CERN oslavil 70 let, ve špičkové organizaci září i čeští vědci. Čínské konkurenci bude čelit nový urychlovač

CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) oslavil 1. října 70 let od svého vzniku. Při této příležitosti se v Ženevě konalo setkání delegací členských států. Na slavnostní ceremonii a zasedání přijela například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen a hlavy států. Českou delegaci vedl ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek. Právě české angažmá v organizaci a jejím výzkumu patří k těm poměrově nejproduktivnějším. Celkem zde působí 219 vědeckých pracovníků z Česka, kteří se podílejí na zásadním výzkumu i návrhu nezbytné techniky. Do roku 2036 by Česko mělo na společný rozpočet CERN dávat téměř půl miliardy korun.

„Zvlášť mě potěšilo setkání s českými studenty a vědci, kteří se na zdejším výzkumu podílejí a hlavně mají možnost nabírat cenné zkušenosti a znalosti z první ruky. Jsem rád, že české členství podle zpětné vazby našich vědců i zahraničních partnerů využíváme naplno, a to platí i vzhledem k našemu podílu na celkovém rozpočtu CERN. Obří urychlovač musí zanechat dojem na každém návštěvníkovi. Tento vědecký projekt má ale i geopolitický přesah a považuji za důležité, abychom jako Evropa zůstali v tomto ohledu před Čínou,“ uvedl ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek.

Jedním z hlavních témat setkání delegací byla i aktualizace Evropské strategie částicové fyziky, která má určit, jaký urychlovač nahradí současný Large Hadron Collider (LHC). Urychlovač Future Circular Collider (FCC) by měl mít obvod až 91 kilometrů v porovnání s 27 kilometry, kterými disponuje současný urychlovač. To umožní částicím nabrat vyšší rychlost a tím i více energie, což vede k hlubšímu poznání jejich chování a vlastností. Náklady na první podobu nového urychlovače by měly být v přepočtu zhruba 400 mld. korun a s výstavbou by se mělo začít v roce 2033. Svůj nový urychlovač připravuje i Čína a mezinárodní experti se obávají scénáře, kdy by mohl být postaven rychleji než FCC.

Česká stopa v CERNu je silná – a výhodná

Účast českých vědců v CERN je jednou z klíčových součástí národního výzkumného ekosystému. Počet Čechů, kteří jsou zapojeni do výzkumu v této organizaci v součinnosti činí 219 lidí, z toho přibližně třetinu tvoří studenti. Tito výzkumníci se zapojují do řady projektů, z nichž nepochybně nejvýznamnější je ATLAS (detektor částic) a ALICE (detektor srážek těžkých iontů). Aktuální model financování předpokládá růst členských příspěvků o 1,5 % ročně v letech 2029 až 2036. V tomto období by se tak český příspěvek měl vyšplhat na téměř půl miliardy korun.

Podíl na příspěvcích je však pro Českou republiku návratný. V současnosti se Česko na rozpočtu organizace podílí 1,2 %. Podíl českých autorů na publikacích z experimentů ale činí zhruba 2 %, podíl českých vědců v CERN dosahuje 1,8 %. Vědci z ČR se podílí na definici zdejšího výzkumu a vývoji detektorové techniky. Tuzemské firmy pro tyto účely dodávají detektorovou techniku a technologicky pokročilé komponenty, vakuovou techniku a elektroniku.

O CERN

CERN byl založen 29. září 1954. Od té doby hraje organizace ve výzkumu subatomárních částic a složení hmoty přední světovou roli. Česká republika, respektive ČSFR, se stala členem organizace v roce 1993. Organizace v současnosti sdružuje 24 členských států. Roční rozpočet organizace je v přepočtu 32 miliard korun.