Inflační statistiky v ČR a USA překvapily směrem nahoru (Komentář)

Tuzemská inflace se v září zvýšila na 2,6 % ze srpnových 2,2 %, což bylo o 0,2 pb nad tržním konsensem. K tomu pomohla i nižší srovnávací základna z loňského roku. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,4 %, což reflektovalo tradiční sezónnost a zlevnění pohonných hmot o 4,8 % m/m. Opačně působily ceny potravin (+0,8 % m/m) a regulované ceny (+0,1 %), když růst neenergetické části převážil pokles cen energií. Jádrová inflace se ovšem dále zmírnila, a to o 0,1 pb na 2,3 % y/y, když její meziměsíční sezónně očištěná dynamika zvolnila na 0,1 %. S ohledem na slabé oživení spotřebitelské poptávky a umírněný mzdový růst by dezinflační trend měl pokračovat. Celkově by to mělo podpořit další uvolnění měnové politiky ČNB, a to po 25bodových krocích na zbylých dvou letošních zasedáních. Více k zářijové inflaci zde: https://bit.ly/CPI_Sep24_CZ.

Data z tuzemské reálné ekonomiky za srpen pozitivně překvapila, přesto ale růst ekonomiky ve Q3 bude zřejmě slabý. Průmyslová produkce v srpnu vzrostla o 1,8 % m/m, když těžila z oživení výroby aut, což se pozitivně odrazilo i ve vyšší bilanci zahraničního obchodu (14,3 mld. CZK). Vliv na to mělo ale i načasování celozávodních dovolených. V úhrnu za červenec a srpen průmyslová výroba oproti loňsku téměř stagnovala. O jednoznačném oživení zatím hovořit nelze. Výhled navíc zůstává nejistý vzhledem k slabému sentimentu a pokračujícímu útlumu německé ekonomiky (více zde: https://bit.ly/3Neoi7u). Úterní data tržeb z maloobchodu a služeb poukázala na slabou spotřebitelskou poptávku, která dosud oživuje jen velmi pozvolným tempem (více zde: https://bit.ly/3BB6gK8).

Americká inflace v září mírně poskočila na 2,4 % ze srpnových 2,3 % y/y. Meziměsíčně tamní ceny vzrostly o 0,2 %, stejně jako v srpnu. O desetinu překvapila i jádrová inflace (3,3 % y/y a 0,3 % m/m). V rámci té růst cen bydlení sice zpomalil na 0,2 % m/m a nezopakoval tak silné tempo ze srpna. O překvapení se ale postaraly ostatní volatilní složky jádrové inflace. Inflační statistiky nicméně ukazují, že tamní inflace není ještě zcela zdolaná a spíše nahrávají pozvolnému snižování úrokových sazeb. V tomto duchu se vyjádřil i R. Bostic z atlantského Fedu, který nevyloučil ani pauzu na listopadovém zasedání. Překvapení z inflace ale ředila horší data z trhu práce, když žádosti o podporu v nezaměstnanosti výrazně vzrostly na 258 tis., částečně ale mohlo jít o efekt hurikánu Helene. V dalších týdnech může tyto statistiky zase ovlivnit hurikán Milton. Dnešní čísla PPI zásadní zvrat nepřinesla, když na meziměsíční bázi skončila téměř v souladu s očekáváními. Jádrové ceny producentů v září vzrostly o 0,2 % m/m po 0,3 % v srpnu. Meziročně byl celkový a jádrový PPI vyšší o 1,8 % a 2,8 %, což bylo nad konsensem. Vliv na to ale měly historické revize.

Důkaz o stálé hrozbě neutlumených inflačních tlaků v USA a zmírněné obavy o tamní ekonomiku pomohly redukovat sázky na míru uvolnění měnové politiky Fedu. Ceny finančního trhu nyní implikují i šanci, byť velmi malou, pauzy na listopadovém zasedání. My čekáme v úhrnu snížení o 50 bb na zbylých dvou zasedáních v letošním roce, stejně jako zářijový dot plot Fedu.

Americký dolar na pozadí geopolitické nejistoty a výše zmíněného přecenění kroků Fedu během tohoto týdne akumuloval zisky a oproti euru posílil o 0,3 %. Dolarové tržní sazby v týdnu vzrostly o 5-15 bb dle splatnosti. To v podobné intenci následovaly i ty eurové, zatímco ty korunové vzrostly lehce výrazněji (o 10-20 bb). Zlepšení úrokového diferenciálu ve prospěch české koruny ale nepomohlo k její výrazné apreciaci, když zůstává v zajetí zhoršeného sentimentu vůči měnám rozvíjejících se trhů. I tak ale česká koruna týden končí lehce silnější o 0,2 %. Rovněž polský zlotý posílil (o 0,6 %), zatímco maďarský forint zůstal téměř beze změny.