Óda na práci z domova

Renomovaný ekonomický profesor na Stanfordu Nicolas Bloom shrnul pro IMF své poznatky ohledně přínosů práce z domova (což bylo jeho oblíbené téma už dlouho před covidem).


Jeho základní teze (data se ovšem týkají USA) jsou zajímavé, místy dokonce příjemně optimistické:

• Procento pracovních dní, kdy průměrný zaměstnanec pracuje z domova, vyskočilo po příchodu covidu nad 60 %, ale v posledním cca roce se ustálilo těsně pod 30 %.

• Průměrný zaměstnanec stráví cca 45 hodin týdně v kanceláři, ale dalších skoro 8 hodin dojížděním. Práce tři dny v týdnu z domova mu tak šetří pět hodin týdně. Dojíždění je přitom nejmíň oblíbená část dne, dokonce míň oblíbená než samotná práce.

• Práce z domova (PZD) navíc umožňuje mít zaměstnání dál od domova. Na trhu práce je spousta lidí, kteří váhají, jestli jít na pracovní trh (lidé pečující o děti nebo rodiče, lidé krátce před důchodem, lidé na venkově, zdravotně postižení atp.). Pokud možnost práce z domova aspoň část z nich postrčí ke vstupu, může to významně zvýšit pracovní sílu.

• Data potvrzují, že po pandemii je v USA pracujících s postižením o cca 2 miliony víc než před pandemií, přičemž většinou jde o práce s vysokým podílem PZD, která snižuje dojíždění a dává možnost uspořádat si pracovní prostředí dle svého. Podobný efekt nastal u žen s malými dětmi.

• Z pohledu personalistů PZD geograficky zvětšuje okruh lidí, kteří by mohli vykonávat danou pozici. Mezi potenciálními zaměstnanci tak roste konkurence.

• PZD může dokonce zvýšit porodnost, například v jihovýchodní Asii, kde je problém dlouhých pracovních dní a dlouhých časů dojíždění. Bloom nemá na mysli ani tak větší prostor rodičů pro početí, jako spíš jejich menší obavu, že se pak nebudou schopni o děti starat.

• Menší intenzita dojíždění snižuje emise z dopravy, což má příznivý dopad na zdravotní stav obyvatel.

• PZD může zvyšovat produktivitu i na straně kapitálu coby druhého vstupu do produkčního procesu. Pokud zaměstnanci díky PZD víc využívají svoje bydliště a tráví méně času v budovách svých zaměstnavatelů, pak lze větší část nerezidenčních budov využívat třeba v oblasti obchodu nebo bydlení.

• Díky PZD začínají jako místa pro bydlení přicházet v úvahu i lokality vzdálenější od velkých měst. V podstatě se tak postupně zvyšuje dostupnost bydlení. Pokles poptávky po budovách pro kanceláře nebo obchody v centrech měst může zvýšit obydlenost těchto center, a tím zvýšit jejich atraktivitu.

• Pokles cen bydlení v centrech může být příhodný zejména proto, že zpřístupní toto bydlení lidem pracujícím v oborech (policie, školství, zdravotnictví, sociální péče atp.), které jsou pro společnost zcela nezbytné, a přitom je v nich fyzická přítomnost zaměstnance nutná.

 • Díky menší poptávce po dopravě je zapotřebí méně dopravní infrastruktury. Nedávná data ukazují, že doprava se v ranní špičce pohybuje o 2-3 míle za hodinu rychleji.

• Výzkum naznačuje, že dopad částečné práce z domova (tj. hybridního modelu) na produktivitu je zhruba neutrální, tj. výhody a nevýhody se zhruba kompenzují.

• Produktivitu PZD samozřejmě zvyšuje i zájem inovátorů probuzený vyšším využíváním PZD po úderu covidu. Podíl patentových přihlášek v USA, které opakovaně zmiňují PZD, práci na dálku a podobně byl každoročně podobný do roku 2020, ale poté začal růst (může jít o lepší kamery, displeje a software a technologie jako například VR nebo hologram.

Bloom končí svůj text vzletně: „V mé kariéře ekonoma jsem nikdy neviděl změnu, která by byla tak všestranně přínosná.“

Michal Skořepa