Potraviny v Česku jsou stále o desítky procent dražší než roku 2021, tedy před nástupem inflační vlny
Ceny potravin v červnu meziročně klesly nejvíce v celé Evropské unii, o 4,8 procenta, píše tuzemský tisk. Premiér Fiala pak přidává, že zlevňují nejvíce v rámci OECD. Až to skoro vypadá, že Česko je nyní rájem levného nakupování.
Jestliže se říká „A“, je třeba říci i „B“ – a to je práce pro ekonoma.
To „B“ už zdaleka tak příznivé není. Vždyť letos v červenci, čili podle nejnovějších dat, která máme k dispozici, zdražovalo oproti červenci 2021
- máslo o 43 %
- vejce o 42 %
- brambory o 50 %
- mléko o 28 %
- hovězí o 24 %
- eidam o 22 %
- mouka o 27 %...
Základní potraviny jsou tedy dle ČSÚ stále o desítky procent dražší v porovnání s dobou těsně předtím, než v druhé půli roku 2021 začaly výrazně růst ceny energií a vzedmula se mimořádná inflační vlna let 2022 a 2023, umocněná dopady války na Ukrajině. Potraviny jsou o desítky procent dražší přesto, že letos došlo ke snížení DPH na ně.
To, že jsou nyní ceny meziročně, v porovnání s inflační vlnou uplynulých dvou let nižší – dokonce nejvýrazněji v EU či OECD – tedy neznamená žádné dlouhodobé zlevňování.
Spíše to odráží ten fakt, že v Česku ceny potravin narostly v uplynulých letech citelně výše než v průměru v EU (jak ostatně zachycuje graf Eurostatu níže), takže nyní z této výšky mají také kam klesat, ba padat. Proto pozorujeme pokles, o němž referuje tisk nebo premiér, který v EU v průměru nenastává. Ti však jen proto, že v EU v průměru ceny potraviny předtím ani nevystoupaly do takové výšky jako v Česku. Česko si „vyšláplo na horu, zatímco EU jen na kopec“. Takže je zřejmě, že v Česku bude nyní cenový „sešup“ strmější než mnohde jinde, stejně jako je sestupování z hory prudší než jen z kopce.
Přesto ani po zmíněném letošním snížení DPH stále ani vzdáleně nedoklesaly a nedopadaly do blízkosti úrovní roku 2021, který byl posledním před vzedmutím mocné inflační vlny.
Určitý další prostor ke zlevňování potravin v obchodech tudíž stále existuje, ačkoli ceny přímo na úroveň roku 2021 už pochopitelně neklesnou. V mezidobí totiž nezvratně narostla cena energií, lidské práce – čili mzdy – a dalších položek.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?