ECB na čtvrtečním zasedání sníží sazby o 25 bb (Tématické reporty)

Většina guvernérů ECB je za jedno v tom, že úrokové sazby je již třeba začít snižovat. Čtvrteční redukce úrokových sazeb o dvacet pět bazických bodů se tak zdá být víceméně jasným výsledkem. Další krok ve stejném rozsahu bude pravděpodobně následovat v září, neboť inflace v tomto období spadne pod dvě procenta, i když podle nás pouze dočasně. Následně náš základní scénář počítá se snižováním úrokových sazeb o 25 bb každé další čtvrtletí, a to až do doby, než klíčová sazba dosáhne své neutrální úrovně, tedy námi odhadovaných 2,5 %. Těch by depozitní sazba měla dosáhnout ve druhé polovině příštího roku. Existuje zde ale nemalé riziko, že si ECB bude muset po zářijovém „cutu“ dát s uvolňováním měnových podmínek pauzu. Důvodem jsou stále rychle rostoucí mzdové náklady v kombinaci s pokulhávajícím růstem produktivity práce.

Většina členů Rady guvernérů se již delší období vyjadřuje ve smyslu, že v červnu sáhnou k prvnímu snížení úrokových sazeb, a to i přesto, že zveřejňovaná data takovýto krok jednoznačně nepodporují. Jádrová inflace v květnu překvapila ve směru nahoru, když zrychlila z dubnových 2,7 % na 2,9 % y/y. Problematický je především vývoj cen ve službách, kde inflace dosáhla nejrychlejšího tempa za posledních sedm měsíců (4,1 % y/y). Přestože celková inflace se v podzimních měsících dostane až pod dvě procenta, její jádrová složka se bude po zbytek roku zřejmě pohybovat kolem úrovně 2,7 % y/y. Příčinou jsou stále poměrně rychle rostoucí jednotkové mzdové náklady, když pro letošní rok náš odhad počítá s 3,6 % y/y po loňských 6,1 % y/y. Růst mezd za Q1 bude zveřejněn až 7. června, a i ten může překvapit ve směru nahoru. Příliš dobře nedopadl ani průzkum ECB ohledně výsledků mzdových vyjednávání, když za Q1 ukázal nárůst z 4,5 % v Q4 na 4,7 % a evropskou centrální bankou očekávané zpomalení mzdových tlaků nepřinesl. ECB nicméně argumentovala tím, že byl výsledek zkreslen mimořádnými odměnami v Q1. To je sice pravda, i tak zde ale vidíme riziko, že mzdové tlaky zůstanou i v nadcházejících čtvrtletích robustní.

V rámci čtvrtečního zasedání bude ECB publikovat i svoji novou prognózu. Ta zřejmě výrazných změn nedozná. HDP za Q1 dopadl lépe, než se čekalo, což se může odrazit v mírné revizi odhadu pro letošní rok ve směru nahoru. Před zveřejněním mezd za Q1 ECB nebude zřejmě výrazně měnit ani prognózu pro jednotkové mzdové náklady či jádrovou inflaci. Oboje však představuje pro další kroky ECB výraznou nejistotu. Je tedy možné, že si ECB po červnovém a zářijovém snížení úrokových sazeb bude muset dát pauzu. To je i očekávání finančních trhů, které do konce roku zaceňují dvojí snížení sazeb. Náš odhad počítá s trojím s tím, že neutrální úrovně dosáhne depozitní sazba ve druhé polovině příštího roku. Kam až budou úrokové sazby padat, to bude jedna z klíčových otázek (kromě optimální výše bilanční sumy), se kterými se ECB bude muset vypořádat. Trhy neutrální sazbu vidí ještě o něco výše než my, a to na 3 %.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám