Materiály na jednání vlády dne 16. října 2024

Bod č. 5 - Fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2025 až 2028

Fiskálně-strukturální plán ČR nahrazuje Konvergenční program a Národní program reforem. Po schválení vládou bude zaslán Radě EU a EK k posouzení. Fiskálně-strukturální plán pro období 2025-2028 vychází ze srpnové makroekonomické predikce a MF jej předkládá na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu.

Klíčovým výstupem Fiskálně-strukturálního plánu je trajektorie tzv. čistých primárních výdajů, což je nový ukazatel zajišťující dosažení finanční udržitelnosti veřejných financí dle uvedeného evropského nařízení. Nové nařízení k preventivní části fiskálních pravidel staví do popředí udržitelnost zadlužení veřejných financí ve středním horizontu. Prostředkem k dosažení jsou takové veřejné výdaje, které jsou převážně pod přímou kontrolou veřejné správy a současně umožňují proticyklickou makroekonomickou stabilizaci.

Neméně podstatnou částí Fiskálně-strukturálního plánu je charakteristika významných schválených či plánovaných reforem a investic. Ty byly s ohledem na požadované oblasti doporučení Rady EU rozděleny do čtyř kategorií: 1. dekarbonizace; 2. sociální systémy; 3. vzdělávání, věda a výzkum, trh práce, podpora bydlení; 4. moderní veřejná správa a digitalizace. Uvedenými opatřeními ČR reaguje na ta doporučení z let 2019–2024, u kterých nebyl v rámci hodnocení EK zaznamenán výraznější pokrok.

Bod č. 2 - Závěrečná zpráva revize výdajů v oblasti dotací Ministerstva kultury

MF předkládá závěrečnou zprávu revize výdajů v oblasti dotací Ministerstva kultury coby jednoho ze dvou pilotních projektů revize výdajů.

Cílem revize výdajů na dotace v oblasti kultury bylo posoudit efektivitu stávající dotační politiky, aniž by byla hodnocena umělecká hodnota kulturních aktivit, zhodnotit efektivity procesu přidělování dotací konečným příjemcům a definovat konkrétní procesní prvky, které pomohou k přesnější zacílenosti, adresnosti a účinnosti výdajů státního rozpočtu.

Analýza dospěla k závěru, že pro zvýšení efektivity a účelnosti dotačních programů je nutné rozvíjet tři klíčové procesy: státní kulturní politiku, roli hodnotících komisí a manažerskou kontrolu. Všechny tyto procesy by měly být digitalizované a maximálně automatizované. Tato doporučení povedou k vyšší účinnosti a účelnosti prostředků vynaložených na dotace v oblasti kultury, sníží administrativní zátěž a podpoří zjednodušené čerpání pro malé projekty.