Vláda poskytne obcím peníze pro povodněmi postižené domácnosti (Stanjura) (30.9.2024)

„Peníze, tedy v průměru 40 tisíc korun na domácnost, pošleme jednotlivým obcím a jejich vedení si bude moci samo stanovit místní podmínky. Tedy například dát vyšší částku těm, kteří byli zasaženi více. Je to z našeho pohledu efektivní, protože z centrální úrovně ministerstev nejsme schopni tyto jednotlivé případy rozlišit, naopak to dokáží konkrétní radnice,“ vysvětlil ministr financí s tím, že jde o první a okamžitou pomoc domácnostem, ale také ocenění toho, jaké úsilí a energii, včetně finančních prostředků museli zasažené rodiny investovat do toho, aby svou tíživou situaci zvládly. Připomněl také, že současně probíhá rychlá pomoc také v sociální oblasti, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který byl na dnešním jednání rovněž přítomen, v minulých dnech oznámil, že formou mimořádné okamžité pomoci bylo občanům vyplaceno již zhruba 100 milionů korun.

„Komunikujeme také s pojišťovnami, které již podle svých slov vyplatily bezmála 700 milionů korun na zálohách a snaží se při řešení škodních událostí postupovat co nejrychleji,“ sdělil Zbyněk Stanjura a připomněl, že resort financí by měl do 20. října obdržet od krajů přesnější odhad škod. „Poté jednotlivé škody roztřídíme, ale do té doby nachystáme nástroje na jejich řešení a pak už určíme pouze alokace na likvidaci škod do jednotlivých podpůrných dotačních programů jednotlivých ministerstev,“ vysvětlil ministr financí.

Řešila se také rychlá pomoc pro podnikatele, zejména ty malé a střední, kteří byli povodněmi zasažení. Pracovní skupina se shodla, že Národní rozvojová banka spustí dva speciální programy. „Půjde zaprvé o záruku za poskytnuté úvěry. Zde budeme alokovat 500 milionů korun, tím pádem bude Národní rozvojová banka schopna zaručit úvěry až za 3,5 mld. korun. Dalším nástrojem budou zvýhodněné úvěry, kde uvažujeme o rozmezí 500 tisíc až 100 milionů korun, u kterých by podnikatelé mohli dosáhnout na výhodnější úroky oproti standardním, které nabízejí komerční banky,“ řekl Zbyněk Stanjura.

Poslední část jednání se pak věnovala škodám na majetku státu, kdy je z předběžných informací patrné, že nejvíce byly postiženy vodohospodářské stavby, ale stejně tak energetická a dopravní infrastruktura. „Řešení následků si vyžádá nemalé finanční prostředky. Jsem ale přesvědčen, že částka, kterou jsme alokovali v návrhu změn rozpočtu na letošní a příští rok, tedy dohromady 40 miliard korun, bude dostatečná,“ doplnil ministr financí Stanjura.