Dlouhodobý investiční produkt (DIP) si v prvním pololetí
roku 2024 sjednalo více než 50 000 osob. Přesto jsem z mnoha
stran zaznamenal kritiku
DIP i názory, že
Čechy tento nástroj zatím příliš neláká. Ve skutečnosti si na startu vede lépe než doplňkové
penzijní spoření. Svůj potenciál
DIP naplno ukáže v příštích měsících, píše výkonný ředitel České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF) Marek Černoch.
Právě možnost
investování do odvážnějších produktů s potenciálně vyšším zhodnocením je jednou z hlavních výhod DIP. Láká také daňová úspora až 7 200
Kč ročně nebo možné
příspěvky od
zaměstnavatele.
Podle
dat Asociace pro
kapitálový trh (AKAT) a ČASF si DIP v prvním pololetí letošního
roku sjednalo přes 53 000 osob, z čehož finanční poradci zprostředkovali 38 256 smluv. Z více
stran jsem zaznamenal názory, že je číslo příliš nízké a DIP zatím nefunguje. Rád bych proto údaj zasadil do kontextu. Výborně poslouží srovnání s podobně zaměřenými produkty –
důchodovým spořením (někdejším II. pilířem
důchodového systému, který skončil v
roce 2016) a doplňkovým
penzijním spořením (reformovaným III. pilířem a nástupcem penzijního připojištění).
Jak naznačují jednotlivé křivky, DIP v prvních dvou kvartálech oslovil více osob než podobné nástroje ve svých počátečních fázích. V porovnání s doplňkovým penzijním
spořením je počet zájemců téměř dvojnásobný. DIP byl navíc schválen až těsně před koncem
roku 2023. Ne všichni poskytovatelé se dokázali připravit tak, aby produkt mohli nabízet rovnou od ledna či února. Dá se tedy předpokládat, že s dostatečným časem na přípravu by byl počet investorů do DIP v prvním pololetí ještě vyšší.
DIP zažije v příštích měsících boom
Osobně by mě nepřekvapilo, kdyby DIP po ročním součtu překonal obě
varianty penzijního spoření. Ve druhém pololetí očekávám ještě rychlejší
nárůst nových investorů. Důvodů je hned několik. V první řadě již zmiňovaný pozvolný start. Některé velké finanční či
bankovní skupiny začaly DIP sjednávat až v dubnu či květnu. Jejich
obchodní aktivita bude vykazovat postupné zrychlení, což je zřejmé již z pololetních
dat. Nutno podotknout, že k pozvolnému startu přispěla i slabší prezentace DIP ze
strany státu. Soukromý sektor tento
deficit dohání dodnes.
Nárůst počtu investorů do DIP podpoří také změny v systému penzijního spoření. V červenci se totiž zvýšil minimální vklad, od kterého
stát občanům na „penzijko“ přispívá, z 300
Kč na 500
Kč. Navýšení minimální částky a snížení
státního příspěvku u nižších vkladů některé spořitele povzbudí k hledání alternativ.
V neposlední řadě lze očekávat výrazný
nárůst zájemců o DIP na konci
roku, podobně jako u dalších
státem podporovaných produktů. Občané se v tomto období tradičně pokoušejí využít daňové úspory na maximum. S DIP si mohou ze
základu daně odečíst až 48 000 Kč za
rok v rámci společného limitu s penzijním spořením a investičním
životním pojištěním.
Nový nástroj si našel své místo na trhu
DIP sice v
ČR funguje krátce, ale na základě dostupných
dat hodnotím jeho start velmi pozitivně. I přes počáteční komplikace si po prvním pololetí vede lépe než srovnatelné nástroje ve svých náběhových fázích.
Výhled do druhého pololetí je i díky široké síti poskytovatelů optimistický. Nebojím se proto říct, že DIP si již našel své
místo na trhu a v příštích letech bude hrát důležitou roli v zabezpečení občanů na stáří.