Příznivá inflační data mohou nahrát uvolnění měnové politiky ECB a Fedu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Data v tomto týdnu by mohla posunout ECB i Fed ke snížení sazeb v září. V obou případech to jejich představitelé ale již víceméně předznamenali během minulého týdne v Jackson Hole. Inflace v eurozóně se podle nás v srpnu přiblížila k 2% cíli díky vyšší srovnávací základně z loňského roku. Deflátor PCE v USA podle nás potvrdí dříve zveřejněná příznivá data PPI a CPI a jeho meziměsíční růst zůstane utlumený na 0,1 %, shodně vzroste i jádrový deflátor. Sentiment indikátory v eurozóně pravděpodobně naváží na PMI z minulého týdne a zůstanou na podprůměrných úrovních, které implikují slabý růst ekonomiky eurozóny. Z tuzemských dat bude zveřejněn zpřesněný odhad HDP za Q2, který by měl potvrdit zrychlení mezičtvrtletního růstu na 0,3 %. Nicméně vzhledem k slabým měsíčním datům vnímáme riziko revize směrem dolů, byť datová nejistota je v tomto případě zvýšená.

Inflace v eurozóně byla v srpnu zřejmě na dostřel 2% cíle.

Inflace v eurozóně se v srpnu zřejmě dostala do blízkosti dvouprocentního cíle, když z červencových 2,6 % zpomalila na 2,2 % y/y. Zpomalit by měla i jádrová inflace, a to o 0,1 pb na 2,8 % v srpnu. Výrazný pokles inflace jde na vrub vysoké srovnávací základny srpna loňského roku, kdy vlivem zdražení pohonných hmot a ukončení vládních opatření ceny energií skokově narostly. Ceny pohonných hmot navíc letos v srpnu ještě výrazně klesly, když ropa Brent meziměsíčně zlevnila o 6 %. Zmíněné efekty celkovou meziroční inflaci zřejmě srazily hned o 0,4 pb. Na jádrovou inflaci bude zřejmě dále působit dezinflační trend v cenách zboží, na druhou stranu růst cen služeb ale zůstane vysoký a podle nás dokonce mírně zrychlí na 4,1 % y/y. Celkově ale inflace v blízkosti 2% cíle, slabá data z eurozóny hovořící o pomalém růstu ekonomiky a zpomalující mzdový růst, jak ukázala data zveřejněná v minulém týdnu, prakticky stvrzují další 25bodové snížení úrokových sazeb ECB na nadcházejícím zářijovém zasedání.

Zpřesněný údaj tuzemského HDP za Q2 pravděpodobně potvrdí zrychlení mezičtvrtletního růstu z 0,2 % v Q1 na 0,3 % q/q. Vnímáme však riziko revize směrem dolů s ohledem na slabá měsíční data z průmyslu, maloobchodu a služeb. Vzhledem ke zvýšené datové nejistotě posledních údajů HDP a nesouladu mezi hrubým domácím produktem a hrubou přidanou hodnotou je ale předvídatelnost těchto údajů ztížená. Zveřejněná struktura růstu HDP by měla ukázat na pokračující, byť jen pozvolný, růst spotřeby domácností. Stejně tak zřejmě poroste i vládní spotřeba. Expanzi by naopak měl brzdit čistý vývoz, což by mělo také souviset se zrychlením poklesu průmyslové výroby ve Q2 na 1,1 % q/q. To by se spolu s nízkou podnikatelskou důvěrou mohlo podepsat na mezičtvrtletním snížení investic. Celkově předpokládáme, že růst české ekonomiky v letošním roce bude pouze umírněný a celkově za rok 2024 dosáhne 0,7 % a v příštím roce zrychlí na 1,9 %.

Centrální bankéři Fedu v Jackson Hole připravili půdu pro snížení sazeb na zářijovém zasedání. Data v tomto týdnu tomu mohou ještě více nahrát. Meziměsíční růst deflátoru PCE byl v červenci zřejmě utlumený, jak naznačují data CPI a PPI. Zatímco celková a jádrová inflace CPI v červenci dosáhla 0,2 % m/m, tak v případě celkového a jádrového deflátoru PCE očekáváme růst o 0,14 % m/m. Příznivá inflační data z posledních měsíců, která svědčí o směřování jádrové inflace ke 2 % y/y, zřejmě snížení sazeb podpoří. Inflace přitom zpomaluje navzdory tomu, že spotřebitelská poptávka stále solidně roste. To je rovněž v kontrastu s nízkou spotřebitelskou náladou, což v tomto týdnu potvrdí indikátor spotřebitelské důvěry od Conference boardu i Michiganské univerzity. Sentiment indikátory také odrážejí obavy domácností ohledně tamního trhu práce, což je v souladu s rostoucí mírou nezaměstnanosti. Naproti tomu ale trend v NFP reportu, který vychází z jiného průzkumu, zůstává silný. A to platí i ve světle revize zveřejněné v minulém týdnu, která přírůstek nových pracovních míst v nezemědělském sektoru za období od března 2023 do března 2024 snížila o výrazných 818 tis. Kondice trhu práce v USA zůstává nejasná, její další vývoj bude ale klíčový pro určení tempa snižování sazeb amerického Fedu.

Holubičí nálada centrálních bankéřů v Jackson Hole.

Ve středu pozornosti minulého týdne bylo symposium centrálního bankovnictví ve wyomingském Jackson Hole. Vyjádření představitelů z tábora Fedu naznačila blížící se začátek snižování úrokových sazeb na zářijovém zasedání. Objevily se však i vzácné hlasy proti. Prezident kansaského Fedu J. Schmid podle jeho slov potřebuje ještě více příznivých dat před tím, než bude hlasovat pro snížení sazeb. Zápis z posledního jednání Fedu ovšem odhalil, že někteří členové byli připraveni snížit sazby již v červenci. Většina členů FOMC pak podle zápisu byla odhodlána uvolnit měnovou politiku na dalším zasedání v září. Centrální bankéři Fedu tak připravili půdu k zahájení cyklu snižování sazeb na nadcházejícím zářijovém zasedání (18.9.). Finanční trh je ovšem stále rozpolcený mezi 25 a 50bodovým snížením v září. My se přikláníme k první variantě. Celkové tempo snižování sazeb Fedu v letošním roce bude podle nás navíc daleko mírnější než současně zaceněných více jak 100 bb. Ve svém pátečním projevu J. Powell prakticky potvrdil, že čas pro snižování úrokových sazeb Fedu již nadešel. V holubičí rétorice ještě přitvrdil, když akcentoval ochlazování trhu práce, které by mohlo volat po výraznějším uvolnění měnové politiky.

Zlepšování sentimentu v eurozóně táhnou služby, kdežto aktivita v průmyslu zůstává ve výrazném útlumu. K srpnovému růstu PMI v oblasti služeb v eurozóně na 53,3 b. přispěl silný nárůst ve Francii, což zřejmě odráží konání Olympijských her. Ten tak nemusí mít příliš dlouhé trvání. V Německu index naopak klesl v průmyslu i ve službách, což kompozitní index stáhlo na 48,5 b. To tak nadále svědčí o pokračujícím výrazném útlumu tamní ekonomiky. Podprůměrné hodnoty předstihových indikátorů naznačují, že růst ekonomiky eurozóny v letošním Q3 zřejmě zůstal slabý poté, co ve Q2 mezičtvrtletně vzrostla o 0,3 %. Indikátor vyjednaných mezd za Q2 z dílny ECB ukázal na zpomalení mzdového růstu z 4,7 % y/y v Q1 na 3,6 %. Stále slabá ekonomika a zpomalující růst mezd by měly utvrdit ECB v dalším snížení sazeb o 25 bb na zářijovém zasedání (12.9.). Náš základní scénář dále počítá se snížením o 25 bb v prosinci. Nicméně vzhledem k námi očekávanému jen nízkému růstu produktivity (pod odhadem ECB) a setrvání zvýšené mzdové dynamiky v H2 24 podle nás nad dalším uvolňováním měnové politiky ECB po zářijovém zasedání stále visí otazník.

Obchodování bylo v minulém týdnu poměrně klidné, když investoři vyhlíželi výstupy centrálních bankéřů z Jackson Hole, které nakonec nesly holubičí tón. Americký dolar během týdne oslabil o 1,5 %. Dolarové tržní sazby zase klesly o 5-15 bb dle splatnosti, naproti tomu ty eurové klesly jen o pár bodů. Oslabování dolaru a pokles dolarových sazeb bezprostředně zrychlily v reakci na výstup J. Powella v Jackson Hole. Středoevropské měny měly tendenci posilovat s výjimkou polského zlotého, který reagoval na holubičí komentáře prezidenta polské centrální banky Glapińského. Česká koruna vůči euru zpevnila o 0,6 % k úrovni 25,00 CZK/EUR, v menší míře posílil i maďarský forint. Korunové tržní sazby v druhé polovině týdne mírně korigovaly pokles z jeho první poloviny a v mezitýdenním srovnání byly téměř beze změny.