Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK (Analýza makroindikátorů)

Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.

Výdaje byly ke konci července meziročně vyšší o 16,9 mld. CZK (1,3 %). Oproti loňsku rostly výdaje na sociální dávky (+23,6 mld. CZK), kde se promítá valorizace starobních důchodů. Viditelně vyšší byly meziročně rovněž výdaje v kapitolách neinvestičních transferů státním fondům (+20,6 mld. CZK) nebo fondům veřejného zdravotního pojištění. O 22 % (+8,6 mld. CZK) meziročně narostly také výdaje na obsluhu státního dluhu. Z neinvestičních transferů podnikatelům (-41,4 mld. CZK) naopak vypadly loňské kompenzace vysokých cen energií.

Příjmy vzrostly za prvních sedm měsíců meziročně o 38,8 mld. CZK (+3,6 %). Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné (+35,6 mld. CZK), daň z neočekávaných zisků (+18,2 mld. CZK), DPFO (+13,0 mld. CZK) a spotřební daně (+8,6 mld. CZK). Pozitivní vývoj váhově nejvýznamnějšího výběru pojistného na sociální zabezpečení (+9 % y/y) patrně odráží jak solidní růst mezd, tak rovněž daňové změny platné od začátku letošního roku (znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců, zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ). Ani to ale nestačilo v rámci důchodového systému na pokrytí výdajů na starobní důchody. Ty totiž byly v úhrnu od začátku roku o 34 mld. CZK vyšší než příjmy z pojistného na důchodové pojištění.

Navzdory poměrně vysokému průběžnému schodku je podle nás celoroční deficit státního rozpočtu ve výši 250 mld. CZK stále dosažitelný. K jeho zmírnění letos přispívá konsolidační balíček i zrušení opatření souvisejících s vysokými cenami energií. Svou roli však sehraje i postupný růst domácí ekonomiky, byť ten bude velmi pravděpodobně výrazně pomalejší než 2,3 %, se kterými v srpnu loňského roku při sestavování rozpočtu počítalo Ministerstvo financí. Bilance rizik je z našeho pohledu vychýlena spíše směrem k hlubšímu schodku, a to jak s ohledem na nižší ekonomický růst, tak i diskutované návrhy na zvyšování platů státních zaměstnanců ještě v letošním roce nad rámec schváleného rozpočtu.

Schodek veřejných financí se letos podle nás sníží viditelně pod 3 % HDP. Za předpokladu deficitu státního rozpočtu ve výši 250 mld. CZK by se saldo veřejných financí podle našeho odhadu mohlo zmírnit z loňských -3,5 % na -2,2 % HDP. V příštím roce se podle našeho odhadu deficit veřejných financí zmírní na rovná 2 % HDP. Dluh veřejného sektoru v poměru k HDP podle našeho odhadu v období 2024-2027 poroste v průměru o 0,8 pb ročně, aby v roce 2027 dosáhl 45,6 % HDP. Relativně pozitivní výhled vývoje tuzemských veřejných financí přispívá k tomu, že ČR nadále disponuje vůbec nejlepším ratingem v rámci regionu střední a východní Evropy a jeho výhled je od letošního února u všech klíčových ratingových agentur na „stabilní“ úrovni. To má za následek i relativně nižší náklady na obsluhu státního dluhu.

Strukturální nerovnováha veřejných financí přetrvává, zákon ke konsolidaci zavazuje i příští vládu. Přestože konsolidační balíček zmírnil nesoulad mezi příjmy a výdaji veřejných financí, strukturální deficit zůstává okolo 2 % HDP. Zákonem stanovené limity pro strukturální salda se však v následujících letech zpřísňují z výchozích 2,75 % pro rok 2024 až do roku 2027 ročně o 0,5 pb. Příští vláda tedy podle platného znění zákona bude muset v konsolidaci veřejných financí pokračovat.