BRKI, NRKI: Objem nespláceného dluhu Čechů v půlce letošního roku překročil 31 miliard

Objem nespláceného dluhu Čechů na konci prvního pololetí roku 2024 dosáhl 31,2 miliardy korun a meziročně se zvýšil o 6,7 %. Většinu této částky tvoří nesplácené úvěry na spotřebu, jejichž objem se zvýšil o 10,7 % na 26,7 miliardy korun, objem nespláceného dluhu přitom nejrychleji – meziročně o 25 % – narostl u věkové skupiny lidí do 24 let. Celkové zadlužení obyvatelstva evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činilo 3,44 bilionu korun a meziročně vzrostlo o 6,7 %.

· Objem dluhu obyvatel evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací dosáhl na konci prvního pololetí roku 2024 výše 3,44 bilionu korun a meziročně vzrostl o 6,7 %.

· Objem dluhu z úvěrů na bydlení meziročně vzrostl o 6,8 % na 2,85 bilionu korun.

· Objem dluhu z úvěrů na spotřebu vzrostl meziročně o 6,1 % na 588 miliard korun.

· Průměrná částka dlouhodobého dluhu dosáhla výše 2,7 milionu korun na dlužníka a meziročně se zvýšila o 8,7 %.

· Průměrná částka krátkodobého dluhu dosáhla výše 262,6 tisíce korun na dlužníka a meziročně se zvýšila o 9,5 %.

· Meziročně vzrostl objem nespláceného dluhu, a to o 6,7 % na 31,2 miliardy korun. Z toho 26,7 miliardy tvoří nesplácené úvěry na spotřebu.

· Objem nespláceného dluhu na spotřebu nejrychleji vzrostl u nejmladší věkové skupiny do 24 let, a to o 25 % na 1,6 miliardy korun.

Objem krátkodobého dluhu, který tvoří necelou šestinu celkového zadlužení, v porovnání s loňským rokem zaznamenal 6,1% růst a ke konci prvního pololetí dosáhl 588 miliard korun. Na jednoho dlužníka přitom připadá částka 262,6 tisíce korun, o 9,5 % více než před rokem. Napříč kraji se zadlužení krátkodobými úvěry výrazně neliší, nejrychlejší tempo zadlužování nabral v posledním roce Karlovarský kraj s růstem celkového objemu o 7,6 %. Jiná je situace v rámci věkových skupin. Nejvyšší částka dluhu na spotřebu, konkrétně 305,6 tisíce korun na jednoho dlužníka, připadá na zástupce věkové skupiny 35–44 let. Nejvyšší objem dluhu, celkem 179,1 miliardy korun, připadá na věkovou skupinu 45–54 let. V této věkové skupině meziročně celkový objem také narostl nejrychleji, a to o 8,2 %.

U mladších věkových skupin roste zadlužení krátkodobými úvěry pomalejším tempem, častěji se zde však objevují potíže se splácením. U dlužníků ve věku do 24 let vzrostl celkový objem nespláceného dluhu na spotřebu na 1,6 miliardy korun, meziročně o 25 %, což bylo nejrychleji ze všech věkových skupin. „V prodlení má nejmladší věková skupina průměrně 118 tisíc korun na dlužníka. Je to sice nejméně ze všech věkových skupin, ale u takto mladých lidí je horšící se platební morálka varovným signálem a impulsem k posilování finanční gramotnosti,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Ve věkové skupině dlužníků do 24 let své závazky řádně nesplácí 13 % z nich. Ve skupině 25–29 let je to pak 12 % a u mladších třicátníků 11 %.

Dluhy se přitom dostávají do prodlení nejen vinou nedostatku prostředků, ale také opomenutím, proto se vyplatí mít o svých závazcích přehled a případné problémy se splácením řešit včas. „V dnešní době, která nabízí rozsáhlé možnosti půjček jak u bank, tak u nebankovních institucí, je velice snadné zapomenout na některé finanční závazky. Mít neustálý přehled o všech svých současných závazcích může být náročnější, než se na první pohled zdá. Proto existují výpisy z úvěrových registrů, které tento problém řeší za nás. Výpisy z registrů doporučujeme kontrolovat alespoň dvakrát ročně, například prostřednictvím portálu www.kolikmam.cz,“ doplňuje Jiří Rajl.

Hypoteční trh pomalu ožívá

Celkový objem dluhu domácností na bydlení dosáhl 2,85 bilionu korun, o 6,8 % více než o rok dříve. Tempo růstu celkového objemu dluhu začíná po dvou letech opět zrychlovat. „Růst objemu dlouhodobého dluhu je způsoben převážně vyššími cenami nemovitostí, tedy i hypoték, protože počet lidí s úvěrem na bydlení se snižuje. S tím se zvyšuje také průměrná částka na jednoho dlužníka. Výraznější oživění očekáváme s poklesem úrokových sazeb,“ komentuje Lenka Novotná , výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. Úvěr na bydlení mělo ke konci prvního pololetí 1,06 milionu Čechů a na každého z nich připadla průměrná částka 2,7 milionu korun.

Nejvyšší částka u úvěrů na bydlení připadá na obyvatele Prahy, kde má průměrný dlužník závazek 4,51 milionu korun. Naopak nejnižší průměrnou částku na dlužníka eviduje Karlovarský kraj s 1,87 milionu korun. Lidí s úvěrem na bydlení meziročně ubylo napříč všemi kraji.

Z hlediska věku ubylo nejvíce lidí s dlouhodobým dluhem v nejmladších skupinách – mezi lidmi do 24 let o 9,7 %, ve skupině 25–29 let dokonce o 16 %. „Úbytek mladých dlužníků je spojen s cenami nemovitostí a dostupností úvěrů na bydlení,“ dodává Lenka Novotná. O 2,7 % naopak přibylo lidí s dlouhodobým dluhem ve skupině 45–54 let, stejně tak mezi lidmi ve věku od 55 let. Nejvíce lidí s dlouhodobým dluhem, konkrétně 373 tisíc, je ve věkové skupině 35–44 let.

U úvěrů na bydlení registry dlouhodobě evidují výbornou platební morálku, která se postupně stále zlepšuje. Ke konci prvního pololetí letošního roku byli dlužníci v prodlení se splácením 4,5 miliardy korun, což je o 11,7 % méně než před rokem a dvakrát méně než před pěti lety. Tato hodnota tvoří pouze 0,16 % z celkového dlouhodobého dluh.