Růstový impulz ze strany domácností poněkud slábne

Zpřesněný odhad vývoje tuzemského hrubého domácího produktu v letošním druhém čtvrtletí přinesl revizi směrem nahoru. Česká ekonomika tak nově vykázala meziroční růst o 0,6 % (původně bylo udáváno 0,4 %) , mezičtvrtletně pak o 0,3 %.

Z pohledu výdajů byl mezičtvrtletní růst tažen spotřebou (0,6 %), přičemž domácnosti své výdaje zvýšily o 0,2 %. Poklesla naopak tvorba hrubého kapitálu (-0,3 %). Vývozy přidaly 0,6 %, dovozy pak narostly o 0,7 %.

Hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně narostla nejvíce v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (3,4 %), profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (2,4 %) a obchodu, pohostinství a dopravě (2,3 %), snížila se naopak v zemědělství, lesnictví a rybolovu (-2,1 %), průmyslu (-0,6 %) či veřejné správě, obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči (-0,4 %).

Meziročně rostly výdaje na spotřebu (2,0 %), přičemž u domácností narostla o 1,0 %. Tvorba hrubého kapitálu se snížila o 7,2 %, vývozy narostly o 0,4 %, dovozy klesly o 1,5 %. Největší pozitivní příspěvek k meziročnímu růst přišel od spotřeby domácností (+1,2 procentního bodu), naopak negativně působila hlavně změna stavu zásob (-2,1pb).

Hrubá přidaná hodnota se meziročně zvýšila nejvíce v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (7,3 %), obchodu, pohostinství a dopravě (2,3 %) a informačních a komunikačních činnostech (1,1 %), klesla naopak v průmyslu (-2,5 %), stavebnictví (-2,4 %) či zemědělství, lesnictví a rybolovu (-1,8 %). Největší kladný příspěvek přisel z obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+0,4 procentního bodu), opačných směrem působil hlavně průmysl (-0,7pb).

Výkon české ekonomika se momentálně nachází 1 procento nad úrovní z před-pandemického čtvrtého kvartálu roku 2019, což ji v Evropské unii řadí na čtvrtou příčku od konce, když hůře se zotavuje pouze Finsko, Německo a Estonsko. Největší brzdou zůstává slabá spotřeba domácností, které k předpandemickým hodnotám stále chybí výrazných 5,2 procenta, zatímco průměrná evropská země již vykazuje růst o více než 7 procent. Bohužel, právě spotřeba domácností nevykazuje právě přesvědčivé známky odražení ode dna, když mezičtvrtletně narostla pouze o 0,2 procenta a její dynamika tedy znatelně poklesla oproti předchozím 0,8 procentům. Navzdory nadále mizivé nezaměstnanosti a obnovenému růstu reálných mezd se tedy české domácnosti k útratám stále příliš nemají, což ostatně koresponduje s indikátory spotřebitelského sentimentu, které ukazují na pokles optimismu trvající přibližně od dubna letošního roku. Ani ve zbytku roku neočekáváme zázraky a nadále počítáme s průměrným růstem české ekonomiky o zhruba 1 procento. Zadrhávající oživení spotřeby domácností ovšem pro tento odhad představuje riziko směrem dolů.