Inflace v eurozóně v září klesla pod 2 % (Týdenní zpráva z finančního trhu)

V eurozóně bude v úterý publikována předběžná zářijová inflace. Očekáváme, že meziroční růst spotřebitelských cen se hlavně s přispěním vývoje cen energií poprvé od poloviny roku 2021 dostal pod 2 %. To by mělo na finančních trzích posílit přesvědčení, že ECB znovu sníží úrokové sazby v říjnu. Ve Spojených státech budou zraky investorů upřeny na páteční data z trhu práce (NFP report) za září. Před listopadovým zasedáním Fedu sice budou zveřejněny také údaje za říjen, i tak ale výsledek NFP reportu v tomto týdnu může v případě výrazného odchýlení od konsenzu (146 tis.) převážit misky vah na finančních trzích buď k očekávání snížení sazeb o 25 bb nebo druhému „cutu“ o 50 bb v řadě.

V USA budou v centru pozornosti data z trhu práce

V zámoří bude klíčovou událostí týdne páteční zveřejnění počtu nově vytvořených pracovních míst v září. Data z trhu práce ve Spojených státech v posledních týdnech a měsících silně rezonují, když se zdá, že i z pohledu Fedu je vývoj reálné ekonomiky větším rizikem než inflace. Zářijový údaj o růstu zaměstnanosti by měl podle našeho odhadu zaznamenat určité zlepšení oproti 142 tis. novým pracovním místům za srpen, když očekáváme, že jich přibylo 150 tis. Pokud by se náš předpoklad naplnil, nebyl by to sice vyloženě slabý výsledek, na jednoznačný příklon trhů ke snížení sazeb o 25 nebo 50 bb pro listopadové zasedání by to ale pravděpodobně nestačilo, jelikož tržní konsenzus (146 tis.) je velmi blízko našemu odhadu.

Inflace v eurozóně se v září pravděpodobně po třech letech dostala pod 2 %. Meziroční inflace podle nás poklesla o 0,4 pb na 1,8 % y/y. Již zveřejněné údaje z Francie (1,5 % y/y) a Španělska (1,7 % y/y) nicméně vychylují riziko k ještě výraznějšímu poklesu na 1,7 % y/y. Snížení celkové inflace by mělo odrážet hlavně vývoj v oddíle cen energií, kde se do meziroční dynamiky promítá jak vysoká srovnávací základna loňského roku, tak zářijový meziměsíční pokles cen pohonných hmot o 3,3 %. Lehké zpomalení z 2,8 % y/y na 2,7 % y/y očekáváme i v případě jádrové inflace. To by mělo souviset se snížením růstu cen služeb z 4,1 % na rovná 4 % y/y. Vliv by zde mělo mít odeznění vlivu olympijských her v Paříži na ceny ubytování a dopravy, stejně jako vysoká srovnávací základna loňského roku u cen letenek v Itálii. Příznivé efekty základny by meziroční inflaci měly udržet pod 2 % i v říjnu. V souvislosti s jejich odezněním by se však mohl meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně ještě do konce letošního roku vrátit zpět nad 2 %. Aktuální výhled cen ropy by následně mohl v příštím roce inflaci stlačit opět pod cíl ECB.

Růst tuzemské ekonomiky v Q2 24 by měl být potvrzen na 0,3 % q/q a 0,6 % y/y. Z pohledu výdajové strany byl mezičtvrtletní růst HDP tažen především domácí poptávkou. Zvýšily se jak fixní investice (příspěvek +0,5 pb), tak i spotřeba vlády a domácností (příspěvek +0,3 pb, resp. +0,1 pb). Reálná spotřeba domácností ovšem v Q2 vzrostla pouze o 0,2 % q/q, a její dynamika tak výrazně zpomalila z 0,8 % dosažených v Q1. Oproti předpandemickému období byla spotřeba domácností stále o 5,2 % nižší a zůstává tak hlavním důvodem jen velmi mírného oživení ekonomiky. Podrobněji jsme již dříve zveřejněnou strukturu růstu HDP ve druhém čtení popisovali zde: https://bit.ly/GDP_2Q24_CZ. Finální čtení kromě případného zpřesnění již zveřejněných dat nově nabídne informaci o tom, jak se ve druhém čtvrtletí vyvíjela míra zisku nebo úspor.

Trhy zvyšují sázky na říjnové snížení sazeb ECB

Bez překvapení nebo zásadních nových informací proběhlo středeční zasedání ČNB. Tuzemská centrální banka na něm podle očekávání snížila repo sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 %. Jakýkoliv náznak budoucích kroků guvernér Michl odmítl komentovat, když opět pouze zdůraznil závislost na nových datech. Podle nás bude celkový stav ekonomiky v kombinaci s inflací setrvávající uvnitř tolerančního pásma inflačního cíle i ve zbytku roku tlačit na další snížení úrokových sazeb. Ještě letos by se tak repo sazba měla dostat pod 4 %. Vzhledem k očekávaným závěrům a komunikaci byla reakce trhů minimální. Podrobněji jsme zasedání ČNB komentovali zde: https://bit.ly/CNB_Sep24_CZ.

Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v září podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ mírně zlepšila u podnikatelů i spotřebitelů. Spotřebitelský sentiment však stále zůstává pod svým dlouhodobým průměrem, což indikuje, že oživení domácí poptávky bude pouze pozvolné. Dílčí zlepšení nelze vzhledem k vývoji zahraničních sentiment indikátorů (IFO index opět v září zaostal za očekáváními, německý průmyslový PMI spadl na roční minimum) z našeho pohledu přeceňovat ani u průmyslu.

Vláda ve středu schválila novelu zákona o státním rozpočtu na letošní rok a návrh rozpočtu na rok 2025. V souvislosti s dodatečnými výdaji na likvidaci povodňových škod byl letošní deficit navýšen o 30 mld. na 282 mld. CZK a v příštím roce oproti původnímu návrhu o 11 mld. na 241 mld. CZK. Skutečný schodek by ale podle MF mohl být nakonec mírnější, když zatím nebyly povodňové škody vyčísleny a úpravy rozpočtů pracují s horní hranicí odhadů.

V minulém týdnu zveřejněné indikátory sentimentu z eurozóny zlepšení nepřinesly. V Německu v září meziměsíčně poklesly a zaostaly za odhady jak PMI ve zpracovatelském průmyslu, tak Ifo index. V pátek publikovaný souhrnný indikátor ekonomického sentimentu od Evropské komise (ESI) pak ukázal rovněž na mírné zhoršení, a nadále tak setrval pod svým dlouhodobým průměrem. Celkově sentiment indikátory zatím nenaznačují, že by se ekonomika eurozóny měla ve třetím čtvrtletí vymanit z růstového útlumu.

Inflace ve Španělsku i Francii v září poklesla pod 2 %. Harmonizovaná inflace ve Francii poklesla na 1,5 % y/y (oček. 1,9 % y/y), ve Španělsku na 1,7 % (oček. 1,9 % y/y). Vzhledem k tomu, že v obou případech bylo zpomalení inflace ještě výraznější, než očekávaly finanční trhy, došlo v závěru týdne k poklesu eurových tržních úrokových sazeb a navýšení sázek na další snížení úrokových sazeb ze strany ECB na říjnovém měnověpolitickém zasedání. Trhy aktuálně zaceňují zhruba 80% pravděpodobnost poklesu sazeb ECB v říjnu o čtvrt procentního bodu.

Nová data z americké ekonomiky byla smíšená. Spotřebitelská důvěra v září výrazně zklamala, když propadla ze srpnových 105,6 na 98,7 bodů, což patrně souviselo s obavami o zhoršování situace na americkém trhu práce. Propouštění nicméně zůstává umírněné, když týdenní počet nových žádostí poklesl na 218 tis. a klesající trend je od lokálního maxima v letních měsících patrný již několik týdnů. V pátek zveřejněné deflátory osobní spotřeby za srpen ukázaly mírnější než očekávaný růst jádrových cen, když jádrový deflátor vzrostl o 0,1 %, zatímco se očekávalo 0,2 % m/m. Zklamal rovněž srpnový růst osobních příjmů a výdajů. Dolar týden uzavřel na 1,115 USD/EUR, což znamená, že mezitýdenně zůstal beze změny.

Měny středoevropského regionu v minulém týdnu k euru oslabily. Přestože index měn rozvíjejících se trhů (JPM-EM) mezitýdenně posílil o 0,3 %, pravděpodobně s přispěním oznámeného stimulačního balíčku ze strany čínské vlády, středoevropské měny z pozitivního sentimentu vytěžit nedokázaly. Relativně nejlépe si vedl polský zlotý, který týden zakončil na 4,274 PLN/EUR (oslabení o 0,1 %), následovaný českou korunou (25,13 CZK/EUR, oslabení o 0,3 %) a maďarským forintem (397,0 HUF/EUR, oslabení o 1 %).