Dopravní drony i aerotaxi. V Číně roste byznys ve vzdušném prostoru

V Číně se rychle rozvíjí doprava a logistika ve vzdušném prostoru do jednoho kilometru nad zemí. Sektor přezdívaný ekonomika nízkých letových hladin se stává jedním z tahounů hospodářského růstu a jeho objem by měl do dvou let dosáhnout jednoho bilionu jüanů (140 mld. USD).

Dron s dodávkou jídla v ulicích Šen-čenu. Foto: Shutterstock

Ekonomika nízkých letových hladin bude podle čínské vlády jedním z klíčových odvětví, které budou hrát zásadní roli v rozvoji země. Pro tento sektor vydalo všech 31 provincií a samosprávných regionů související podpůrné politiky, přičemž mnohé z nich jej rovnou povýšily mezi svá budoucí přední průmyslová odvětví.

Hlavními centry čínské ekonomiky v tomto sektoru jsou provincie Kuang-tung a samosprávné město Šanghaj. V roce 2022 produkce dronů v Šen-čenu v provincii Kuang-tung dosáhla téměř 75 miliard jüanů (10,5 miliardy USD), což představuje 70 % globálního tržního podílu v segmentu spotřebitelských dronů. Šen-čen byl rovněž v roce 2023 prvním čínským městem, jež zavedlo legislativu specificky zaměřenou na ekonomiku nízkých letových hladin.

Doručovací služby budují logistiku

Tento ekonomický sektor však není jen „hudbou vzdálené budoucnosti“. V praxi jsou již v provozu letecká taxi v Šanghaji a Šen-čenu. Zatímco zde se stále jedná o člověkem řízenou helikoptéru, firma AutoFlight letos v únoru uskutečnila úspěšný veřejný let plně autonomního eVTOL (elektrické vertikálně vzletové a přistávací letadlo) mezi městy Šen-čen a Ču-chaj přes ústí Perlové řeky zkracující cestu z 3 hodin na pouhých 20 minut. Doručovací firma Meituan již provozuje 30 dronových linek v několika čínských velkoměstech s jednou linkou dokonce obsluhující turisticky oblíbený úsek Velké čínské zdi. Drony na těchto linkách létají v režimu autopilot. Kromě výše zmíněných pracují i další velké společnosti jako JD.com, SF Express, ZT Express, Cainiao a Čínská pošta na vývoji nových logistických dronů a budují leteckou logistickou síť.

Zaměřeno na autonomní letadla

Čína je vybavena širokým výrobním řetězcem, který zahrnuje výzkum a vývoj, výrobu komponentů, jako jsou čipy a baterie, a navrhování a výrobu samotných eVTOL. V únoru 2024 v čínské ekonomice nízkých letových hladin působilo více než 57 tisíc společností, přičemž téměř 21 tisíc z nich bylo založeno v posledních pěti letech. Aplikace se rozšiřuje do dalších oblastí, jako je například zemědělství.

Objem čínské ekonomiky nízkých letových hladin dosáhl v loňském roce 506 miliard jüanů (70,9 miliardy USD) a meziročně vzrostl o téměř 34 %. Vzhledem k rostoucí frekvenci letů v malých výškách a dopadu investic do infrastruktury se očekává, že rozsah tohoto sektoru přesáhne do roku 2026 jeden bilion jüanů (140 miliard USD), v roce 2030 by pak měl dosáhnout hodnoty 2 bilionů jüanů.

Hlavní překážkou je přísná regulace

Navzdory obrovskému potenciálu čelí sektor přísným regulacím čínského vzdušného prostoru, což zůstává hlavní překážkou jejího dalšího rozvoje. Nedávné regulační změny, jako je klasifikace vzdušného prostoru třídy G a W do 300 metrů jako nekontrolovaného, výrazně zjednodušují schvalovací procesy pro lety v malých výškách. Nejnovější prozatímní nařízení o řízení letů bezpilotních leteckých prostředků, které vstoupilo v platnost tento rok, pak upravuje registraci a identifikaci i těch nejmenších dronů. V červenci 2023 Čína oznámila kontrolu vývozu dronů a vybavení pro bezpilotní letadla s cílem posílit národní bezpečnost a zájmy. Postupný vývoj legislativy pomáhá otevřít nové příležitosti pro další rozvoj tohoto sektoru.

Čína, která je globálním lídrem v oblasti dronů, upevňuje své postavení a vytváří nové možnosti pro podniky a investory, kteří chtějí vstoupit do tohoto rychle rostoucího odvětví. Termín „Low-altitude Economy“ se v Číně začal výrazně skloňovat teprve letos, v současnosti tak zahraniční firmy trh zatím spíše prozkoumávají. Mezi velké firmy, plně vlastněné zahraniční entitou, zaměřující se na eVTOL na čínském trhu pak jsou například Lilium (Shenzhen) Aviation, založená v dubnu tohoto roku německou společností Lilium, či Airbus Helicopters (Hengqin) založená v letos srpnu.

Vstup do sektoru zatím není omezen dodatečnými pravidly, podmínky tak jsou stejné jako u ostatních odvětví. Vzhledem k tomu, o jak mladé odvětví se jedná, zatím v Číně neexistuje web informující o možnostech v podobě veřejných zakázkách, je však nutno dodat, že v Číně jsou obecně veřejné zakázky publikovány poměrně netransparentně.

Adam Kupka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Pekingu

Filip Kožíšek, stážista, Velvyslanectví ČR v Pekingu