Důvěra v české ekonomice se v srpnu druhý měsíc v řadě zhoršila a celkový indikátor spotřebitelské a podnikatelské důvěry dosáhl nejnižší úroveň od letošního února

Podnikatelská důvěra je nejslabší od letošního března, nálada mezi spotřebiteli v srpnu klesla na nejnižší úroveň od letošního února.

Nepříjemný byl v srpnu vývoj cenových očekávání: s výjimkou služeb rostla cenová očekávání napříč podnikatelskými sektory a výrazný nárůst cenových očekávání pro příštích 12 měsíců hlásí spotřebitelé.

Celková důvěra v tuzemské ekonomice letos v srpnu klesla na své šestiměsíční minimum.

Pokles důvěry v české ekonomice byl v srpnu tažen horší náladou jak mezi podnikateli, tak na straně spotřebitelů.

Na straně podnikatelů se důvěra výrazně zhoršila zejména ve službách a také v maloobchodu a ve stavebnictví, mírné zlepšení hlásí pouze průmysl.

Na straně spotřebitelů nálada klesla čtvrtý měsíc v řadě a dostala se pod svůj historický průměr.

V průmyslu indikátor důvěry letos kolísá obrazně řečeno nahoru-dolů, v samotném srpnu se důvěra v tuzemském průmyslu mírně zlepšila.

Zlepšila se exportní očekávání a celkově i výhled výroby pro příští 3 měsíce.

Srpnový průzkum hlásí vyšší očekávání růstu prodejních cen v průmyslu pro příští tři měsíce, příslušný indikátor se vyšplhal na nejvyšší úroveň od loňského dubna.

V případě stavebnictví důvěra nenavázalo na zlepšování pozorované v předchozích dvou měsících, když v srpnu mírně klesla.

Ve stavebnictví se mírně zhoršil výhled poptávky a celkové ekonomické situace pro příští 3 měsíce.

Indikátor očekávaného vývoje prodejních cen ve stavebnictví v srpnu mírně vzrostl poté, co v červenci výrazně klesl na své tříleté minimum.

Ve službách důvěra v srpnu výrazně klesla, a to podruhé v řadě.

Dále se zhoršilo hodnocení poptávky za poslední tři měsíce a stejně tak očekávání vývoje poptávky do dalších tří měsíců, pesimismus panuje také ohledně výhledu celkové ekonomické situace.

Indikátor očekávaného vývoje cen pro příští tři měsíce v sektoru služeb v srpnu mírně klesl na své pětiměsíční minimum.

V maloobchodu celkový indikátor důvěry v srpnu klesl, tahounem bylo velmi slabé hodnocení celkové ekonomické situace v posledních 3 měsících a mírně se zhoršil očekávaný vývoj celkové ekonomické situace v příštích třech měsících.

Indikátor očekávaného vývoje prodejních cen pro příští tři měsíce v srpnu vzrostl a vytvořil nové maximum od počátku letošního roku.

Na straně spotřebitelů se důvěra zhoršila čtvrtý měsíc v řadě, tahounem byl pesimismus ohledně vývoje situace v české ekonomice v příštích 12 měsících a dále se výrazně zvýšila očekávání ohledně růstu cen v příštích 12 měsících.

Indikátor očekávání cenového vývoje pro příštích dvanáct měsíců vzrostl na nejvyšší úroveň od loňského února.

Srpnový průzkum hlásí zhoršení důvěry v české ekonomice druhý měsíc v řadě a dává převážně negativní signály ohledně cenových očekávání.

Růst cenových očekávání hlásí především spotřebitelé, a to čtvrtý měsíc v řadě, přičemž meziměsíční nárůst těchto očekávání byl výrazný nejen v srpnu, ale také v červenci a červnu.

Obavy spotřebitelů z růstu cen přitom nejsou v souladu s oficiálními daty o inflaci, měřeno indexem spotřebitelských cen.

Vývoj cenových očekávání je ale velmi důležitý z pohledu měnové politiky: aktuální vývoj cenových očekávání je nepochybně argumentem pro opatrnost při dalším snižování úrokových sazeb ČNB a pro řadu členů bankovní rady může jít o argument pro pauzu v procesu snižování úrokových sazeb.

Příští měnové zasedání bankovní rady ČNB se bude konat až 25. září, v mezidobí vyjdou důležitá data o detailech HDP za letošní 2. čtvrtletí, údaje o vývoji mezd v české ekonomice za stejné období anebo například inflace za srpen.

Tato data budou spolu s vývojem kurzu koruny a s kroky amerického Fedu a Evropské centrální banky klíčové pro odpověď na otázku, zda ČNB koncem září opět sníží své úroky o čtvrt procentního bodu anebo zda si v procesu jejich snižování vybere pauzu.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.