Psychologické bezpečí v práci je parametrem firemní kultury (UNIQA)

Světový den duševního zdraví se letos zaměřuje na udržování duševního zdraví na pracovišti. Co znamená psychologická bezpečnost na pracovišti? Proč by společnosti měly podporovat vzdělávání svých zaměstnanců v oblasti duševního zdraví? A jaké jsou hlavní zásady první pomoci při duševních potížích?

V práci tráví ekonomicky aktivní lidé velkou část svého času, a proto je důležité bezpečné a zdravé pracovní prostředí, které může působit jako ochranný faktor duševního zdraví, pracovní produktivity a kvality života. V poslední době se proto ve firmách často skloňuje termín „psychologická bezpečnost při práci“. Jen málo zaměstnanců však chápe, co to znamená. „V práci se cítíme bezpečně tehdy, když můžeme svobodně vyjadřovat svůj pohled na věc, nemusíme své názory příliš filtrovat, necítíme bariéry při vyjadřování svých názorů a nemusíme hrát žádné diplomatické hry,“ popisuje psychologicky bezpečné pracoviště psycholog Ligy za duševní zdraví Michal Bača. Právě v tom se podle něj liší kultury různých organizací a firem.

„Psychologické bezpečí je parametr kultury, který se vytváří v lidském společenství, není to manažerská dovednost. I když má manažer největší vliv na pocit psychologického bezpečí, není to jeho dovednost. Jsou to jeho další dovednosti, které vytvářejí pro jeho spolupracovníky prostředí, které je více či méně psychicky bezpečné,“ vysvětluje Michal Bača.

Absolventi Kurzu první pomoci pro duševní zdraví pomáhají na pracovišti

Duševní zdraví a psychická pohoda je v UNIQA dlouhodobě důležité téma. I proto UNIQA připravila v rámci podpory duševního zdraví na pracovišti pro svoje zaměstnance po celý tento týden aktivity zaměřené na péči o duševní pohodu, mysl i tělo: od jógy, přes cvičení na koncentraci a psychické uvolnění, diskuse jak sladit pracovní a rodinný život až po praktické rady pro rodiče v oblasti duševního zdraví dětí.

Aktivitami kolem Světového dne duševního zdraví to ale nekončí. Vedle toho už je v UNIQA CZ a SK zaškoleno 90 zaměstnanců, kteří absolvovali celosvětově známý Kurz první pomoci pro duševní zdraví, který se do Česka a na Slovensko dostal právě díky podpoře finanční skupiny UNIQA. Prostřednictvím slovenské Ligy za duševné zdravie se v obou zemích vyškolili odborníci, kteří dále vzdělávají zaměstnance firem. V kurzu se absolventi naučí, jak poskytnout kolegům, přátelům či rodině první pomoc v případě, že blízcí zažívají duševní nepohodu, a současně tak šíří povědomí o ochraně psychického a mentálního zdraví. UNIQA byla nejen první společností, jež se do programu zapojila, ale stala se i prvním zaměstnavatelem s certifikátem První pomoci pro duševní zdraví.

„V UNIQA jsme velmi rádi, že certifikát Poskytovatele první pomoci v oblasti duševního zdraví získalo až 90 našich zaměstnanců a zaměstnankyň. Jsem hrdá, že i já patřím mezi ně. Vysoký zájem naučit se poskytovat pomoc člověku v duševní nepohodě nás mile překvapil a jsme rádi, že další lidé z UNIQA jdou kurz absolvovat v druhém kole. I toto je podle mě signál, že téma duševního zdraví je pro nás všechny životně důležité a že partnerský i komunitní přístup k poskytování pomoci a podpory druhým se stává rozhodující silou budování zdravého pracoviště a společnosti,“ říká členka Představenstva UNIQA pro lidské zdroje, značku a udržitelnost Ganna Pidgorna.

Pět základních kroků první pomoci pro duševní zdraví 

Definovat duševní zdraví je často obtížnější než popsat duševní chorobu. Podle Světové zdravotnické organizace je duševní zdraví pocit pohody, ve které každý jednotlivec naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může produktivně pracovat a je schopen přispět i k prospěchu své komunity. Jak sumarizuje Michal Bača: „Jsme-li psychicky zdraví, dokážeme využít svých schopností, postarat se o sebe a své blízké."

Často říkáme, že někdo je ve stresu nebo „má depresi“. Jak ale zjistíte, že jde opravdu o vážný problém? ‚Je normální zažívat v životě nepohodlí, stres, úzkost, smutek. Problém však nastává, když tyto pocity prožíváme dlouhodobě nebo velmi často a výrazně omezují naše každodenní fungování. Například máme problémy vstát z postele, chodit do práce, starat se o děti atd.,“ vysvětluje Michal Bača.

Jaké jsou tedy hlavní zásady poskytování první pomoci při duševní nepohodě?

Je nezbytné, abychom vůbec zareagovali, abychom rozpoznali, že s naším blízkým či kolegou není něco v pořádku. Následující kroky nám pomohou získat si jeho důvěru a pokusit se zjistit, co se děje:

1. Odvaha navázat kontakt s druhou osobou a ochota řešit případnou nepříjemnou situaci.
2. Úcta k druhé osobě.
3. Ochota poslouchat - pokud druhá osoba cítí, že je vyslechnuta s úctou, už jen díky tomu se často cítí lépe.
4. Empatie – umět pochopit emoce druhé osoby, ale nenechat se do nich vtáhnout – získat si důvěru druhé osoby, být její oporou a snažit se najít pomoc.
5. Nesoudit a nehodnotit - neznáme všechny detaily problémů druhé osoby, proto nám nepřísluší hodnotit situaci - jinak by se druhá osoba mohla stydět, uzavřít se do sebe a nesvěřit se nám.

Více o tom, co znamená psychologické bezpečí v práci, jak poznáme, že kolega prožívá duševní nepohodu, jakými kroky nasměrovat kolegu či blízkého k odborné pomoci, ale třeba i jak otevřeně mluvit s osobou, u které máme podezření, že si chce sáhnout na život, jsme si povídali v rozhovoru s Michalem Bačem zde: Ako poskytnúť človeku prvú pomoc s psychickými problémami? od: Lepší život (spotify.com)

Program první pomoci v oblasti duševního zdraví (MHFA) se sídlem v Austrálii vznikl před více než dvaceti lety. Dnes je celosvětově znám a používán v téměř třiceti zemích světa. Jeho podporovateli jsou například bývalá první dáma USA Michelle Obama, Lady Gaga, ale například i dlouholetí podporovatelé tématu duševního zdraví ve Spojeném království William a Catherine, princ a princezna z Walesu.