Děti a mladí tráví každý den na mobilu více než dvě hodiny

Poslech hudby na cestách, hraní her na gauči, sledování videí po škole – digitální média jsou pro většinu dětí a mladých lidí v Německu samozřejmostí. Celkově 92 % dětí a mladých lidí ve věku od 6 let používá internet. 85 % dětí a mladých lidí ve věku od 6 do 18 let alespoň občas používá chytrý telefon a tráví na něm v průměru 2 hodiny denně. 93 % dětí a mladých lidí ve věku 10 let a více používá sociální sítě – a jsou na nich aktivní v průměru přes hodinu a půl (95 minut) denně.

Takové jsou výsledky reprezentativní studie, kterou si nechalo vypracovat německé digitální sdružení Bitkom a pro kterou bylo v zemi dotazováno více než 900 dětí a mladých lidí ve věku od 6 do 18 let. Údaje vycházejí z vlastního vyjádření dětí a mladých lidí; u mladších z nich za přítomnosti rodičů.

Chaty, hudba, videa: chytré telefony se stávají každodenními společníky

Doba používání chytrého telefonu se výrazně prodlužuje s věkem: ve věku 6 až 9 let je to 37 minut, ve věku 10 až 12 let je to 107 minut. Ve věku 13 až 15 let se průměrná doba používání chytrého telefonu zvyšuje na dobré dvě a půl hodiny (154 minut) denně. A 16- až 18letí uživatelé chytrých telefonů-respondenti uvádějí, že na svých smartphonech tráví dokonce více než tři hodiny denně (201 minut).

Dokonce i mezi nejmladšími dotazovanými dětmi ve věku 6 až 9 let používají svůj chytrý telefon čas od času téměř dvě třetiny (64 %). Zatímco chytrý telefon používá 88 % dětí ve věku 10 až 12 let, u starších dětí ve věku 13 až 15 let (97 %) a 16 až 18 let (98 %) tak činí prakticky všechny. „Děti je třeba na jejich cestě do digitálního světa vést a doprovázet již v raném věku. Musí se naučit, jak se v digitálním světě bezpečně a samostatně pohybovat. Zvláště v mladém věku k tomu patří také dohody o tom, k čemu a v jakém rozsahu mohou chytrý telefon používat,“ říká prezident společnosti Bitkom Ralf Wintergerst. „Výrobci nabízejí stále více možností, jak například zaznamenávat čas strávený u displejů a v případě potřeby jej omezit. Kromě nastavení v aplikacích nebo operačních systémech lze využít i doprovodné aplikace pro rodiče.“

Většina lidí používá svůj chytrý telefon k posílání textových zpráv (90 %) a k poslechu hudby, rozhlasových her nebo podcastů (89 %). Pomocí smartphonu pořizuje 82 % lidí fotografie nebo videa. 81 % lidí hraje na svém chytrém telefonu hry, 80 % posílá hlasové zprávy a 79 % telefonuje pomocí svého zařízení. Svůj smartphone využívá 71 % k aktivitě na sociálních sítích, 53 % k navigaci a polovina (51 %) k výukovým programům. Na chytrém telefonu 49 % respondentů sleduje videa, filmy nebo seriály a 35 % dětí a mladých lidí čte zpravodajství a zprávy.

Život bez sociálních médií nepředstavitelný pro třetinu lidí

Ať už prostřednictvím chytrého telefonu, notebooku nebo tabletu – celkem 93 % dětí a mladých lidí ve věku od 10 do 18 let používá sociální sítě. Ve všech věkových skupinách vede YouTube s 87 %. Následují Instagram a Snapchat, každý s 53 %. TikTok používá také o něco více než polovina (51 %) dětí a mladých lidí ve věku od 10 do 18 let. Po YouTube je Instagram oblíbený zejména mezi mládeží ve věku 16 až 18 let s podílem na používání 85 %, zatímco TikTok je nejoblíbenější mezi mládeží ve věku 14 až 15 let se 73 %. Snapchat je na druhém místě mezi 12- až 13letými se 44 %, zatímco TikTok je na druhém místě mezi 10- až 11letými se zastoupením 21 %.

Ti, kteří používají sociální sítě, jsou na nich obvykle každý den: 83 % uživatelů sociálních sítí ve věku 10 až 18 let je každodenních. U osob ve věku 14 let a více toto číslo stoupá na 94 %. Délka používání je odpovídajícím způsobem vysoká: děti a mladí lidé ve věku od 10 do 18 let tráví na sociálních sítích podle vlastních odhadů v průměru 95 minut denně. Starší z nich tráví na Instagramu, Snapchatu a podobně více než dvakrát delší dobu než ti nejmladší: věková skupina mezi 10 a 11 lety stráví na sociálních sítích 51 minut denně, zatímco mezi 12 a 13 lety je to 59 minut. Mezi 14 až 15letými uživateli sociálních sítí je to již 99 minut a nejstarší mezi 16 a 18 lety stráví na sociálních sítích každý den v průměru 134 minut, tedy více než dvě hodiny.

Třetina (33 %) uvádí, že si nedokáže představit život bez sociálních médií. 4 z 10 (42 %) dětí a mladých lidí ve věku od 10 do 18 let, kteří používají sociální média, tvrdí, že na sociálních sítích tráví více času, než by ve skutečnosti chtěli. Naopak 11 % těchto dětí a mladých lidí uvádí, že by na nich chtěli trávit mnohem více času. Pokud na sociálních sítích nejsou, 24 % z nich se bojí, že o něco přijdou. Wintergerst k tomu poznamenává: „To, co mladí lidé vidí a dělají na sociálních sítích, ovlivňuje také vývoj jejich osobnosti. Na sociálních sítích dnes ve velké míře probíhá sociální formování. O to důležitější je nenechávat tam děti a mladé lidi samotné.“

Sociální média: většina lidí se aktivně zajímá o soukromí

Selfie ze školy, příběh ze stáje, video z fotbalového hřiště – naprostá většina ví, jak chránit svůj profil na sociálních sítích, aby například příspěvky a videa viděli jen určití lidé: 76 % dětí ve věku 10 až 18 let uvedlo, že ví, jak si nastavit soukromí, a 72 % z této skupiny již toto nastavení na své nejčastěji používané síti změnilo. Dalších 14 % si uvědomuje, že taková nastavení existují, ale neví, jak je upravit. Pouze 5 % dětí a mladých lidí obecně neví, že nastavení soukromí lze na sociálních sítích změnit. Wintergerst upozorňuje: „Většina dětí a mladých lidí si myslí, že své sociální sítě znají dokonale. Přesto by s nimi rodiče měli výslovně hovořit o rozumném chování na internetu a o důležitosti ochrany soukromí.“

I nejmenší děti jsou většinově on-line. A život bez internetu by jim připadal nudný

I nejmenší děti vyrůstají s internetem. Celkem 92 % dětí a mladých lidí ve věku od 6 do 18 let používá internet alespoň příležitostně, ať už sami, s rodinou nebo ve škole. Většina dětí ve věku 6 až 7 let se již na internet vrací opakovaně (73 %). Mezi 8- až 9letými je to 85 % a ve věkové skupině 10-11 let již 95 %. 52 % dětí a mladých lidí ve věku od 10 let si myslí, že život bez internetu by byl nudný. A obecně si většina dětí a mladých lidí již nedokáže představit život bez internetu (57 %).

Zatímco nejmladší děti s doprovodem ještě nejčastěji dostávají pokyny a instrukce, jejich samostatnost on-line se s věkem zvyšuje. U 41 % dětí ve věku 6 až 9 let je rodič vždy přítomen, když jsou na internetu, ale u dětí ve věku 10 až 12 let je to pouze v 8 % případů. Současně má 65 % dětí ve věku 6 až 9 let aktivováno nastavení rodičovské ochrany, zatímco u dětí ve věku 10 až 12 let je to už dokonce 76 %. Pro porovnání: ve věkové skupině 16 až 18 let má nastavení ochranné kontroly na on-line zařízeních aktivováno pouze 18 % rodičů. Přibližně dvě třetiny (64 %) mladých lidí ve věku 16 až 18 let uvádí, že nemají žádná rodičovská omezení a smějí tedy na internetu dělat cokoli.

„Nastavení kontroly je důležitým nástrojem, jak dětem a mladým lidem představit internet v chráněném prostředí. I když to bez kontroly v mladém věku nejde, nejdůležitějším nástrojem mediální výchovy je vzdělávání a vysvětlování,“ říká Wintergerst z Bitkomu. Koneckonců ne všichni vždy dodržují věková omezení: 46 % dětí a mladých lidí ve věku od 10 do 18 let už někdy záměrně uvedlo nesprávný věk, aby mohli využívat on-line nabídky, jako jsou některé hry nebo nakupování.

Děti a mladí lidé přicházejí na internetu do styku také s těžkými tématy

Děti a mladí lidé se na internetu nesetkávají vždy jen s lehkými tématy. 4 z 10 dětí ve věku 10 let a více (39 %), které používají internet, četly nenávistné komentáře o jiných lidech. Třetina (33 %) viděla na internetu věci, které je vyděsily, například násilí. „Kromě toho, že je rodiče seznamují s internetem prostřednictvím společného používání, je obzvláště důležité, aby se s lidmi v mladém věku rodiče aktivně bavili nejen o samotné konzumaci médií, ale také s nimi probírali osobní zkušenosti a názory na internet,“ říká Wintergerst. Celkem 38 % dětí a mladých lidí uvádí, že o svých zkušenostech s internetem pravidelně hovoří s rodiči. Potřeba dialogu se zdá být největší ve skupině dětí ve věku 10 až 12 let, kde pravidelně hovoří s rodiči o svých zkušenostech s internetem polovina účastníků výzkumu (52 %).

16 % dětí a mladých lidí ve věku od 10 let, kteří používají internet, již bylo on-line uráženo nebo šikanováno. O 12 % respondentů se šířily na internetu lži. Zatímco 3 % přiznávají, že na síti zveřejnila něco neslušného nebo nepravdivé informace o druhých, téměř pětina (18 %) uvádí, že už někoho bránila před on-line šikanou. 8 % uvedlo, že jim bylo na internetu vyhrožováno, a 7 % bylo na internetu sexuálně obtěžováno buď vrstevníky nebo dospělými osobami. „K lepší ochraně dětí a mladých lidí na internetu potřebujeme nejen osvětu, ale také více technických a lidských zdrojů pro policii a vyšetřovací orgány,“ připomíná Wintergerst.

Po negativních on-line zkušenostech většina podniká následné kroky

Mluvit s rodiči nebo přáteli, informovat provozovatele platformy nebo dokonce policii: většina dětí a mladých lidí se aktivizuje a provede příslušné kroky, když se něco stane. Po negativní zkušenosti na internetu něco podnikla většina (82 %) postižených dětí a mladých lidí. Polovina (50 %) dětí a mladých lidí ve věku 10 let a více, kteří už zažili negativní zkušenost na internetu, o ní mluvila s dospělým, 44 % se svými vrstevníky a 16 % nahlásilo incident provozovateli stránek. Wintergerst burcuje: „Musíme a můžeme uspět v posilování postavení dětí a mladých lidí na internetu. Školy zde hrají zásadní roli. Mediální gramotnost nesmí být ponechána náhodě a omezena na ty děti, které mají angažované a kompetentní rodiče. Mediální gramotnost by se měla vyučovat na všech stupních škol. Měla by proto být také nedílnou součástí přípravy učitelů a jejich dalšího vzdělávání.“