Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 30. září 2024 dosáhla hodnoty 3,15 %

9. 10. 2024

Ke konci září 2024 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 3,15 % a byl až šestý nejnižší mezi všemi 14 kraji Česka. Jedná se tak o nejhorší měsíční umístění kraje v tomto žebříčku od konce dubna 2014. Oproti předchozímu měsíci se nezaměstnanost v kraji zvýšila o 0,09 procentního bodu, přičemž vzrostla ve všech okresech kraje, nejvíce na Svitavsku (o 0,19 p. b.), nejméně pak na Pardubicku (o 0,02 p. b.).

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci září 2024 hodnoty 3,15 %, což znamenalo nejvyšší zářijovou hodnotu v kraji od roku 2017. Ve srovnání s koncem devátého měsíce roku 2023 se nezaměstnanost v kraji zvýšila o 0,33 procentního bodu, tj. nepatrně více než na území celého Česka (nárůst o 0,27 p. b.). Také oproti konci srpna 2024 vzrostla krajská nezaměstnanost o něco více, zatímco v celém Česku se nezaměstnanost zvýšila o 0,06 procentního bodu, v kraji došlo k nárůstu o 0, 09 procentního bodu. Podíl nezaměstnaných mužů se v kraji v tomto období zvýšil o 0,16 procentního bodu na 2,68 % ke konci září 2024 a podíl nezaměstnaných žen o 0,01 procentního bodu na 3,65 %.

Neumístění uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadů práce k 30. září 2024
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce
tabulka

Ve srovnání všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob ke konci devátého měsíce roku 2024 pohyboval v rozmezí od 2,87 % v Praze po 6,16 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 3,87 %). Zatímco druhá nejnižší hodnota v tomto žebříčku patřila Kraji Vysočina (2,99 %), druhá nejvyšší hodnota náležela Moravskoslezskému kraji (5,56 %). Pardubickému kraji patřila v tomto žebříčku šestá nejnižší pozice, což znamenalo nejhorší měsíční umístění od konce dubna 2014.

V rámci komparace všech 77 okresů (vč. Prahy) se nezaměstnanost ke konci září 2024 pohybovala v rozmezí od 1,54 % v okrese Praha-východ po 8,56 % v okrese Most. Okresy Pardubického kraje se v tomto žebříčku nacházely mezi 16. až 37. místem s podílem nezaměstnaných osob od 2,96 % v okrese Chrudim po 3,58 % v okrese Svitavy. Ve srovnání s koncem předchozího měsíce se nezaměstnanost zvýšila v 66 ze 77 okresů ČR, přičemž mezi okresy kraje nejvíce vzrostla na Svitavsku (o 0,19 procentního bodu) a naopak nejméně na Pardubicku (o 0,02 procentního bodu).

Podíl nezaměstnaných osob a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 30. září 2024
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce
tabulka

Ke konci devátého měsíce roku 2024 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 11 266 nezaměstnaných osob, z toho 19,0 % patřilo mezi osoby, které pečovaly o dítě do 15 let, 15,6 % mezi osoby se zdravotním postižením a 8,9 % mezi absolventy a mladistvé. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo na úřadech práce v kraji 3 648 uchazečů o zaměstnání, přičemž její průměrná měsíční výše dosáhla částky 10 923 Kč (celostátně 11 593 Kč). Většina z uchazečů na úřadech práce v Pardubickém kraji spadala mezi dosažitelné uchazeče (10 546 osob), tj. mezi osoby ve věku 15–64 let, které mohly při nabídce vhodného pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Do evidence úřadů práce v kraji se v září 2024 nově hlásilo 2 588 osob. Evidence byla naopak ukončena 2 245 osobám, z toho 130 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Ve srovnání s předchozím měsícem se tak počet uchazečů o zaměstnání na úřadech práce v kraji zvýšil o 343, v komparaci se stavem ke konci září roku 2023 vzrostl o 1 367.

Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let v Pardubickém kraji a ČR
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
graf

Ke konci září 2024 evidovaly úřady práce v kraji celkem 13 479 volných pracovních míst, což znamenalo nejnižší zářijovou hodnotu od roku 2017. Ve srovnání s předchozím měsícem se počet volných pracovních míst na úřadech práce v kraji snížil o 35, oproti stavu z konce devátého měsíce roku 2023 poklesl o 1 299. Přibližně čtvrtina (24,2 %) z celkového počtu 13,5 tis. volných pracovních míst v kraji ke konci září 2024 byla podle evidence úřadů práce vhodná pro absolventy a mladistvé (celostátně 18,1 %) a necelá čtyři procenta (3,6 %) volných pracovních míst v kraji byla určena pro uchazeče se zdravotním postižením (celorepublikově 4,1 %).

Rozptyl podílu nezaměstnaných osob v okresech Pardubického kraje¹⁾
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
graf

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci září 1,2 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 1,4krát. Dále následoval okres Ústí nad Orlicí, který měl oproti uchazečům 1,2krát více pracovních míst. Nejméně příznivou situací se pak prezentovaly okresy Chrudim a Svitavy, ve kterých připadalo na jednoho uchazeče o zaměstnání přibližně jedno volné pracovní místo (shodně 1,0).