Zářijové zasedání ČNB nepřekvapilo (Tématické reporty)

ČNB na dnešním zasedání podle očekávání rozhodla stejně jako v srpnu o snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Základní repo sazba tak bude od zítřka činit 4,25 %. V prohlášení bankovní rada naznačuje zachování opatrného postupu i do budoucna, když nadále zmiňuje možnost zastavení procesu snižování úrokových sazeb v případě naplnění proinflačních rizik. Podle nás bude stav ekonomiky v kombinaci s inflací setrvávající v tolerančním pásmu cíle tlačit na další pokles úrokových sazeb. Na zbývajících dvou letošních zasedáních proto čekáme dvojí snížení repo sazby o 25 bb. Ta by tak na konci roku měla poklesnout na 3,75 %. Terminální úroveň repo sazby ponecháváme na 3,5 % a její dosažení pak předpokládáme v Q1 25, avšak s rizikem vychýleným směrem dolů.

ČNB na dnešním zasedání rozhodla stejně jako v srpnu o snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Základní repo sazba tak bude nově činit 4,25 %. Rozhodnutí podpořilo šest členů bankovní rady, zatímco jeden hlasoval pro snížení sazeb o 50 bb. Čtvrtbodový „cut“ byl v souladu s naší prognózou a v podstatě jednohlasným analytickým konsenzem. Plně zaceněn měl i vzhledem k předchozím vyjádřením členů bankovní rady dnešní krok také finanční trh. Koruna proto na zveřejnění rozhodnutí reagovala minimálně, stejně jako korunové tržní úrokové sazby. Naproti tomu srpnová prognóza ČNB již s dalším snižováním úrokových sazeb do konce letošního roku nepočítala, když s ní byla konzistentní dvoutýdenní repo sazba ve Q4 24 v průměru na 4,5 %.

Ke snížení úrokových sazeb přispěly nové informace dostupné od zveřejnění srpnové prognózy centrální banky, které vyzněly protiinflačně. Z domácích dat byl viditelně nižší mzdový růst ve Q2 24, a to zejména v tržních odvětvích, která jsou z pohledu ČNB klíčová. Silnější, než centrální banka očekávala, je aktuálně i kurz koruny. Lehce slabší byl oproti prognóze ČNB mezičtvrtletní růst ekonomiky ve Q2 24. Ve směru nižších sazeb vyzněly i nové údaje ze zahraničí. V eurozóně v poslední době zklamávají jak „tvrdá“ data, tak předstihové indikátory, s čímž jde ruku v ruce zvyšování sázek finančních trhů na rychlejší uvolňování měnové politiky ECB. Bilanci rizik v opačném směru částečně vyvažovala inflace, která v červenci i srpnu překvapila centrální banku lehce směrem nahoru, a to i ve své jádrové složce. Lehce proinflačně by pak mohlo působit i vládou schválené navýšení schodku státního rozpočtu v letošním a příštím roce.

Celkový stav ekonomiky i setrvání inflace uvnitř tolerančního pásma 2% cíle podle nás bude vyvolávat tlak na další pokles úrokových sazeb. Na zbylých dvou zasedáních v tomto roce očekáváme snížení úrokových sazeb opět o 25 bb. Základní repo sazba by tak na konci roku měla podle nás dosáhnout 3,75 %. Výsledkem přísného nastavení měnové politiky podle naší prognózy bude pouze pozvolné oživení ekonomiky a pokles inflace v příštím roce pod 2 %. Odhad terminální výše repo sazby v současném cyklu měnové politiky prozatím ponecháváme na 3,5 % a její dosažení předpokládáme v únoru příštího roku. Vlivem dosavadních slabých dat jsou ale rizika vychýlena ve směru nižší terminální úrovně.