Ranní okénko - Zasedání polské centrální banky a předzvěst kondice trhu práce v USA

V polovině pracovního týdne přichází mírné oddechnutí v jinak napínavém týdnu, jelikož většina dnešních dat by neměla přinést velká překvapení. V jedenáct hodin bude publikována aktuální míra nezaměstnanosti v eurozóně, která se nacházela předchozí měsíc na úrovni 6,4 % a měla by zůstat beze změny i v září. Počítá s tím naše i tržní prognóza. V koridoru 6,4-6,5 % se nezaměstnanost nachází již od dubna 2023 a historicky jde o nejnižší hodnoty, takže ani případná odchylka od prognózy by neměla přinášet zásadní zvrat.

Na očekávatelná data z eurozóny odpoledne naváže vyhlášení rozhodnutí z měnově-politického zasedání Polské národní banky, která by měla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni 5,75 %. Ačkoli polská centrální banka zahájila cyklus uvolňování měnové politiky relativně dříve než ostatní v regionu, na stávající úrovni se sazby nachází již od října 2023. Vzhledem ke stále zvýšené inflaci (4,9 % r/r v září), která dokonce v letošním roce opět zrychluje, zatím změnu politiky neočekává naše ani tržní prognóza. Zajímavější tak může být americký průzkum ADP ohledně zaměstnanosti v soukromém sektoru, který investoři očekávají jakožto předzvěst vládního reportu v pátek. Trh tentokrát očekává nárůst zaměstnanosti až o 120 tisíc pozic (vs +99 tis. v srpnu).

Včera pozitivně překvapila česká ekonomika, když ČSÚ finálně zvýšil odhad jejího růstu ve druhém kvartále z 0,3 % na 0,4 % k/k. Zvýšení růstu je dobrou zprávou zejména v kontextu jinak zhoršujícího se výhledu, kdy stále přetrvávají problémy v průmyslu, zhoršuje se sentiment spotřebitelů a oživení v zahraničí nabírá na zpoždění. Na přetrvávající výzvy přitom upozornil i následně vydaný index nákupních manažerů (PMI), který v souladu s očekáváním trhu potvrdil další zhoršení podmínek ve zpracovatelském průmyslu. Podnikatelé se potýkají se slabou poptávkou, která omezuje objem výroby, a nadále klesá počet nových zakázek ze zahraničí, ačkoli tentokrát byl pokles nejmenší od dubna 2022. Situace v Německu se však zatím nelepší, jeho kondice přitom bude pro české výrobce v následujících měsících klíčová.

Státní rozpočet po třech čtvrtinách roku zaznamenává deficit ve výši 181,7 mld. Kč, což představuje necelých 74 % původně schváleného salda na letošní rok. Vlivem rozsahu odhadovaných škod po povodních však vláda schválila navýšení salda o 30 mld. Kč v letošním a o 11 mld. Kč v příštím roce. Konsolidace veřejných financí tak zpomaluje, zadluženost státu vůči HDP to však výhledově příliš neovlivní.

Inflace v eurozóně včera přesně naplnila naše i tržní očekávání, když zmírnila své meziroční tempo z 2,2 % v srpnu na 1,8 % v září. Na její snížení měly tentokrát vliv zejména velké ekonomiky jako Německo, Španělsko a Francie, kde inflace dosáhla stejných nebo nižších hodnot. Pohledem na jednotlivé položky stále rostou nejvýrazněji ceny ve službách (+4 % r/r), naopak výrazně zlevnily ceny energií (-6 % r/r a -1,6 % m/m). V meziměsíčním vyjádření ceny dokonce o 0,1 % poklesly. Jádrová inflace zpomalila z 2,8 % na 2,7 % r/r. Pro ECB se tak pomalu otevírá možnost pokračovat v uvolňování měnové politiky bez zastavení, s čímž nyní počítají i finanční trhy.

Ze Spojených států dorazily statistiky nově otevřených pracovních míst, kterých podle průzkumu JOLTS v srpnu bylo přes 8 mil. (vs odhad 7,7 mil). Dobré zprávy z trhu práce vystřídalo vystřízlivění v průmyslu, když výsledek PMI pro zpracovatelský průmysl dle ISM těsně nedosáhl ani na odhad trhu (47,2 vs odhad 47,5) a skončil na stejné úrovni jako v srpnu. Téměř identicky dopadl i výsledek PMI dle S&P Global (47,3), což značí pokračující problémy amerického průmyslu. Zvýšení nových objednávek však v kombinaci s poklesem vstupních cen přináší naději na zlepšení.

Akciovým trhům se včera vůbec nedařilo, index S&P 500 odepsal 0,93 %, německý DAX ztratil 0,58 % a pražská burza klesla o 0,41 %. Koruna dále oslabovala a atakovala dokonce úroveň 25,30 EUR/CZK.

Závěrem ještě upozorníme na aktualizaci prognózy ceny zlata od kolegů z Vídně, kteří ve svém novém reportu elaborují nad faktory, které by měly v příštím roce podporovat další růst tohoto vzácného kovu. Zejména upozorňují na vliv hospodářského vývoje, monetární politiky, nákupů ze strany centrálních bank, geopolitická rizika a výhledově slabší dolar. Ke konci roku 2025 by tak zlato mohlo dosáhnout hodnoty 2,800 USD. Průměry na letošní a příští rok dáváme k dispozici v rámci přiložených tabulek.

Autor: Vít Mikušek, analytik
Editor: Martin Kron, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.