zda z této strany čekáte nějaké změny, týkající se byznysu skupiny.

Za prvé: jsme apolitická firma, vždy se řídíme zákony té dané země. To je první teze.

Druhá teze: pro Evropany je těžké pochopit, jak Spojené státy fungují. Spousta věcí tam zkrátka funguje jinak než u nás v Evropě. Najdete tam lidi, kteří jsou příznivci něčeho, jako je naše všeobecné zdravotní pojištění, a naopak jeho tvrdé odpůrce. Proč? Ta země je jiná, historicky do ní šli ti, jejichž ambicí bylo uspět, postarat se o sebe. Z Evropy tam tedy vlastně odešli dravci s ambicí něco dokázat a DNA té země je zkrátka jiná než DNA Evropy. V tomto kontextu vypíchnout pouze zbraňovou legislativu je zavádějící.

Věcně k současné kampani: Co je tentokrát atypické, je to, že demokratičtí kandidáti, tzn. jak Kamala Harrisová, tak Tim Walz veřejně deklarovali, že jsou držitelé zbraní, mimochodem pan Walz je lovec. Jediné, co jsme zaregistrovali v rovině našeho byznysu, je neurčitá diskuze o tom, zda zpřísnit regulaci útočných pušek. Kamala Harrisová deklarovala, že nemá v úmyslu plošný zákaz zbraní, pokud volby vyhraje, ale omezení by se vztahovalo na útočné zbraně. Je to politické téma, plně na vnitřní diskusi ve Spojených státech. Z našeho pohledu je tento segment trhu naprosto minoritní a tvoří pouze kolem jednoho procenta tržeb.

Patria.cz: V otázkách, které náš rozhovor uzavřou, bychom se rádi zastavili u Vašeho naladění ohledně investic. Nejen proto, že kromě toho, že stojíte v čele Colt CZ Group, jste také ostříleným finančníkem. Můžete nám trochu poodhalit, jak vy sám přemýšlíte nad osobními investicemi?

Úplně největší investicí je ta do rodiny. Jak v rovině finanční, tak energie. To je pro mě číslo jedna.

Ohledně ostatních soukromých investic jsem nyní tak trochu ona pověstná kovářova kobyla, která chodí bosa. Dnes nemám prostor a vlastně ani chuť se dívat na jiný podnikatelský příběh, než je ten náš. Dnes mám většinu svých aktiv, která můžeme nazvat finanční nebo investice, v akciích naší skupiny. Nechám stranou další toho typu, že během života samozřejmě nakumulujete portfolio nemovitostí apod.

Když ale přemýšlím obecně nad investicemi, dává mi smysl se na tuto problematiku dívat pohledem Warrena Buffetta. Když investujete do jakékoliv firmy, podílíte se na jejím podnikání a musíte věřit jejímu podnikatelskému příběhu. Valuace je samozřejmě také důležitá, ale na prvním místě musíte věřit, že podnikání, které ta firma dělá, má perspektivu, budoucnost, dává smysl. Tak jsem se choval, kdykoli jsem si v životě kupoval jakoukoli akcii. To samozřejmě také znamenalo, že šly kolem mne příběhy, kterých jsem se neúčastnil, protože jsem si je nedokázal zdůvodnit řádně logicky. Typicky je to kryptosvět. Já v něm hodnotu najít nedokáži, ale připouštím, že tam hodnota vytvořena byla a možná ještě bude.

Jednou – až nebudu součástí výkonného managementu naší skupiny – se určitě zase začnu víc dívat na investiční příležitosti okolo. Mám něco malého zainvestováno v lokálních akciích, něco ve světových, ale platí, že nyní na to nemám energii, čas ani chuť.

Patria.cz: Jaký vzkaz byste vyslal investorům ohledně akcií skupiny?

Určitě nechci dávat investiční doporučení. Už na začátku jsem nicméně řekl, že již zhruba 15 tisíc investorů nám dělá radost. A zároveň je to závazek.

Dívejme se na to čísly, a ta hovoří jasně. Každý den pracujeme na tom, abychom přinesli další hodnotu pro akcionáře. Stále jsme firma, která má konkrétního hlavního akcionáře. Stále je naší prioritou chovat se ne jako velká korporace, ale jako podnikatelé a jít si pro příležitosti, růst a zisk. Bude záležet na tom, jak budeme šikovní, jaké budeme mít štěstí, jaké bude načasování, jak se nám povede v budoucnosti. Vždy je to suma věcí, které tvoří konkrétní podnikatelský příběh.

Patria.cz: Jaký vzkaz byste vyslal investorům obecně, když pohlédnete na Čechy a jejich finanční chování a rozhodování?

Opět: Nechci vyslat konkrétní doporučení, ctím pořekadlo „každý svého štěstí strůjcem“.

Faktem ale je, že mám pocit, že se svět změnil. Změnil v tom, že začínáme z nějakého důvodu akceptovat, že ve světě vlastně nemusí existovat něco, co nazveme reálnou úrokovou sazbou. Celosvětově se inflace pohybuje kolem dvou, tří procent, světové sazby se pohybují také kolem dvou, tří procent. Ještě když já jsem vyrůstal na finančních trzích, bylo normální předpokládat, že reálná úroková sazba bude kolem 2 procent. Dnes žijeme v době, kdy i věhlasní ekonomové říkají, že by sazby měly jít dolů, protože zpomalují ekonomiku, podmínky jsou moc utažené. Reálné sazby se posouvají do desetin procenta, k nule.

Co to znamená pro investory? Že držet peníze v instrumentech peněžního trhu nebo dluhopisech bude znamenat ztrátu reálné hodnoty takových investic vzhledem k tomu, jak jsou nastaveny podmínky a jak se zdá, že se budou chovat centrální banky k úrokovým sazbám. Historicky znamenalo kupovat dluhopisy možná nižší, ale většinou reálně pozitivní výnos. Dnes se již začínám bát, že jsme jako svět akceptovali fakt, že peníze vlastně nemají žádnou hodnotu. Z mého pohledu to tedy znamená přemýšlení nad tím, jestli existují podnikatelské příběhy, do kterých lze z přesvědčení investovat.

Jan Drahota stojí v čele skupiny Colt CZ jako CEO a předseda představenstva od července 2021, do Skupiny nastoupil v roce 2014. Ve své kariéře působil také v investičním bankovnictví ve společnosti Société Generale a na nevýkonných vedoucích pozicích ve společnostechČEPS a Česká exportní banka. Jan je absolventem University of Chicago – Booth School of Business a plynně hovoří česky, anglicky a francouzsky.

Rozhovor byl pořizován 9. října 2024 a vedli jej Josef Němeček a David Jestřabík.