Inflace v září překonala očekávání u nás i ve Spojených státech

Česká inflace se v září zvýšila z meziročních 2,2 % na 2,6 %. To bylo více než očekával tržní konsensus (2,4 %) i naše prognóza (2,3 %). ČNB ve své predikci zveřejněné na začátku srpna pro září odhadovala 2,3 % y/y. Za odchylkou od naší prognózy stojí hlavně volatilní položka cen potravin. Potraviny a nealkoholické nápoje meziměsíčně zdražily o 0,8 %, zatímco ceny alkoholických nápojů a tabáku byly vyšší o 0,1 %. To v kombinaci s nižší srovnávací základnou loňského roku vedlo k výraznému urychlení meziročního růstu cen potravin jako celku (včetně alkoholu a tabáku) ze srpnových 1 % k úrovni mírně pod 3 %. Relativně příznivý byl v září naopak vývoj jádrové inflace, která mírně zpomalila ze srpnových 2,4 % na 2,3 % y/y, což podle našeho odhadu znamená snížení meziměsíční sezónně očištěné dynamiky z 0,2 % na 0,1 %. Očekáváme, že vlivem stále utlumené spotřebitelské poptávky a pouze umírněného růstu mezd bude dezinflační trend pokračovat a jádrová inflace by se mohla v příštím roce dokonce dostat pod 2 %. Pokles úrokových sazeb ČNB by tak měl pokračovat, pravděpodobně však nadále jen opatrnými kroky ve výši -25 bb na zasedání. Více k tuzemské zářijové inflaci zde: https://bit.ly/CPI_Sep24_CZ.

Česká koruna nejprve po zveřejnění vyšší než očekávané inflace k euru lehce posílila k 25,30 CZK/EUR, zisk však neudržela. To mohlo souviset jednak s odpoledním zveřejněním jádrové inflace dle výpočtu ČNB, který potvrdil, že klíčová jádrová složka se na proinflačním překvapení nepodílela. Oproti srpnu totiž poklesla o desetinu na 2,3 % y/y, a naopak tak lehce zaostala za prognózou ČNB (2,4 % y/y). Směrem nahoru centrální banku stejně jako nás překvapily hlavně potraviny, jejichž ceny jsou tradičně velmi volatilní. Vyšší celková inflace by proto nemusela být z pohledu měnové politiky až tak silným signálem pro opatrnější snižování úrokových sazeb. Oproti zbytku středoevropského regionu si však koruna přes svou dnešní přibližnou stagnaci vedla lépe, když polský zlotý a maďarský forint k euru mimo jiné pod tlakem posilujícího amerického dolaru mírně oslabily. U forintu k tomu pravděpodobně přispěla také maďarská inflace, která na rozdíl od té tuzemské v září překvapila lehce směrem dolů, když zpomalila na rovná 3 % y/y (oček. 3,1 %).

Vyšší byla oproti očekáváním rovněž inflace ve Spojených státech. Celkový meziroční růst spotřebitelských cen se v září oproti srpnu snížil o desetinu na 2,4 %. Tržní konsenzus však očekával výraznější zpomalení na 2,3 % y/y. V rámci struktury směrem nahoru překvapila také jádrová inflace, která oproti očekávané stagnaci na 3,2 % y/y zrychlila na 3,3 % y/y. V meziměsíčním anualizovaném vyjádření jádrové ceny rostly tempem převyšujícím 2% cíl Fedu už druhý měsíc v řadě (v září 4,2 % anual. m/m). Tržní reakce na proinflační překvapení však byla mírná, když americký dolar v páru posílil o 0,1 % na 1,093 USD/EUR. Inflační data mohl částečně kompenzovat překvapivě výrazný nárůst týdenního počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který dosáhl 258 tis. (oček 230 tis.). Minimálně zčásti se na tom však mohl podílet hurikán Helene, který USA zasáhl koncem září. Podobný, avšak opět dočasný, efekt na statistiky počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti se dá očekávat také v datech v následujících týdnech v souvislosti se současným hurikánem Milton.