Studená sprcha z Bruselu. Fialova vláda loni hospodařila s větším deficitem než Babiš za covidu, opravil Eurostat vládní čísla

Fialova vláda loni hospodařila s větším schodkem než ta Babišova v roce 2020, tedy v prvním roce covidové pandemie. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad na základě konzultace s Eurostatem v rámci takzvané notifikace.

Během druhého notifikačního ověřovacího cyklu Eurostat opravil původní čísla a stvrdil zhoršení výsledku hospodaření českých veřejných rozpočtů v loňském roce o dalších 19,7 miliardy korun. Statistický úřad Evropské unie tím fakticky znatelně zhoršil výsledek loňského hospodaření vlády. Deficit vlády, resp. ústředních vládních institucí, tak loni činil takřka 347 miliard korun (viz tabulka ČSÚ níže), zatímco dosud – na základě první, jarní notifikace Eurostatu – ČSÚ uváděl cifru necelých 334 miliard. I ta však byla výrazně vyšší než deficit státního rozpočtu za loňský rok, který podle vlády činil necelých 289 miliard korun.

Eurostat tedy vládní čísla opravil tak výrazně – což je vskutku nebývalé –, že deficit vlády je nyní o přibližně 58 miliard vyšší než údaj, který coby loňský deficit vládního hospodaření, tedy deficit státního rozpočtu, zveřejnila začátkem letošního roku sama vláda.

Aby toho nebylo málo, schodek 347 miliard je druhý nejvyšší v historii, a dokonce překonává deficit Babišovy vlády z prvního roku covidu, který dle téže časové řady ČSÚ, resp. Eurostatu činí necelých 345 miliard korun.

Strany současné vládní koalice přitom v parlamentních volbách před třemi lety uspěly právě i díky slibu, že dají veřejné finance do pořádku. Zatímco Babišův kabinet roku 2020 čelil nejhlubšímu propadu ekonomiky v celé historii novodobé ČR, o 5,3 procenta, loni ekonomika poklesla jen o 0,1 procenta, tedy v podstatě stagnovala. Přesto tedy byl vládní deficit loni vyšší než před čtyřmi lety v době covidu.

Na druhou stranu je pravda, že od roku 2020 kvůli mimořádně vysoké inflaci zejména let 2022 a 2023 výrazně narostla cenová hladina v Česku, což podněcuje i růst nominální výše deficitu, která se v poměru k nominálnímu HDP drží nyní na již poměrně stabilizované a elementárně akceptovatelné úrovni.

Proč statistika Eurostatu vykazuje o bezmála 60 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023?

Rozdíl je kromě metodických odlišností, které však existovaly i v době minulých vlád, včetně té Babišovy, dán dvěma klíčovými důvody, které se vlastně dosti specificky vážou ke způsobu hospodaření výhradně současné vlády.

Zaprvé, Eurostat letos v dubnu ministerstvu financí odmítl jako příjem uznat zhruba 29 miliard korun z dividendy ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 miliard korun.

Zadruhé, Eurostat do deficitu započítal i hospodaření mimorozpočtových, avšak stále i tak státních fondů, včetně části deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu zhruba 20 miliard korun. Tento dluh ministerstvo vyvedlo mimo rozpočet, za což jej kritizuje i Národní rozpočtová rada. Podle ní dokonce nelze loňský ministerstvem deklarovaný výsledek rozpočtu kvůli tomuto vyvedení – tedy výraznému optickému snížení jeho schodku – srovnávat s těmi z let před rokem 2023.

 Zdroj: ČSÚ

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank

Podívejte se také:
ČSÚ: Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí - 2023 (Druhé notifikace, údaje zaslané Eurostatu)
MFČR: Schodek rozpočtu nižší než plán. Státní rozpočet hospodařil v roce 2023 s deficitem 288,5 mld. Kč oproti plánovaným 295 mld. Kč