Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - květen 2024

V květnu 2024 dosáhlo hospodaření územních rozpočtů druhého historicky nejvyššího přebytku rozpočtu ve výši 27,8 mld. Kč. Tento výsledek je zásadním zlepšením ve srovnání s rokem 2023, kdy hospodaření krajů skončilo dokonce v deficitu. Zlepšení finanční kondice územních rozpočtů je především odrazem rostoucích vlastních příjmů krajů a obcí. Nejvýraznější meziroční růst byl zaznamenán na straně nedaňových příjmů, které přispěly k navýšení celkových příjmů více než daňové příjmy.

Na hospodaření územních rozpočtů má výrazný vliv příznivá ekonomická situace a aktuální míra inflace. Meziroční inflace v květnu 2024 dosáhla 2,6 %, což představuje mírné zpomalení růstu cen ve srovnání s předchozím měsícem. Zatímco stabilní inflace snižuje výdaje na provoz i investice a nezatěžuje tak výdajovou stránku územních rozpočtů, tak růst tuzemské ekonomiky se pozitivně odráží na jejich příjmové stránce, a to v podobě vyšších daňových příjmů. V důsledku růstu mezd a změn přijatých v rámci ozdravného balíčku meziročně významně vzrostlo inkaso DPFO, dále se navýšilo inkaso DPPO v souvislosti s lhůtami pro podání daňového přiznání. Vyšší spotřeba domácností a zvýšení daně u vybraného zboží a služeb zvýšilo také mírně inkaso DPH. Meziročně došlo k poklesu přijatých neinvestičních transferů, naopak investiční transfery významně vzrostly, což umožňuje realizaci potřebných investičních projektů, které dále posilují ekonomický růst a zlepšují kvalitu života v regionech. Navzdory tomu investiční aktivita u krajů meziročně klesla.

Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).

Hospodaření územních rozpočtů

Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v květnu 2024 hospodařily s přebytkem rozpočtu 27,8 mld. Kč (meziroční růst o 65,9 %, tj. o 11,1 mld. Kč). Jednalo se o druhý nejvyšší výsledek hospodaření od roku 2013 (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹, tak přebytek hospodaření dosáhl 27,5 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 67,7 %, tj. o 11,1 mld. Kč.

Příjmy územních rozpočtů:

Celkové příjmy územních rozpočtů v květnu 2024 činily 341,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4,6 %, tj. o 15,2 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹ příjmy činí 241,7 mld. Kč. Vlastní příjmyⁱ územních rozpočtů dosáhly 200,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 9,6 %, tj. o 17,5 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech², nadále roste a v květnu činila 82,9 %. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí především nedaňové příjmy, které se meziročně zvýšily o 41,3 %, tj. o 11 mld. Kč, na 37,7 mld. Kč. Dále pak daňové příjmy, které letos zaznamenaly meziroční růst 3,7 %, tj. o 5,7 mld. Kč, na 159,5 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty v květnu 2024 meziročně klesly o 1,6 %, tj. o 2,3 mld. Kč, na 141,5 mld. Kč. To bylo způsobeno poklesem neinvestičních přijatých transferů (pokles o 4,9 %, tj. o 6,7 mld. Kč), které v květnu dosáhly 128,8 mld. Kč. Naopak investiční přijaté transfery meziročně nadále výrazně rostou (růst o 52,2 %, tj. o 4,4 mld. Kč) a v květnu dosáhly 12,7 mld. Kč.  

Výdaje územních rozpočtů:

Celkové výdaje územních rozpočtů v květnu 2024 činily 314 mld. Kč a meziročně vzrostly o 1,3 %, tj. o 4,1 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹ výdaje činí 214,1 mld. Kč. Z toho běžné výdaje v květnu dosáhly 272,6 mld. Kč (meziroční růst o 1,3 %, tj. o 3,4 mld. Kč), přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a hl. m. Praha převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v květnu činily 41,3 mld. Kč a meziročně se mírně navýšily (růst o 1,8 %, tj. o 0,7 mld. Kč), a to v důsledku zvýšení transferů svým příspěvkovým organizacím na lůžkovou péči do nemocnic.  

I. Hospodaření krajů

Kraje v květnu 2024 vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 9,1 mld. Kč a dosáhly druhého nejvyššího přebytku hospodaření od roku 2013³. Finanční situace krajů se v meziročním srovnání výrazně zlepšila, kdy kraje v předchozím roce hospodařily s deficitem. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření dosáhl 8,8 mld. Kč.  

Příjmy krajů:

Celkové příjmy krajů ke konci května 2024 činily 160,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,2 %, tj. o 7,9 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹ příjmy činí 72,7 mld. Kč. V průběhu roku dochází k systematickému růstu vlastních příjmůⁱ krajů, které v květnu dosáhly 49 mld. Kč (meziroční růst o 19,9 %, tj. o 8,1 mld. Kč) a tvořily 67,5 % celkových očištěných příjmů².

Vlastní příjmy meziročně posílily zejména kvůli růstu nedaňových příjmů (meziroční růst o 129 %, tj. o 5,6 mld. Kč), které v květnu dosáhly 10 mld. Kč. Příčinou byl růst ostatních nedaňových příjmů přijatých vratek transferů. Dále kvůli růstu daňových příjmů, které se meziročně navýšily o 6,8 %, tj. o 2,5 mld. Kč, na 38,8 mld. Kč. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil objem inkasa DPFO o 14,3 %, tj. o 1,1 mld. Kč, na 9 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd a změn přijatých v rámci ozdravného balíčku (např. snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). Dále se zvýšilo inkaso DPPO, a to o 13,1 %, tj. o 0,8 mld. Kč na 7,3 mld. Kč, což má souvislost s lhůtami pro podání daňového přiznání. Vzrostlo také inkaso DPH o 1,6 %, tj. o 0,4 mld. Kč, na 22 mld. Kč, a to z důvodu vyšší spotřeby domácností a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené (12 %) do základní sazby (21 %) DPH. Ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze zlomek celkových daňových příjmů, se meziročně také navýšily.

Kraje v květnu 2024 přijaly transfery ve výši 111,3 mld. Kč, tedy o 0,2 %, tj. o 0,3 mld. Kč méně nežli v předchozím roce. Meziročně klesly neinvestiční transfery přijaté kraji o 2,1 %, tj. o 2,3 mld. Kč a dosáhly 105,9 mld. Kč. To bylo způsobeno zejména poklesem kompenzačního příspěvku pro kraje – ubytování osob z Ukrajiny (pokles o 73,6 %, tj. o 2,2 mld. Kč) poskytovaného z kapitoly Všeobecná pokladní správa (dále jen „VPS“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji v květnu 2024 je uveden v grafu č. 4.

Investiční transfery přijaté kraji činily v letošním květnu 5,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 57,9 %, tj. o 2 mld. Kč. K tomu zásadně přispěl meziroční nárůst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – finanční prostředky z EU (růst o 1,7 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). Významné investiční transfery přijaté kraji v květnu 2024 jsou zachyceny na grafu č. 5.

Výdaje krajů:

Celkové výdaje krajů v květnu 2024 činily 151,3 mld. Kč a meziročně klesly o 0,9 %, tj. o 1,4 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹ výdaje činí 63,9 mld. Kč. Největší podíl na meziročním poklesu celkových výdajů měly kapitálové výdaje, které se oproti minulému roku snížily o 12,4 %, tj. o 1,4 mld. Kč, na 10,1 mld. Kč, a to navzdory navýšení přijatých investičních transferů. Za meziročním snížením kapitálových výdajů stojí především snížení výdajů na pořízení drážních vozidel a pokles investičních transferů nepodnikajícím fyzickým osobám na změny technologií vytápění. Běžné výdaje se meziročně nepatrně navýšily o 0,03 %, tj. o 0,05 mld. Kč, na 141,2 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 35,9 mld. Kč a tvořily 76,4 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy.  

Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný za březen 2024⁴ z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2024.

II. Hospodaření obcí

Obce v květnu 2024 vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 17,5 mld. Kč a dosáhly druhého nejvyššího přebytku hospodaření od roku 2013⁵. Saldo rozpočtu se meziročně navýšilo o 7,2 %, tj. o 1,2 mld. Kč (viz graf č. 6). Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří téměř polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, v květnu skončil v přebytku 7,2 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 51,9 mld. Kč a výdaji v hodnotě 44,7 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové příjmy obcí ke konci května činily 132,9 mld. Kč, výdaje 122,6 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 10,3 mld. Kč.

Příjmy obcí:

Celkové příjmy obcí v květnu 2024 činily 184,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 3,9 %, tj. o 6,9 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹ příjmy činí 172,3 mld. Kč. V průběhu roku dochází k systematickému růstu vlastních příjmůⁱⁱ obcí, které v květnu činily 150,6 mld. Kč (meziroční růst o 6,5 %, tj. o 9,2 mld. Kč) a tvořily 87,4 % celkových očištěných příjmů².

Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu nedaňových příjmů, které se navýšily o 24,2 %, tj. o 5,3 mld. Kč, na 27,1 mld. Kč. Příčinou byl růst ostatních nedaňových příjmů a přijatých vratek transferů. Dále kvůli růstu daňových příjmů, které se meziročně navýšily o 2,8 %, tj. o 3,3 mld. Kč, na 120,6 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšilo inkaso DPFO, a to o 11,1 %, tj. 2,5 mld. Kč, na 25,4 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd a změn přijatých v rámci ozdravného balíčku (např. snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). Dále se zvýšilo inkaso DPPO, a to o 7,1 %, tj. o 1,6 mld. Kč na 23,6 mld. Kč, což má souvislost s lhůtami pro podání daňového přiznání. Meziročně kleslo inkaso DPH o 1,1 %, tj. o 0,6 mld. Kč, na 59,3 mld. Kč a ostatní daňové příjmy, které představují pouze minoritu celkových daňových příjmů.

Obce ke konci května letošního roku přijaly transfery v celkové výši 34,1 mld. Kč, jejichž objem meziročně klesl o 6,3 %, tj. o 2,3 mld. Kč. To bylo způsobeno poklesem neinvestičních transferů, které ke konci května činily 27,1 mld. Kč, meziročně klesly o 13,9 %, tj. o 4,3 mld. Kč. Meziroční pokles byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u Operačního programu Jan Amos Komenský (meziroční pokles o 2,3 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi v květnu 2024 je uveden v grafu č. 8.

Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly o 40,6 %, tj. o 2 mld. Kč, na 7,1 mld. Kč. Růst byl způsoben zejména transfery poskytovanými v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 – finanční prostředky z EU (meziroční růst o 0,9 mld. Kč) z kapitoly MMR a Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 – finanční prostředky z EU (meziroční růst o 0,8 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo životního prostředí. Významné investiční transfery přijaté obcemi v květnu 2024 jsou zachyceny v grafu č. 9.

Výdaje obcí:

Celkové výdaje obcí v květnu 2024 činily 167,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 3,6 %, tj. o 5,8 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹ výdaje činí 154,8 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 2,6 %, tj. o 3,4 mld. Kč, na 135,8 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se podílely výdaje na silnice a dále neinvestiční transfery spolkům na ostatní sportovní činnost. Kapitálové výdaje obcí dosáhly 31,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8 %, tj. o 2,3 mld. Kč. Za meziročním růstem kapitálových výdajů stojí především zvýšení výdajů na stavby v oblasti komunálních služeb a územního rozvoje a na nákup akcií u sportovních činností. 

Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný za březen 2024⁴ z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2024.

III. DSO

Dobrovolné svazky obcí hospodařily v květnu 2024 s celkovými příjmy ve výši 3 mld. Kč (meziroční růst o 43,9 %, tj. o 0,9 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 1,8 mld. Kč (meziroční růst o 14,2 %, tj. o 0,2 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 1,2 mld. Kč (meziroční růst o 0,7 mld. Kč).

¹ Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
² Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
³ Vyšší saldo hospodaření krajů bylo vykázáno pouze v květnu 2016, a to ve výši 10,3 mld. Kč.
⁴ Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
⁵ Vyšší přebytek hospodaření obcí byl zaznamenán pouze v květnu 2016, a to ve výši 18,2 mld. Kč.
ⁱ Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy