Tři úseky moravské části sítě rychlých spojení se hodí pro financování metodou PPP

Vláda projednala výstupy studie proveditelnosti k projektu Rychlých spojení Morava, která doporučuje využít budování metodou spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP) tří částí sítě kolejí pro rychlé vlaky na střední, jižní a severní Moravě. Na řadě je výběr transakčního poradce.

„Pro financování nových rychlých tratí nutně potřebujeme zapojit více zdrojů. Vyzkoušeli jsme si to již na dálnicích v případě jihočeské D4 a chystáme se i na železnice. Právě při budování moravské části projektu se hodí využít financování a budování soukromými firmami. Jde o celkem 205 km rychlých tratí s investičními náklady 179 mld. Kč,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Předpoklad, že forma PPP oproti klasickému postupu přinese státu požadovanou úsporu, by se měl naplnit konkrétně u těchto úseků:
• VRT Moravská brána v délce 91 km s investičními náklady 96 mld. Kč.
• Dále pak VRT Jižní Morava v délce 39 km a investičními náklady 23 mld. Kč
• Třetím projektem je RS Střední Morava v délce 75 km a investičními nálady 60 mld. Kč
Projekt VRT Moravská Brána je novostavba vysokorychlostní trati mezi Brodkem u Přerova a stanicí Ostrava-Svinov je základní částí rychlého spojení mezi Brnem a Ostravou. Významně zkrátí čas, který strávíme na cestě vlakem mezi střední a severní Moravou. Například z Olomouce do Ostravy se bude možné dostat za 30 minut, oproti dnešním cca 50.

Projekt VRT Jižní Morava je součástí mezinárodního spojení České republiky s Rakouskem a Slovenskem, mezi Brnem a státní hranicí u Břeclavi. Významně zkrátí čas, který strávíme na cestě vlakem mezi střední a severní Moravou. Například z Brna do Vídně či Bratislavy se bude možné dostat za jednu hodinu, oproti dnešní cca hodině a půl.

Projekt rychlých spojení (RS) Střední Morava mj. výrazně zkrátí cestovní doby na trasách Brno – Ostrava, Brno-Olomouc a Brno-Zlín, na rameni Brno-Přerov až na cca 30 min., oproti dnešní cca hodině a čtvrt.

Projednávaná studie měla za cíl najít takové řešení, které bude po technické a právní stránce proveditelné a státu přinese tzv. hodnotu za peníze. (Hodnota za peníze představuje hypotetickou finanční úsporu, kterou přinese forma PPP oproti realizace tradiční formou série oddělených veřejných zakázek.)

Soukromý partner (koncesionář) bude mít ve všech třech projektech za úkol provést výstavbu, pro výstavbu si zajistit potřebné financování a uvedené úseky dlouhodobě udržovat ve smluvně stanovené kvalitě. Stát bude koncesionáři platit až od doby uvedení do provozu a platby budou probíhat na základě dostupnosti.

Jednotlivé projekty mají být realizované odděleně na základě samostatných výběrových řízení, a to postupně v čase s dostatečnými odstupy s ohledem na jejich majetkoprávní připravenost, na realizaci ostatních (PPP) projektů dopravní infrastruktury v ČR, na makroekonomickou situaci a s ohledem na další související faktory.

Projekt Rychlých spojení jako celek je součástí vládního plánu rozvoje klíčové páteřní dopravní infrastruktury v České republice a je to strategický projekt i pro napojené kraje. Může pomoci v rozvoji hospodářské prosperity a sociální soudržnosti krajů, přispěje ke zlepšení dopravní dostupnosti, tedy propojení na regionální, celostátní i nadnárodní úrovni. Nabídne též výrazné zvýšení přepravní kapacity osobní železniční dopravy až o 60 tisíc cestujících denně na nejvytíženějších úsecích či uvolnění kapacity pro nákladní dopravu, kde umožní nárůst až o 40% volných tras.

Po souhlasu vlády se zvoleným postupem bude dalším krokem příprava výběru transakčního poradce a příprava zadávacího řízení na soukromého partnera.

Předpoklad, že forma PPP oproti klasickému postupu přinese státu požadovanou úsporu, by se měl naplnit konkrétně u těchto úseků:
• VRT Moravská brána v délce 91 km s investičními náklady 96 mld. Kč.
• Dále pak VRT Jižní Morava v délce 39 km a investičními náklady 23 mld. Kč
• Třetím projektem je RS Střední Morava v délce 75 km a investičními nálady 60 mld. Kč
Projekt VRT Moravská Brána je novostavba vysokorychlostní trati mezi Brodkem u Přerova a stanicí Ostrava-Svinov je základní částí rychlého spojení mezi Brnem a Ostravou. Významně zkrátí čas, který strávíme na cestě vlakem mezi střední a severní Moravou. Například z Olomouce do Ostravy se bude možné dostat za 30 minut, oproti dnešním cca 50.

Projekt VRT Jižní Morava je součástí mezinárodního spojení České republiky s Rakouskem a Slovenskem, mezi Brnem a státní hranicí u Břeclavi. Významně zkrátí čas, který strávíme na cestě vlakem mezi střední a severní Moravou. Například z Brna do Vídně či Bratislavy se bude možné dostat za jednu hodinu, oproti dnešní cca hodině a půl.

Projekt rychlých spojení (RS) Střední Morava mj. výrazně zkrátí cestovní doby na trasách Brno – Ostrava, Brno-Olomouc a Brno-Zlín, na rameni Brno-Přerov až na cca 30 min., oproti dnešní cca hodině a čtvrt.

Projednávaná studie měla za cíl najít takové řešení, které bude po technické a právní stránce proveditelné a státu přinese tzv. hodnotu za peníze. (Hodnota za peníze představuje hypotetickou finanční úsporu, kterou přinese forma PPP oproti realizace tradiční formou série oddělených veřejných zakázek.)

Soukromý partner (koncesionář) bude mít ve všech třech projektech za úkol provést výstavbu, pro výstavbu si zajistit potřebné financování a uvedené úseky dlouhodobě udržovat ve smluvně stanovené kvalitě. Stát bude koncesionáři platit až od doby uvedení do provozu a platby budou probíhat na základě dostupnosti.

Jednotlivé projekty mají být realizované odděleně na základě samostatných výběrových řízení, a to postupně v čase s dostatečnými odstupy s ohledem na jejich majetkoprávní připravenost, na realizaci ostatních (PPP) projektů dopravní infrastruktury v ČR, na makroekonomickou situaci a s ohledem na další související faktory.

Projekt Rychlých spojení jako celek je součástí vládního plánu rozvoje klíčové páteřní dopravní infrastruktury v České republice a je to strategický projekt i pro napojené kraje. Může pomoci v rozvoji hospodářské prosperity a sociální soudržnosti krajů, přispěje ke zlepšení dopravní dostupnosti, tedy propojení na regionální, celostátní i nadnárodní úrovni. Nabídne též výrazné zvýšení přepravní kapacity osobní železniční dopravy až o 60 tisíc cestujících denně na nejvytíženějších úsecích či uvolnění kapacity pro nákladní dopravu, kde umožní nárůst až o 40% volných tras.

Po souhlasu vlády se zvoleným postupem bude dalším krokem příprava výběru transakčního poradce a příprava zadávacího řízení na soukromého partnera.