Amper Meteo: Spotřeba elektřiny a plynu se ve 3Q držela na loňských číslech, výroba z OZE roste

Ve třetím kvartále letošního roku nedošlo k žádnému dramatickému posunu oproti minulému roku. V srpnu i přes vysoké teploty ve dne i v noci a nutnosti zvýšeného chlazení došlo naopak k mírnému poklesu spotřeby elektřiny. To může být důsledek snahy pokrýt tuto spotřebu vlastní výrobou ze střešních FVE. Celkově výroba z OZE opět rostla a byla skoro o polovinu vyšší než v uplynulých letech. Nyní by dokázala pokrýt 15 % spotřeby.

Vliv teplot vzduchu v třetím kvartále byl hlavně dominantní s ohledem na chlazení. Samotné léto bylo druhé nejteplejší za dobu měření s velkým počtem tropických dnů a překvapivě i nocí. To platilo i pro konec srpna a začátek září, kdy noci bývají běžně již chladné, což letos neplatilo. Celkově byly teploty v Q3/2024 o 0,7°C vyšší než průměr posledních sedmi let. Meziročně byly ale stejné s tím, že červenec a srpen byl letos teplejší, ale září chladnější.

Elektřina: Elektřina ze střešních FVE je více spotřebovávána v místě výroby

Meziročně se příliš spotřeba elektřiny nezměnila. Za celý kvartál byla vyšší o 1,4 %, ale po očištění o vliv počasí je rozdíl jen zanedbatelných -0,3 %. V červenci a září byla meziročně spotřeba prakticky stejná, ale v srpnu byla nižší o 1,5 % po očištění a o 1,3 % absolutně. „To je mírné překvapení, protože srpen byl meziročně rozhodně teplejší a byly i velmi teplé noci, které nutily zvýšeně používat klimatizační jednotky jak v podnicích, tak domácnostech. Jelikož ceny elektřiny klesají, nepředpokládáme, že by to bylo dáno zvýšeným šetřením a nepoužíváním těchto jednotek. Spíše jsou více využívány ve spojení s fotovoltaickou elektrárnou, která v létě produkuje značné přebytky, které se již prakticky nevyplácí prodávat, jelikož byly často i za záporné ceny. Předpokládáme, že toto bude velký trend do budoucna, kdy mnoho majitelů fotovoltaických elektráren bude spotřebovávat co nejvíce vyrobené elektřiny u sebe, ukládat ji do baterií a nebo sdílet v rámci komunity. K tomu se v létě ideálně hodí klimatizace i s ohledem na rostoucí teploty vzduchu spojené s klimatickou změnou. Této oblasti se významně věnuje naše společnost Amper Savings, která se snaží co nejlépe využít všechnu energii v rámci objektu/areálu a tím významně šetří zákazníkovi finanční prostředky.“ konstatoval finanční ředitel Martin Nádeníček.

Plyn: Spotřeba paroplynové elektrárny Počerady klesá

Spotřeba plynu během letních měsíců je samozřejmě podstatně méně významná než během topné sezóny. „I přes pokles teplot v půlce září k nějak dramatickému nárůstu spotřeby plynu nedošlo. Sice teplárny již zahájily topnou sezónu, tak lze i přesto konstatovat že většina domácností nebo podniků ještě nezačalo nějak pravidelně topit. Situace se může změnit s chladnějším začátkem října.“ přemítá datový analytik Kamil Rajdl ze společnosti Amper Meteo. Sice oproti minulému roku stoupla spotřeba plynu v září o 14,4 %, ale v minulém roce bylo září velmi teplé. Za celý třetí kvartál byla spotřeba plynu meziročně totožná. Po očištění o vliv počasí a paroplynové elektrárny byla nižší o 1,9 %. Oproti 5letému průměru 2017-2021 je ale spotřeba nižší o 16,5 %.

Velký vliv na spotřebu plynu má také paroplynová elektrárna Počerady. Ta potřebovala pro výrobu elektřiny ve všech třech měsících méně plynu než vloni. Od začátku roku se podílí na spotřebě plynu v České republice z 4,3 %, což je ve finále velmi podobné jako za stejný časový úsek v uplynulém roce a stále pozorujeme klesající trend minimálně od roku 2021.

Obnovitelné zdroje: OZE by od začátku roku dokázaly pokrýt zhruba 15 % spotřeby

Od začátku roku 2024 se vyrobilo 5497,8 GWh elektrické energie z fotovoltaických, větrných a vodních elektráren. Nejvíce se vyrobilo díky fotovoltaickým elektrárnám, a to 62,3 %, z 28,4 % se na výrobě OZE podílely vodní elektrárny a z 9,3 % větrné elektrárny. Oproti dlouhodobému průměru 2016-2023 se vyrobilo o 47,7 % více elektřiny z OZE. To by teoreticky dokázalo pokrýt 14,6 % naší spotřeby ze sítě.

Od začátku roku vyrobily proti dlouhodobému průměru 2016-2023 fotovoltaické elektrárny o 68,2 % více energie. Bylo to dáno především zvýšením instalovaného výkonu FVE přibližně o 65 %.

V zimě bývá obvykle větrnější počasí a díky tomu je i vyšší výroba VTE. Naopak s nástupem letních měsíců se vítr zklidňuje a fouká hlavně při bouřkách lokálně a krátkodobě. Výjimkou byl letošní začátek podzimu, kdy v září díky vice větrným epizodám byla výroba dvojnásobná. Letos je oproti dlouhodobému průměru výroba zatím vyšší o 23 %.

Začátek roku byl srážkově velmi nadprůměrný. Sněhových srážek bylo sice podprůměrné množství, ale když už sníh napadl, tak rychle odtál, a to zvyšovalo společně s deštěm průtoky v řekách. Poté ale přišlo sušší období, a i deficit sněhu během jarních měsíců hlavně ve vyšších polohách, který by doplňoval vodu v tocích způsobil pokles výroby pod dlouhodobé hodnoty. V červenci a srpnu klesla výroba díky suchému počasí až na polovinu dlouhodobých hodnot. To se změnilo v září, kdy přišlo velmi nadprůměrné srážkové období. Nejdříve došlo k upouštění přehrad, aby bylo uvolněno místo pro zachycení vydatných srážek. Během povodní se zvedal průtok a hladina řek a výroba byla vysoká, i když část elektráren byla zatopena a nebyla schopna vyrábět. Celkově od začátku roku se vyrobilo oproti průměru 2016-2023 o 23 % více elektřiny z vodních elektráren.