Na recesi v USA to moc nevypadá (Komentář)

Data z americké ekonomiky zveřejněná v tomto týdnu dále zmírnila obavy týkající se nástupu recese v USA. Z hlediska spekulací kolem zdraví americké ekonomiky, které vyvstaly po červencovém výrazném zpomalení růstu tamní zaměstnanosti, byl důležitý zejména výsledek maloobchodních tržeb. Ty v červenci meziměsíčně vzrostly o výrazné 1 %, což byl ve srovnání s tržním konsensem více než dvojnásobný nárůst. Ze zhruba dvou třetin se na tom podílely vyšší prodeje aut, které kompenzovaly hluboký propad z předchozího měsíce. Pozitivně, i když v menším rozsahu ovšem překvapily také tržby bez prodejů aut, které byly oproti očekávanému růstu pouze o 0,1 % v červenci nakonec vyšší o 0,4 % m/m. V porovnání s červnem (+0,5 % m/m) přesto došlo k nepatrnému zmírnění růstové dynamiky. Spotřebitelská poptávka sice v USA vykazuje známky chladnutí, zatím však stále zůstává poměrně robustní a na skokové zhoršení ekonomické situace neukazuje. Podobně je tomu v případě vývoje nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Jejich počet za minulý týden opět mírně zaostal za očekáváními, když dosáhl 227 tis. a nižší byl také oproti předchozímu údaji. Z historického úhlu pohledu navíc úroveň žádostí o podporu v nezaměstnanosti zůstává nízká. Zklamala naopak americká průmyslová produkce, která v červenci meziměsíčně klesla o 0,6 %. Zhoršení (o 0,1 % m/m v červnu) zaznamenala rovněž průmyslová produkce v eurozóně a její meziroční pokles se tak prohloubil na 3,9 %.

Spotřebitelská inflace v USA dopadla v souladu s očekáváními, dolarové sazby tak spíše reagovaly na silnější data z reálné ekonomiky a měly v týdnu tendenci mírně růst. Meziměsíčně byly v červenci americké spotřebitelské ceny vyšší v průměru o 0,2 %, což se týkalo i samotné skupiny jádrových cen. V obou případech tedy došlo k nárůstu meziměsíční dynamiky. Důvodem bylo zrychlení růstu v rámci klíčové položky nájemného na 0,4 % m/m, který tak korigoval překvapivě nízký červnový údaj (+0,2 % m/m). Na celkové meziměsíční inflaci se vyšší nájemné podílelo ze zhruba 90 %. Z dat americké inflace je i tak nadále patrný trend snižujících se cenových tlaků. To potvrzuje rovněž vývoj meziroční inflace. Ta celková v červenci dosáhla 2,9 % a jádrová 3,2 %. Růst jádrových cen byl nejnižší za poslední více než tři roky. Zveřejněn byl také vývoj výrobních cen, který zaostal za odhady. Ceny průmyslových výrobců v USA byly v červenci meziročně vyšší o 2,2 %, bez energií a potravin pak o 2,4 %. To bylo v prvním případě o desetinu pod tržním konsensem, v tom druhém pak o desetiny dvě. Hlavním tématem posledních týdnů na finančních trzích ale byly spíše obavy týkající se možného rychlého zhoršení kondice americké ekonomiky a investoři ve výsledku pravděpodobně uvítali hlavně příznivá data maloobchodních tržeb. Zatímco v závěru minulého týdne trh do konce letošního roku plně zaceňoval snížení sazeb Fedu v souhrnu o 100 bb, nyní plně zaceňuje trojí snížení sazeb o 25 bb a tomu čtvrtému přisuzuje šanci zhruba 80 %. Stejně tak i akciové trhy tento týden pokračovaly v korekci předchozích ztrát. Americký S&P 500 tyto ztráty již odmazal plně, když se vrátil nad 5 500 b. Americký dolar přesto všechno vůči euru v průběhu týdne ztrácel. V mezitýdenním srovnání odepsal přibližně 0,8 % a jeho kurz se přiblížil k 1,10 USD/EUR. Dolar je tak v podstatě nejslabší od začátku letošního roku.

Červencový růst spotřebitelských i výrobních cen byl v tuzemsku vyšší, než se čekalo, koruna na to ale významně nereagovala. Spotřebitelská inflace v meziročním vyjádření v ČR zrychlila ze 2,0 % na 2,2 %, zatímco tržní konsensus i centrální banka očekávaly stagnaci na 2,0 %. Vývoj v posledních dvou měsících je však spjat s vyšší datovou nejistotou spojenou s vlivem sezonního nárůstu cen dovolených, který byl hlavním hybatelem inflace. Tento faktor se projevil rovněž v mírném zrychlení jádrové inflace z 2,2 % na 2,3 % y/y. Více jsme poslední data spotřebitelských cen analyzovali zde: https://bit.ly/CPI_Jul24_CZ. Také ve výrobním sektoru došlo k urychlení meziročního cenového růstu. Růst cen průmyslových výrobců v červenci zrychlil z 1,0 % na 1,7 %, když bylo očekáváno zvýšení o 1,1 %. Významný vliv mělo zdražení ropy zesílené oslabením české koruny, a to jak vůči dolaru, tak i euru. Ceny se ale meziměsíčně zvýšily ve většině průmyslových odvětví, i když na úrovni celku šlo po sezonním očištění v podstatě pouze o korekci poklesu z předchozích dvou měsíců. Více jsme k vývoji cen v primárních okruzích psali zde: https://bit.ly/PPI_Jul24. Podle našeho hodnocení nic aktuálně nenasvědčuje tomu, že by ve druhé polovině letošního roku měly cenové tlaky v tuzemské ekonomice zesílit. Hlavním faktorem podle nás stále bude vysoce utlumená poptávka, která růst cen tlumí. Do vývoje inflace také zřejmě ještě promluví pokračující pokles cen energií. Očekáváme tak, že celková a jádrová inflace do konce roku zůstanou v tolerančním pásmu centrální banky a pravděpodobně se budou nadále pohybovat mírně nad 2 % y/y. Koruna v průběhu týdne mírně posilovala k hranici 25,10 CZK/EUR, pravděpodobně především vlivem vyšší spotřebitelské inflace, k jeho závěru ale došlo ke korekci mírně nad 25,20 CZK/EUR. V mezitýdenním srovnání tak zůstal kurz tuzemské měny v podstatě beze změny.