Kapacita státu

Business správně volá do deregulaci, snížení byrokracie. Rozpočtová odpovědnost vyžaduje snížení výdajů a tím i nákladů na provoz státu. Často proto zaznívá heslo "Propusťte úředníky!".

Paradoxní je, že jednoduché propuštění úředníků by nejvíce negativně zasáhlo business a lidi. Kdo by vyřizoval jejich žádosti, schvaloval, povoloval? Ano, nestačí jen propustit úředníky. Musí se změnit agendy, zákony, procesy, systémy, úroveň digitalizace...

A aby se to povedlo, tak musíme mít paradoxně výrazně vyšší kapacitu státu, tedy schopnost a kompetence státu tyto změny provést. Je to dobře vidět na stavebním řízení. Ještě lépe je to vidět na systémech a zdigitalizovaných agendách na ostatních ministerstvech, které jsme neviděli, protože neexistují. Z jednoduchého důvodu: nemají kapacitu reformy a digitalizaci provést (nemluvě o politické odvaze a vizi, ale to není na úřednících).

Pěkně to popisuje Tyler Cowen: "Základní paradox je tento. Vládní regulace jsou zakotveny v rozsáhlém, těžkopádném a složitém souboru institucí. Jejich odstranění nebo výrazné omezení by vyžadovalo velkou kapacitu státu - tedy státní kompetence. Deregulátoři jsou však vůči větší státní kapacitě nedůvěřiví, protože s sebou nese potenciál pro další státní regulační opatření. Představte si to takto: Kdyby někdo řekl libertariánsky orientovanému odborníkovi na efektivitu státní správy, že k tomu, aby se stát omezil, musí nejprve získat více pravomocí, pravděpodobně by s křikem utekl."

Bez větší kapacity státu je vize efektivního státu jen snem.