Bude kvůli povodňovým škodám třeba navýšit schodek státního rozpočtu? Zatím se tak naštěstí nezdá

Mohou mít nyní hrozící povodně zásadní dopad na českou ekonomiku a třeba i státní rozpočet? To je zatím, samozřejmě, předčasná otázka. Jednak je třeba doufat v co nejmenší škody, jednak je těžko odhadovat dopady děje, jehož celkovou intenzitu a rozsah působení ještě ani plně neznáme.

Nicméně některé opatrné úvahy lze uskutečnit už nyní, a to díky historické zkušenosti. Tak například katastrofální povodně, které roku 2002 zasáhly Čechy, zásadnější makroekonomické dopady neměly. „Makroekonomické dopady [srpnových záplav], včetně fiskálních, nebudou zřejmě zásadního charakteru,” uvádí Česká národní banka ve zprávě z října 2002 ke zhodnocení vlivu záplav (zde).

Zpráva ČNB i tak počítala s tím, že dojde k určitému oslabení průmyslové produkce ve třetím čtvrtletí 2002. V zemědělství dopad podle ní neměl být příliš významný, neboť povodně tehdy zasáhly méně významné zemědělské oblasti v pokročilém stádiu sklizně (což je i případ letoška). Centrální bankéři počítali ovšem s přechodným snížením výkonnosti sektoru služeb, zejména v dopravě, spojích, maloobchodu a cestovním ruchu. Naopak čekali již ve druhé polovině roku 2002 pozitivní impuls pro činnosti spjaté s opravami majetku poškozeného záplavami a pro stavebnictví.

Celkově zpráva počítala se zpomalením růstu HDP v rozsahu 0,2 až 0,3 procentního bodu v roce 2002. Pro rok 2003 ovšem předpokládala naopak dodatečný pozitivní impuls z povodní, zhruba v rozsahu zmíněného poklesu roku 2002. Už střednědobě tak ekonomika prakticky „zůstala na svém“.

Přitom v roce 2002 způsobily povodně v Čechách škodu 73 miliard, což odpovídá 2,7 procenta tehdejšího HDP. Pro srovnání, o pět let dříve při povodních na Moravě pak škoda představovala 63 miliard, tedy 3,2 procenta tehdejšího HDP.

Pokud by hrozící letošní povodně představovaly svojí intenzitou, ničivostí a zásahem území jakýsi průměr let 1997 a 2002, způsobí škody čítající necelá tři procenta letošního HDP. To odpovídá škodám za 235 miliard korun (shodou okolností částka zhruba odpovídající navrhovanému schodku státního rozpočtu pro příští rok).

V tuto chvíli je ale naštěstí pravděpodobnější, že nynější povodně by neměly být až tak ničivé jako ty z let 1997 nebo 2002. A to i díky efektivnější práci odpovědných složek státu, nejvíce pochopitelně těch záchranných, a celkově lepším monitorovacím a komunikačním možnostem a metodám.

Nabízí se tak spíše srovnání s povodněmi, které zasáhly Čechy v roce 2013. Ty napáchaly škody za zhruba 15 miliard korun, neboli 0,4 procenta HDP, šlo o třetí nejničivější živelní pohromu v historii ČR. V letošních cenách a při letošním výkonu ekonomiky by jedenáct let staré škody odpovídaly částce zhruba 28 miliard korun. Stále však existuje značná naděje, že škody by mohly být letos stále výrazně nižší i než právě roku 2013. Přesto se však podle všeho budou počítat na miliardy. Zůstává však otázkou, zda to budou dvouciferné miliardy.

Pokud by se škody pohybovaly například v rozmezí deseti až dvaceti miliardy korun, stále by nemuselo dojít k novelizaci zákona státního rozpočtu a navýšení jeho letošního schodku. Ten je zatím plánovaný na 252 miliard korun. Stát by vzhledem k dosavadnímu vývoji jednotlivých měsíčních plnění měl být schopen najít rezervy ve státním rozpočtu na pokrytí daných povodňových škod nebo jejich části. Další část totiž mohou pokrýt přebytky krajů, měst a obcí, které letos dosahují rekordní souhrnné úrovně. V pololetí letošního roku činil přebytek krajů a obcí bezprecedentních přibližně 83 miliard korun.

Výše přebytků se ale liší napříč regiony. Existují například četné obce, které jsou třeba i v poměrně hlubokém, obtížně řešitelném deficitu.

Ovšem například město Ostrava, které může patřit k nejvíce zasaženým nynějšími povodněmi, v uplynulých deseti letech většinově vykazovalo přebytek, až více než 1,6 miliardy korun roku 2016. V letech 2014, 2020 a 2022 sice skončilo v deficitu, ale i tak ke konci loňska dosahoval zůstatek na účtech Ostravy zhruba 6,9 miliardy korun při celkovém dluhu přibližně 2,7 miliardy.

Město Opava, kde už kvůli řádění vodního živlu musí dokonce přistoupit k evakuacím, vykázalo v uplynulých deseti let většinou přebytek svého hospodaření, a to až takřka 300 milionů korun. Výjimkou byla pouze léta 2018 a 2020, kdy skončilo ve schodku. Ke konci loňska měla Opava na účtech 1,3 miliardy korun při dluzích v rozsahu necelé půlmiliardy.

Zatím se tedy zdá, že povodňové škody by mohly případně pokrýt rezervy státního rozpočtu či přebytky krajů a obcí. Ostatně i celý Moravskoslezský kraj by měl mít peníze k dispozici. Vždyť loni ke konci roku měl na účtech 12,6 miliardy při dluhu 3,1 miliardy korun.

Nemělo by tedy být nutné novelizovat zákon o státním rozpočtu a navyšovat tak jeho letošní schodek. Tento závěr je však samozřejmě zatížen nejistotou, neboť povodňovém škody narůstají a průběh povodňové situace se bohužel může ještě i výrazně zhoršit.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank