Pohonné hmoty dále zlevní. Dolar totiž slábne v důsledku obav z „Trumpovy recese“ v USA

Pohonné hmoty v Česku třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 34,88 koruny. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.

V příštích sedmi dnech pohonné hmoty dále zlevní, ale už ne v takovém rozsahu. Půjdou dolů zejména kvůli pokračujícímu posilování koruny vůči dolaru, neboť pokles cen ropy na světových trzích se počátkem března zastavil. Zlevnění tak bude v rozsahu 30 až 40 haléřů na litr.

Ropa ještě v prvních březnových dnech výrazně zlevňovala kvůli obavám investorů z dopadu obchodních válek na růst světové ekonomiky, tedy i na poptávku po ropě. V posledním více než týdnu se ale její cena stabilizovala. Nicméně trh stále jako hrozbu vnímá možná zásadní převis nabídky suroviny nad poptávkou po ní. Cena ropy se tak drží jen těsně nad úrovní 70 dolarů za barel. Investoři stále kalkulují s možným ukončením amerických sankcí vůči ruské ropě, které by zvedlo její nabídku na světovém trhu i její cenu, jež je nyní v důsledku sankcí zastropována.

Koruna vůči dolaru zpevňuje i v březnu. Mezi americkými spotřebiteli totiž markantně narůstají inflační očekávání. V horizontu pěti až deseti let očekávali letos v únoru nejvýraznější inflaci za posledních třicet let, plyne z pravidelných šetření Michiganské univerzity.

Podle některých teorií sice rostoucí inflační očekávání vedou k uspíšení nákupů, k navýšení výdajů „tady a teď“, aby lidé stihli nakoupit ještě, než se ceny zvýší.

Jenže v Americe zhruba polovina populace vlastní akcie, zhusta coby prostředek zajištění na stáří. A vyšší inflace akciím spíše škodí, protože ohrožuje budoucí ziskovost firem. Horší budoucí ziskovost amerických firem tak znamená vyhlížený slabší výkon akcií, pročež řadoví Američané začínají předpokládat, že nebudou bohatnout tak, jak dosud mínili, a připravují se na hubenější léta – tím, že už nyní spotřebu omezují.

S omezením spotřeby ovšem klesá výkon celé americké ekonomiky, které tak může dokonce hrozit stagnace, pokud ne přímo recese. To má negativní vliv i na dolar, který tak slábne.

Vyšší inflace se může v USA dostavit kvůli Trumpovým obchodním válkám, které zdraží zboží z dovozu, případně povedou k tomu, že zboží typu oděvů či obuvi budou sice vyrábět Američané v USA, ale samozřejmě mnohem dráže, než tak nyní činí, dejme tomu, Bangladéšané.

Ochabnutí spotřeby domácností ochromuje ekonomiku jako celek, vede k hrozbě stagnace, navíc tedy doprovázené inflací. Což představuje zvláště záludnou kombinaci, stagflaci, tedy spojení mdlého hospodářského výkonu s výrazným růstem cen.

Stagflaci by mohla pomoci řešit vláda prostřednictvím fiskální expanze. Zlepšila by tak výkon ekonomiky, byť za cenu určitého dalšího zrychlení inflace. Jenže Trumpova administrativa chce ve fiskální oblasti výdaje spíše škrtit, o čemž svědčí i snaha zbavovat se velkého počtu pracovníků placených z erárních peněz.

Trumpova administrativa zkrátka hodlá naráz škrtit zahraniční obchod USA i vlastní ekonomiku. Může jít o jakousi „léčbu šokem“, jejíž výsledky jsou však značné nejisté, pročež se v uplynulých dnech akciové trhy tolik rozkolísaly a ropa i dolar byly pod výprodejním tlakem.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na Facebooku