Češi jako evropští premianti ve spoření: Měsíčně již nějakou částku odkládá každý druhý

Finančně náročné časy přiměly Čechy myslet na zadní vrátka. Méně utrácí a spoří více než Maďaři i Rumuni. To potvrzují také výsledky mezinárodního průzkumu, který pro společnost Provident Financial provedla agentura Kantar v sedmi zemích Evropy. Meziročně přibylo Čechů, kterým na konci měsíce zbývá alespoň čtvrtina příjmu (43 % v roce 2024). Více lidí také zvládá pravidelně spořit. Každý měsíc si peníze stranou odkládá každý druhý Čech. Hned za Poláky se tak řadíme ke „spořícím premiantům“. Snaha vytvářet rezervu se promítá i do dlouhodobých finančních cílů, kterými je zajištění proti krizi i příprava na penzi.

Čechům se daří finančně čím dál tím lépe. Podle průzkumu IPF se rok od roku totiž zvyšuje jejich potenciál vytvářet finanční rezervy. I přestože mírně klesl podíl lidí, kterým po zaplacení všech výdajů zbývá více než polovina příjmu v meziročním srovnání (z 10,6 % v roce 2023 na 9,7 % v roce 2024), podíl těch, kterým zbývá 20 až 50 % příjmu, se za stejné období zvýšil o téměř 3,5 p.b. Naproti tomu podíl Čechů, kteří žijí takzvaně od výplaty k výplatě, meziročně klesl o téměř 2 p.b., a to na 6,9 %. „V mezinárodním srovnání Češi vychází v ohledu příležitostí vytvářet finanční polštář vůbec nejlépe. Například ve srovnání s Maďarskem je podíl lidí, kterým na konci měsíce zbývá 20 až 50 % příjmu, v ČR více než dvojnásobný,“ upozorňuje Petr Javůrek, hlavní finanční analytik společnosti Provident Financial.

Pravidelně spoří každý druhý Čech. Lépe jsou na tom muži, nejhůře lidé před důchodem.

Větší zůstatek celkem přirozeně Čechům otevírá možnosti více a pravidelněji spořit. I v tom se dle průzkumu rok od roku zlepšujeme. Meziročně se výrazně zvýšil podíl Čechů, kteří zvládají spořit každý měsíc, a to z 47,8 % v roce 2023 na 54,5 % v roce 2024. Ubylo také těch, kteří spoří nepravidelně, i Čechů, kteří nespoří vůbec. Podíl těch, kteří nezvládají vytvářet finanční polštář, se meziročně snížil o téměř 4 p.b. (z 20,5 % na 16,6 %). „Postupný pokles inflace, stabilizace české ekonomiky po covidové a energetické krizi a s nimi spojený nárůst reálných mezd pozitivně přispívají k tomu, že se lidem daří finančně mnohem lépe, což celkem přirozeně vede i k tomu, že jsou schopni odkládat si daleko více peněz než v dobách, kdy museli utahovat opasky,“ vysvětluje Javůrek . Muži jsou ve spoření o něco disciplinovanější než ženy, přičemž každý měsíc zvládá spořit téměř 60 % z nich. Ve věkovém srovnání jde spoření nejlépe nejmladším respondentům ve věkové kategorii 18 – 24 let. Nejméně spoří lidé ve věku 55 až 65 let, přičemž každý pátý v této věkové kategorii nespoří nic.

V pravidelném spoření šlapeme na paty Polákům. Nejhůře jsou na tom Rumuni

V evropském srovnání jsou největšími šetřílky lidé v Polsku, kde je sice podíl těch, kteří spoří nepravidelně, o něco nižší než u nás (21,8 % vs. 23,9 %), ale v otázce pravidelného spoření obsazují první místo. Každý měsíc si určitý obnos odkládá přes 60 % Poláků. Češi v pravidelném spoření zastávají druhou příčku s 54,5% podílem respondentů, kteří spoří každý měsíc. Naopak nejhůře ze zahraničních sousedů jsou na tom Rumuni, kde více než třetina lidí nezvládá měsíčně uspořit vůbec nic (33,5 %), hned poté Maďaři, kde nezvládá spořit 31,6 %.

Pozn. ke grafu: výběr relevantních evropských zemí

Finanční cíle Čechů? Připravenost na krizi i zajištění na důchod

Snaha vytvořit co největší finanční polštář se u Čechů promítá i do dlouhodobých finančních cílů. Tím je pro téměř polovinu respondentů právě vytvoření rezervy pro případ krize. „Uplynulé roky, provázené nejistotou a nestabilitou v rodinných rozpočtech, přiměly nejen Čechy více se zaměřovat na budoucnost. Ekonomická krize tak lidi přirozeně naučila nejen hledat možnosti úspor, ale také se připravovat na neočekávané finanční výkyvy, například vytvořením adekvátní finanční rezervy,“ uvádí Javůrek. Téměř čtvrtina Čechů jako svůj roční finanční cíl uvádí hlavně zajištění na důchod. Každý pátý pak chce především dostát svým finančním závazkům.

O průzkumu   

Průzkum pro společnost IPF provedla výzkumná agentura Kantar na vzorku 500 osob ve věku 18-75 let na všech trzích společnosti IPF (Austrálie, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Mexiko, Polsko a Rumunsko).

Společnost Provident Financial s.r.o. působí na českém trhu již více než 25 let a od vstupu na trh poskytla úvěr už miliónu klientů. Za transparentních podmínek nabízí hotovostní i bezhotovostní půjčky, které jsou bezúčelové, bez ručitele a bez skrytých poplatků. V rámci značky Creditea Provident nabízí také revolvingový typ úvěru. V České republice zajišťuje zázemí společnosti 400 zaměstnanců a na 600 obchodních zástupců. Provident je členem Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ), patronem Britské obchodní komory a díky své odpovědné péči o zaměstnance a pracovní podmínky je opakovaným držitelem evropského ocenění Top Employer a signatářem Charty diversity.

Mezinárodní skupina International Personal Finance (IPF), mateřská společnost českého Provident Financial, vznikla v roce 2007 oddělením od britské společnosti Provident Financial plc, která působí ve Velké Británii již od roku 1880. IPF pod obchodním označením Provident v současnosti působí v 9 zemích světa: v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Austrálii a v Mexiku. Prostřednictvím své sítě 16 700 obchodních zástupců poskytuje služby 1,7 milionům zákazníků a zaměstnává skoro 7 000 lidí. IPF je od svého vzniku kotována na londýnské burze cenných papírů od svého vzniku (IPF.L). 