Riziková aktiva čelila výprodeji, dolarové sazby ovšem rostly (Komentář)

Česká koruna v tomto týdnu vlivem globálních faktorů a zvyšující se rizikové averze na finančních trzích slábla. Oproti euru její kurz v mezitýdenním srovnání oslabil o zhruba 0,9 % k úrovni 25,35 CZK/EUR, navzdory tomu, že tržní korunové sazby se v důsledku růstu těch dolarových během týdne zvýšily o přibližně 20 bb. Vývoj koruny jako měny tzv. rozvíjejících se trhů tak určovala vyšší nervozita spojená s rostoucím napětím na Blízkém východě, což obecně vedlo k výprodeji rizikovějších aktiv. V centru pozornosti byl hlavně ozbrojený konflikt mezi Izraelem a Íránem. Skutečnost, že slabší koruna souvisela zejména s horším tržním sentimentem, dokládá i to, že nově zveřejněná data tento týden žádným způsobem nepřekvapila. V pořadí třetí a zároveň finální odhad tuzemského HDP za druhé letošní čtvrtletí sice přinesl mírnou vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu z 0,3 % na 0,4 %, meziroční růst však zůstal beze změny na 0,6 %. Významných změn navíc nedoznala ani struktura HDP, když jeho mezičtvrtletní růst táhly vyšší fixní investice a spotřeba vlády. Mezičtvrtletní růst spotřeby domácností naproti tomu výrazně zpomalil z 0,8 % na 0,2 %. Vliv na to mohlo mít zpomalení mzdové dynamiky i nadále vysoká míra úspor domácností, která ve druhém čtvrtletí mírně vzrostla na skoro 19 %. Významné zpomalení mezičtvrtletního růstu mezd pomohlo k nárůstu míry zisku nefinančních podniků. Data národních účtů jsme podrobněji analyzovali zde: https://bit.ly/4epVt3Y. Pesimistickou situaci a výhled pro nejbližší měsíce českého zpracovatelského průmyslu potvrdil index PMI, který v souladu s tržní konsensem klesl z 46,7 b. na 46,0 b. Problémem pro průmysl je především nedostatečná poptávka (více zde: https://bit.ly/47W0jDK). Český stát pak od letošního ledna do září hospodařil s rozpočtovým deficitem ve výši 181,7 mld. CZK (více zde: https://bit.ly/3TNcwEM). Záznam z posledního zasedání ČNB stejně tak i rozhovor guvernéra Michla pro Seznam Zprávy měly, jak už bývá zvykem, jestřábí charakter. Potvrdily, že centrální banka chce snižovat úrokové sazby pouze opatrnými kroky a ty tedy pravděpodobně zůstanou vyšší po delší dobu. My nadále na všech zbylých zasedáních v letošním roce očekáváme snížení sazeb o 25 bb, když ve směru jejich poklesu bude působit přetrvávající slabost české ekonomiky.

Inflace v eurozóně klesla pod dvouprocentní cíl ECB a ta podle všeho bude v říjnu pokračovat se snižováním úrokových sazeb. Eurozóna v září zaznamenala zmírnění růstu spotřebitelských cen z 2,2 % na 1,8 % y/y. Dosavadní vývoj podle nás ukazuje na to, že inflace bude v letošním i příštím roce nižší, než ECB ve své zářijové prognóze čekala. Směrem dolů v září inflaci pomohl hlavně efekt vyšší srovnávací základny v případě cen energií. Růst jádrové složky zpomalil z 2,8 % na 2,7 % y/y. Celková inflace by sice ke konci roku měla opět mírně vzrůst, když dojde k odeznění zmíněného efektu základny, i tak ale zůstane poblíž 2 %, což by mělo platit také v příštím roce. Představitelé ECB tak potvrzují ochotu dále snižovat úrokové sazby, a to již na zasedání 17. října. Finanční trh snížení sazeb o 25 bb na říjnovém zasedání zaceňuje z více než 90 %. To očekáváme také my a další snížení o 25 bb předpokládáme v prosinci, které však bude podle nás podmíněno nově příchozími daty, z nichž velkou důležitost budou mít ty o vývoji mezd. Terminální úrovně ve výši 2,5 % by pak podle naší prognózy měla depozitní sazba dosáhnout v červnu příštího roku. Ve směru nižších sazeb působí rovněž slabý výkon evropské ekonomiky a zejména pak průmyslového sektoru. Proinflačním rizikem pro ECB naopak zůstává růst cen služeb, který v září zvolnil jen nepatrně z 4,1 % na 4,0 % y/y.

Zářijový růst zaměstnanosti v USA výrazně překonal očekávání, což přispělo k nárůstu dolarových sazeb. V americkém nezemědělském sektoru bylo vytvořeno 254 tis. nových pracovních míst, tedy o zhruba 100 tis. více než předpokládal tržní konsensus. V obdobném rozsahu byl zářijový údaj vyšší i oproti srpnu a meziměsíčně tak růst zaměstnanosti výrazně zrychlil. To se při stabilním vývoji míry participace promítlo v poklesu nezaměstnanosti z 4,2 % na 4,1 % oproti očekávané stagnaci. V porovnání s odhady byl rychlejší také zářijový růst hodinových výdělků a mírně směrem vzhůru byl revidován srpnový údaj. Navzdory tomu, že na americkém trhu práce došlo k jistému uvolnění napětí, dostupná data neukazují na riziko recese tamní ekonomiky a plošného propouštění. Počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se i v minulém týdnu udržely mírně nad hranicí 200 tis., což je z historického úhlu pohledu stále nízká úroveň. ISM index z oblasti služeb navíc pozitivně překvapil výrazným nárůstem z 51,5 b. na zářijových 54,9 b., zatímco konsensus činil 51,7 b. To by mělo potvrzovat, že spotřebitelská poptávka zůstává v USA robustní. Poslední data tak spíše ukazují na scénář „hladkého přistání“ americké ekonomiky. Sázky na snížení úrokových sazeb o dalších 50 bb na následujícím listopadovém zasedání Fedu (7.11.) se tudíž na finančním trhu v průběhu tohoto týdne významně zredukovaly. Investoři nyní vesměs očekávají snížení o 25 bb. Zvyšující se tržní dolarové sazby, nízká inflace v eurozóně a holubičí komentáře z ECB spolu se zvýšenou rizikovou averzí na trzích hrály tento týden silně do karet americkému dolaru. Ten ve výsledku vůči společné evropské měně v mezitýdenním srovnání posílil o skoro 2 %.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám